redakce | Zprávy / Nové desky | 20.10.2021
„Od metalu zpátky k punku a rocku.“ Alespoň takhle pohlíží na období a cestu, kterou urazila kapela Vole mezi svojí druhou nahrávkou Dej Bůh Pěstí a současným (třetím dlouhorajícím) titulem Tohle není prdel, jejich frontman a kapelní výtvarník Tomáš Mitura.
Snažit se tuhle čtveřici škatulkovat ovšem nemá moc velký význam. V jejich nahrávkách se toho zpravidla totiž děje poměrně dost a spíš než jeden specifický žánr je jejich hudba oslavou hlučného rockového běsnění. Jestli se zrovna v jeden konkrétní moment jedná o hardcore punk a v dalším o noise rockové hypno, je vlastně nepodstatné, protože Vole ohýbají tvrdé žánry stejně rychle jak mašina na sponky drát. Jedinou proměnnou v jejich hudbě je intenzita, která je v jejich živém i studiovém provedení vyšponovaná na max, což je ostatně i hlavním důvodem, díky kterému si Vole vydobyli výsostné postavení mezi lokálními živými kapelami.
Vole vznikli v zimě 2016 na kostře končící kapely Hlinomaz. Zůstalo jen ověřené duo Emil Prachař a David Vála. Ti k sobě přibrali dvojici studentů umění, sochaře Ondru Filípka a malíře Tomáše Mituru. A dobře udělali. Filípkova divokost a punková nespoutanost (kterou má přirozeně v genech protože je z Rožnova pod Radhoštěm) společně s Miturovou přirozenou potřebou exhibovat a vydat ze sebe víc než maximum je skvělý match pro Prachařovu intenzivní a neunavnou hru na basu a Válův organizovaný kytarový frenetismus.
Od prvního koncertu Vole bylo jasné, že tohle je kapela poučená historií tvrdé rockové muziky, kterou ovšem nehodlá hrát jinak než s tlakem, pod kterým budou praskat duté lebky a flašky od Kozla 11°. Intenzivní není jen zvuk Vole, ale i jejich kapelní “práce”. Brzy po vzniku kapely na sebe nenechaly čekat desítky (a dnes už stovky) odehraných koncertů, debut Nikdo Vám Nemůže Dát Víc Než My Vám Můžeme Slíbit (2017), následovaný hrubým mini EP, o dva roky později underground cult v podobě alba Dej Bůh Pěstí (2019), které vystavělo pomník monolitickému noise punku. A nelze samozřejmě nezmínit vydatnou aktivitu sdružení Hluch Crew, jehož jsou všichni Vole aktivní členové a jejichž neúnavná aktivita udělala na mapě z Prahy klíčovou zastávku všech soudobých underground punkových kapel.
Novinka Tohle není prdel navazuje na hypnotickou rockovou atmosféru předchozího alba, kompas ale ukazuje víc k punkrocku a japonskému kamikaze disbeatu. Mitura ve své tvorbě reflektuje společenskou situaci, období lockdownu, volnou rukou se ale umí propsat až k obchodu s uměním, punkovému pozerství a obecné lyrické halucinaci. Nahrávka vznikla ve studiu Golden Sound, vychází na vinylu v edici 250 ks se zinovou přílohou, kterou vytvořil David Kukol a oficiální release party proběhne 20. října V Klubu 007 za účasti Koba a Brunner Todesmarch.
redakce 24.11.2024
Petra Mazocha a Jiřího Libánského spojuje piano, obrazotvornost a touha nechat hudbu svobodně promlouvat.
redakce 24.11.2024
Nahrávka sa nesie zväčša v pomalšom tempe, má popovú štruktúru, ale ozvú sa občas aj džezové ši swingové vplyvy.
redakce 22.11.2024
Desku propojuje tématická linka vyhlížení nějakého bodu zlomu, který už přece jistě musí nutně nastat - jak v lokálním, osobním, tak i celosvětovém měřítku.
redakce 21.11.2024
Spolupráce so zahraničnými umelcami z Londýna, Bristolu, Prahy a Tokia dodávajú albumu medzinárodný charakter.
redakce 20.11.2024
Po dvouletém období introspekce a odmlky na sociálních sítích se Giudi rozhodla sdílet svou osobní cestu a transformaci, na které spojila svou energii i s Fallgrapp.
redakce 19.11.2024
Bludičky z povier, ktoré nesú blikajúce svetlá a v noci ľudí navigujú do močiarov, sú vo videoklipe metaforou vysporiadania sa s klamármi a zavádzačmi.
redakce 18.11.2024
Kapela na scénu vrací svůj charakteristický psychedelický art pop, který kombinuje taneční rytmy, jazzové prvky a math rockové zvraty.
redakce 17.11.2024
Samotný pojem mammatus označuje špecifický typ mrakov, ktoré sa zvyčajne nachádzajú pod veľkým búrkovým mrakom tesne pred jeho rozpadom.
redakce 12.11.2024
Přibližně v tu dobu přišel návrh oslavit Němcovo nadcházející jubileum poněkud veřejněji a slavněji, než u něj bývá zvykem.
redakce 10.11.2024
Základem „škrábanic“ zůstává lidský hlas zachycovaný a proměňovaný živou elektronikou, ale obohacovaný také o zvukové barvy hudebních nástrojů a různých nazvučených předmětů.