Bubáci a hastrmani (Hellboy: Neuvěřitelné příběhy)

K bylinám, pověstem a prazvláštním pověrám venkovského lidu naší matičky Rusi patří čarodějové, vědmy, vlkodlaci a další bytosti, které uzavřely spolek s ďáblem...

Povídkové koláže od různých autorů budí dojem lenivosti. Tvůrce ikonické komiksové postavy nestihl napsat další příběh a je třeba, aby se hrdina objevil na pultech a nesešel z mysli vrtkavé veřejnosti. I Neuvěřitelné příběhy by mohly budit takový dojem. Psal se rok 2003 a do kin pomalu mířil první film s Hellboyem dnes již oscarového režiséra Guillerma del Tora, na kterém se Mike Mignola podílel jako konzultant a pro všechnu práci na pohyblivých obrázcích zapomněl na ty statické. Mignola tedy oslovil kamarády z branže, aby si v krátkých příbězích s Hellboyem trochu zadováděli a dopadlo to nad očekávání. Většinou.

A v co věříš ty, Josife Vissarionoviči Džugašvili?

Povídková kniha je jako bonboniéra – některé kousky hezky vypadají a jejich chuť za moc nestojí, u jiných je to naopak a pak jsou tu ty, které lahodí jak oku, tak jazyku. Většinou jde o krátké Hellboyovy výjezdy k nejrůznějším paranormálním případům, ale sbírka obsahuje i Mignolovy originální příspěvky, ve kterých se rudý ďábel nevyskytuje. Úvodní příběh o Kostěji Nesmrtelném patří k tomu nejlepšímu, co napsal, a ostatní autoři (John Arcudi, Jill Thompsonová, Alex Maleev, Kev Walker, Craig Thompson, Eric Powell, John Cassaday, J. H. Williams III. a další) nezůstávají pozadu.

A Rus spatřila, jak temné mýty pozřela víra, a zanedlouho spatří, jak víru pohltí rudé zlo.

Sbírka je řazena chronologicky, takže se přes úvodní báje o Babě Jaze a stripech Humra Johnsona dostáváme až do Hellboyových dětských let (mimozemský flirt od autora Goona, Erica Powella) a dobrodružství v oblasti 51. Dále pak skrze období studené války až do současnosti (té před patnácti lety… ten čas ale letí), kde nejvíce zaujmou příběhy z Japonska, kterému se sám Mignola nikdy příliš nevěnoval. Kresba je rozmanitá, od fantastického stínování a práci s tužkou až po abstraktní klikyháky, které Hellboyovi nesluší.

Vždycky jsem cirkusy nenáviděl. Hledaj znetvořený nebo zvláštní lidi a pak je hanebně předváděj jako zvířata.

Kniha je věnována památce Jana Kantůrka, jednoho z nejlepších, ba možná nejlepšího překladatele. Ten českou fantastickou literaturu (Conan, Úžasná Zeměplocha) obohatil nejedním skvělým bonmotem, který by původního autora ani nenapadl. Možná je příhodné, že poslední jeho přeložená kniha je poctou klasické brakové literatuře, kterou u nás pomáhal formovat a šířit.