Bílý dům, černý prezident (Superman Action Comics 2: Neprůstřelný)

„To vážně nikdo nechce dva roztomilé křečky a nikdo nechce začít bojovat proti chudobě v Somálsku?”

Oscara za nejlepší černošský mužský herecký výkon v hlavní roli získává… Prezident Obama, ještě před svým zvolením (to už je let…) vtipkoval, že jej poslal z umírající planety Krypton jeho otec Jor-El. Grand Morrison se pousmál a pro multivesmír představený ve Final Crisis oživil prezidenta Supermana (tehdy bez civilního jména), který si to hned na prvních stránkách Neprůstřelného vyříkává s bílým záporákem Lexem Luthorem. Když tu prostorovým portálem prochází hořící (a původně asi bílý) Clark Kent, Jimmy Olsen, nehořící Lois a robotický Superman s cílem všechno zničit. To je hodně působivý otvírák knihy shlukující sešity (9 až 12) začátků Kal-Elových ve vesmíru New 52.

„Clark Kent je mrtvý.”

Grant Morrison oprašuje, jak už bývá jeho zvykem, staré zašlé příběhy i padouchy, jako například Adama Blakea či robotické Metaleky, bere salátovou lžíci a míchá, tu přisype paralelní realitu, tu zaleje trochou olivového Batmana. Clark Kent je mrtvý, protože Superman na Clarka Kenta nemá čas. Jeho civilní alter ego teď nemá jméno a je hasičem, který chrabře proskakuje hořícími domy a sundává koťátka ze stromů. Neunikla vám metafora Superman = hasič = Superman? Protože 11. září prodává. Tak zpět k Batmanovi. Směje se nebo dělá to, co Batman dělá místo úsměvu. Jemu se lidský převlek udržuje snadno, a proto se odváží nadčlověku radit. Má prodat vesmírnou stanici, ve které teď bydlí…

„… a použít ty peníze na vymýcení chudoby v Somálsku.”

Adam Blake alias kapitán Kometa se mění pod Morrisonovým vedením v někoho, kdo dokáže udělat synovi Kryptonu z mozku piliny a ten se následně stává skvělým chirurgem. I takových zvratů se čtenář dočká na prostoru čtyř stran. Podíváme se do Kiráku, kde se neObama stará o „dobro všech”. Pokud vás předchozí řádky matou, podařilo se zde vykreslit celkovou atmosféru komiksu. Chybí zde časová osa, kotva, podle které by se dalo orientovat v ději. Titulní nosný příběh o krádeži holčičky a souboji s Kometou patří k nejucelenějším a to v něm proskáčeme minulost obou dvou borců. Přiložené příběhy pak zachycují kusy mozaiky, kde vidíme chlapce, který ukradl Supermanův plášť, vznik nových a prozatím nevyužitých padouchů nebo zmíněné náhledy do alternativních vesmírů. Lex Luthor má pouze drobná camea. Není to škoda. * „Četl jsem nekrolog od Lois Laneové.”*

Grant Morrison sází na zábavu a na vtipy, které jsou na úkor pana S. Utahuje si z jeho dokonalosti a smyslu pro povinnost. Baví se jeho kolohnátskou dezorientovaností v (ne)realistickém světě a nechává ho správně fungovat jen v té nadsazené rovině. Odkazy, hlášky i Moralesova neselhávající kresba, to všechno je podružné. Výhra je ve schopnosti reflektovat dnešní svět a dnešní, v nejistotě ukotvené lidi. Uvidíme, kam to povede.