redakce | Články | 08.08.2019
Festival Dobršská brána opět nabídne v našich krajích nevšední vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Ti ve tvorbě, kterou představí, volně přechází mezi žánry a kombinují prvky lidové hudby s jazzem a komorní hudbou. Tomu odpovídá i dramaturgie festivalu a jeho motto Brána do světa hudby naplní i tandem Simona Rummela a Matthiase Schriefla. Prvně jmenovaný nám k tomu sdělil pár vlastních náhledů.
soutěž (pro registrované) o čtyři vstupenky na Dobršskou bránu probíhá do 9. srpna 2019 zde
Letos v létě se zúčastníte hudebního festivalu v Dobrši, co vás napadá v souvislosti s hudbou a Českou republikou?
Jednu z nejznámějších jazzových kaváren v Kolíně nad Rýnem provozoval Čech a já mám trochu předsudek, že mnoho lidí z České republiky má rádo jazz stejně jako on.
Jak došlo k vaší hudební spolupráci?
Studovali jsme současně v Kolíně nad Rýnem, ale slyšeli jsme o sobě divné stórky a nikdy spolu nehráli. O několik let později jsme se setkali na jedné session, Matthias pak navštívil varhanní koncert, na kterém jsem hrál pár vlastních věcí a některé Brahmsovy kousky. Poté mě přizval k jednomu ze svých projektů. To byl začátek.
S jakým programem budete vystupovat na festivalu Dobršská brána?
Barevná směs tradičních německých lidových písní, autorských děl Matthiase a velmi volně interpretovaných klasických skladeb (Beethoven, Johann Hermann Schein atd.)
Jste oba multiinstrumentalisté, Simone, vy vyrábíte své vlastní nástroje, Matthias je schopen hrát širokou škálu dechových nástrojů, jak se tyto vaše dovednosti zapadají do kontextu moderního jazzu?
Možná to nezapadá do hlavního proudu moderního jazzu, ale ukazuje to publiku jistý druh originální kreativity ducha, alespoň doufám. V mém případě je za tím amatérský duch jakéhosi „bricoleura“, jak říkají Francouzi, šíleného vynálezce. Myslím, že Matthias a já stále věříme, že tyto věci mají svoji poezii, zejména v dnešní digitální době.
Dobršská brána
16. – 17. 8. 2019
Dobrš
facebook festivalu
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
redakce 22.11.2024
Do ouška od Animal Music – podzimní edice.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…