Anketa: Promo vs. video (Soundczech)

Hudební kancelář SoundCzech dlouhodobě podporuje hudební umělce. V loňském roce začala natáčet live sessions v rámci výzvy Promo: Video. Jednotlivých účastníků se ptáme, jak spolupráce dopadla a jak lze videoformátu využít v rámci propagace vlastní kapely i v jejím uměleckém výrazu. Odpovídají nám formace Lambda, Billow a Plum Dumplings.

Na co potřebuje kapela promo video? Možná blbá otázka, na druhou stranu je to v době streamů nutnost? Co si slibujete od SoundCzechu obecně, naplnila tahle spolupráce vaše očekávání?

BILLOW:
Jakub: Video nám určitě pomohlo i usnadnilo hodně věcí. I když jsme s Billow vydali tři desky, doposud jsme žádný plnohodnotný živák neměli. Existovala jen session z Radia Wave, což bylo vůbec naše první vystoupení po vydání debutu v 2017. Aktuální tak bylo necelý rok, ale promotéři ho přirozeně sdíleli všude až doposud, i když už pár let neodpovídá tomu, jak naše koncerty vypadají. Takže za nás je super, že jsme mohli tímto způsobem kvalitně zaznamenat, jak v jedné z aktuálních živých podob zníme…

Co se obecně SoundCzechu týče, líbí se mi, že se snaží jít směrem nějaké komplexnější spolupráce, kde si ten, kdo má o takový typ podpory zájem, dokáže vybrat – ať už je to možnost podpory v rámci zahraničního turné nebo právě natáčení live videa. Je určitě fajn, že se to nesmrskává pouze na vývoz pár domácích hudebníků na evropské showcase festivaly. To je, věřím, fajn zážitek, ale myslím, že pro hudebníky je naivní očekávat, že po pár takových koncertech je začnou lidé za hranicemi víc poslouchat. Tak to nefunguje, o čemž svědčí i to, jaká česká hudba se v zahraničí skutečně poslouchá.

LAMBDA:
V době, kdy prakticky 100 % koncertního bookingu probíhá online, je nutnost ukázat promotérovi, majiteli klubu nebo komukoli, kdo by vám chtěl udělat koncert, obraz toho, co může očekávat na živo. O možnosti prezentace na showcasech nemluvě. Upřímně nejsem fanoušek live streamů. Přijde mi, že je stále celkem technicky náročné naservírovat posluchači dostatečně kvalitní stream.

Co se týče SoundCzechu, jakákoliv podpora je fajn. Distribuce a propagace v prostředcích, ke kterým bychom jako samotná kapela neměli přístup, je esenciální. Dost často je problém se domluvit i v rámci vlastní kapely, natož ve spolupráci s několika externími lidmi. Musím ale říct, že nakonec natáčení i finální produkt live session, kterou jsme točili v Lucerna Music Baru, dopadl skvěle a doufáme v budoucí spolupráci.

LANUGO:
No, zas tak špatná otázka to není. Jednak ale všichni věříme, že se zase brzy začne hrát a tudíž promo video pro pořadatele akcí a koncertů zase začneš potřebovat, a pak je tu i jiný důvod. Hezkým videem totiž otevíráš dveře k poslechu další tvorby. Třeba na Spotify, kde si lidi pak vyhledají další tvoje písničky. Nebo se pak o to radši podívají na stream, který uspořádáš...

Přiznám se, že od spolupráce jsem vlastně vůbec nic nečekala. SoundXzech a jeho činnost ale zpovzdálí sleduju už dlouho, a tak jsem prostě věděla, že jsme v dobrých rukách a že půjdeme dobrým směrem. A tohle se do puntíku splnilo. Spolupráce mě fakt bavila a líbí se mi, že Soundczech tlačí český kapely i do zahraničí. A to třeba i přesto, když mají některý texty v češtině.

PLUM DUMPLINGS:
Už se nám stalo, že po nás chtěly festivaly záznam živého hraní. Nějaké živáky máme, fajn, ale zvuk je samozřejmě nevyvážený a z mobilu není kvalita nic moc. Živý to je, ale někdy ne úplně reprezentativní. Tohle byla dobrá příležitost udělat něco mezi klipem a živákem. Podařilo se vytvořit atmosféru koncertu. Tím, že se zvuk potom míchal, byla šance dosáhnout lepší kvality než při streamu. A upřímně, nestálo nás to víc než čas. To, že někdo svolal lidi, zařídil místo, natočil to a nás to stálo jen benzín, byl skvělý benefit. Nic velkýho jsme od toho nečekali, takže to předčilo očekávání. Doba je streamová, ale kdo na ty dlouhé koncerty kouká? Myslím, že publikum už začne být po téhle zkušenosti se streamy náročné na kvalitu. A nám se moc do polotovarů už taky nechce, takže jsme rádi za tenhle projekt. Navíc má akurátní délku, kdy je šance, že to divák dodívá až do konce.

Jaké videoklipy máte rádi a proč? Klidně uveďte pár příkladů.

BILLOW:
Lenka: Já obecně klipy moc nemusím, nejraději se soustředím pouze na hudbu. Pokud se na nějaké klipy dívám ráda, tak to jsou ty vytvořené z archivních a zákulisních záběrů. Z českých klipů se mi ale v poslední době zalíbily ty od Tei Sofie – hlavně díky zajímavému výběru lokací.

Jakub: Mám rád divnější klipy, z těch novějších Gupi & Fraxiom a jejich Thos Moser, Katie Dey – Darkness, AG Cook – Silver. Něco trochu nevšedního, pořád mě baví ale i lo-fi estetika, např. Mon Nobi ze Z Tapes a jeho song Sudoku. Na druhou stranu čím dál víc nemusím uhlazené, vážné profi klipy s kvalitní kamerou. Je to líbivé, ale pořád dokola. Ale i mezi kvalitnější produkcí mám své favority – třeba Open Book od Josého Gonzáleze připomínající můj oblíbený osmdesátkový horor Šílenství proutěného košíku. Z domácích mám rád třeba Joie od Cold Cold Nights.

LAMBDA:
Pokud bychom mluvili o session záznamech, tak práce KEXP a NPR nemá prakticky konkurenci. Přes obě platformy jsme objevili neskutečné množství hudby. Jinak máme rádi obývakové videoklipy kapely Vulfpeck až po klasické kusy od Tool, Kyuss nebo třeba Red Fang.

LANUGO:
Já osobně mám právě nejradši různý živáky. Vidíš muzikantům pěkně pod pokličku a víc cítíš energii, která z kapely jde. Třeba mě hodně baví Tiny Desk nebo KEXP. A nebo pak naopak něco propracovanýho, třeba videa, který dělá legendární David Byrne.

PLUM DUMPLINGS:
Majkl: Já mám rád klipy, který svojí propracovaností nepřeválcujou samotnej song, ale spíš ho ještě víc podpoří (Radiohead - No Surprises, Björk - Joga), nebo dokážou hezky zachytit energii živýho hraní (Refused - New Noise).

Tom: Poslední dobou si pouštím temnější, emotivní videa k pomalejší hudbě. Jonathan Glazer umí natočit krásné depky. Videoklipy k Rabbit in Your Headlights od Unkle nebo Live with Me od Massive Attack jsou spíš krátkometrážní filmy, kde má hudba funkci soundtracku a ne „hlavní atrakce“. A naopak jeho celovečerák Under the Skin je v podstatě stominutový videoklip k hudbě od Micachu.

Vyky: Rozhodně OTK a Obyčejnej chlap.

Adél: Já mám dojem, že na to teď skoro nemám čas. Vlastně si nejvíc klipů pamatuju z pravěké doby hitparády Eso nebo Medúza, se kterými mi utkvěly v paměti fosilie jako Always od Jon Bon Joviho nebo Hrobař od Premier. Ale baví mě úlety typu videa od Idles. Už asi nehledám tolik příběhovosti jako spíš vizuální nápaditosti. Takže Reflektor od Arcade Fire mně třeba přišel nejprve hodně divnej, až nepříjemnej, ale teď ho mám docela ráda.