Slavebreed přivezou grind ze zaprášených athénských ulic

Slavebreed se dali dohromady v roce 2004, po prvním oťukávání a koncertech na domácí půdě nahrávají v roce 2007 demáč, díky kterému se dostávají do laskavé náruče tuzemských L'inphantile Collective, kteří vydávají jejich officiální debut Pain Syndicate hned v následujícím roce. Následně Slavebreed vyjíždí na tour do Čech, střihnou si italské turné s Bestial Devastation, ale i švédské minitour s Birdflesh a The Arson Project, neopomíjejí samozřejmě navštívit i kluby v západní Evropě, včetně tour s finskými Feastem, kteří jsou po vykradení auta v Berlíně donuceni k návratu domů. V Té době by se hudba, kterou produkují dala nacpat do škatulek grind/death metal/crust. Další, podle slov kritiků vyzrálejší album Dethrone the Architect, vypouštějí v roce 2012. Ubylo death metalu, přibylo crustu, každopádně škatulka grindcore je pro ně asi nejvystižnější. Stejně jako u debutu se jim o obal desky postaral Seth od spřátelených, ikdyž stylově odlišných Septicflesh. Posledním zářezem je letošní společný sedmipalec s již zmíněnými Birdflesh.

Mexiko, Japonsko, Austrálie, USA, dokonce i Kuba, evropské země ani nemá cenu zmiňovat, tam všude už zahráli tuzemští goregrindeři Jig-Ai. Skupina se dala do kupy v roce 2005 a po roce vydává svůj debut, který je katapultuje na přední místa pomyslné evropské goregrindové ligy. Druhé desku Katana Orgy vydají již o dva roky později. Tohle album s přehledem navázalo na debut a už jen předprodej CD do distribucí do všech světadílů byl pro českou kapelu naprosto přelomový. I proto byl odchod bubeníka Štefyho z kapely pro všechny překvapením, Jig-Ai si poté dávají menší pauzu, kytarista Mozek, který je mimochodem i vyhledávaným producentem, se oddává cestování po zemích takzvaného třetího Světa, basák a vokalista Burák se o to více věnuje své další kapele Deoag a svému velkému koníčku, vyřezávání ze dřeva. Málokdo z návštěvníků nepálského kláštera Tengboche tuší, že dřevěné sošky budhy, které Český stát věnoval klášteru po vyhoření v roce 1989 a které nyní naleznete v rekonstruovaném druhém patře kláštera, vyšly právě z jeho dílny. V roce 2014 již opět stmelená kapela vydává třetí studiovku Rising Sun Carnage, která vychází automaticky na všech možných nosičích. Sestavu doplňuje mladý bubeník Kašpy. Klubové koncerty Jig-Ai jsou spíše raritkou, nenechte si ho proto ujít.

Tuzemští a přesto národnostně promíchaní Psychotic Despair jsou kapelou, která jede na takzvané tříletky, rozumějte tomu tak, že každé tři roky vydají jedno studiové album. 2007, 2010, 2013, takže pokud půjde vše tak jak má, dočkáme se novinky v příštím roce. Nenudící deathgrind s drzými jazzovými basovými linkami rajčatofila Adriana jsou poznávacími atributy kapely. Skladatelský potencionál kytaristy Kleňhy je tak velký, že ho ventiluje ještě v hc punkových V.O.H., druhý kytarista Prewíth zas přebytek energie vybíjí v nedávno debutujících Shampoon Killer a sranda projektu Halalí. Po loňském italském turné, se letos Psychotic Despair vrací na pódia s novým bubeníkem, kterého představí už i na slovenském festivalu Gothoom či na tuzemském Basinfirefestu.