Buď promotérkou III a IV: Nabídka, která se neodmítá

Od minula máme kapelu, prostor a datum koncertu. Byla to otrava, protože jejich agent to třikrát otočil a vy jste měli pocit, že jste v komunikaci s dramaturgy klubů ti nejotravnější promotéři na celém světě. Nejste! Věřte, že takhle to dělají všichni. A v pátek volno nemáte? – A co dvanáctého? – Sorry, beru zpět. – A v ten pátek teda? Sorry. – Ježiš, tak všechno jinak: ruší turné.

Ani když znáte časoprostorové souřadnice, není vyhráno. Teprve teď přichází nejdůležitější část, pracovně nazvaná „nabídka, která se neodmítá“. Musíte kapele (jejímu agentovi) nabídnout honorář. Teoreticky to lze už v průběhu domlouvání klubu, ale teprve teď znáte přesnější výdaje. Z těch sestavíte rozpočet a z něj vypočítáte cenu lístku a odhadnete honorář, se kterým budete operovat. (Druhý nejčastější způsob nastavování tzv. garance/honoráře kapele je, že ji znáte už od začátku. „Kapela by chtěla 300 eur + procenta ze zisku“ nebo „Gáže se obvykle pohybuje kolem 1000 eur, potřebovali bychom se dostat aspoň na 800 eur“ jsou typické věty z úvodního mejlu. I tak se dá smlouvat, ale pokud má kapela jasnou představu, pod cenu jde jen málokdy.)

Takže rozpočet. Budget, expenses, costs, costings. Můžete ho rozepsat do rozsáhlé excelové tabulky, která sama vypočítá možnosti, DPH a i kafe udělá, ale to většinou není potřeba a jednodušší agenti (spousta lidí v této branži jsou idioti) se v tom stejně nevyznají. Stačí pár řádků s tím nejdůležitějším:

300 EUR band’s fee (+ 70 %)
50 EUR support band’s fee
150 EUR venue rental incl. PA & lights
100 EUR accommodation
100 EUR catering
50 EUR catering (dinner)

900 EUR TOTAL

ticket price: 10 EUR
break even: 90 tickets

Tak! A co to všechno znamená? 300 eur (band’s fee, také garance) jsem kapele přiklepla jako „slušnej standard“. Jsou party, které hrají za stovku nebo sto pade, a i dvě kila jsou dobrá cena, pokud jich není třeba osm. Čím je kapela menší, tím spíš s radostí kývne na menší garanci (nebo dokonce tzv. door deal, viz dále). Samozřejmě záleží i na tom, kolik má kapela členů (potažmo jaké budou další výdaje). Pro zajímavost, Crippled Black Phoenix jezdí v deseti lidech. K zbláznění. Nejlepší jsou v tomhle dvoučlenné projekty nebo one-man show. Dva lidi s přehledem ubytujete i u sebe doma, jakkoliv to nejde vždycky, a i případný hostel/hotel je skoro za hubičku.

(Za tzv. door deal hrají většinou kapely, které jsou na turné poprvé, nikdo je nezná a ony jsou rády, že jsou rády, nebo zoufalci, kterým na poslední chvíli vypadl termín a oni tu díru potřebujou záplatovat. Dost často je to na poslední chvíli, tedy jen několik dní před koncertem. Vezmou si jen peníze, které se – po odečtení všech ostatních výdajů za klub, jídlo a spaní – vyberou. Je to fér a kapela je většinou vděčná za málo.)

Někdy je potřeba vymýšlet předkapelu (support band) a ta málokdy zahraje úplně zadara. Domluvte hraní za cesťák s někým, kdo má hlavní kapelu rád a rád zahraje a kdo zároveň přitáhne aspoň nějaký lidi. Někdy to funguje obráceně a velká zahraniční kapela udělá službu malé, lokální, ale to se stane jen občas. Místní support je většinou potřeba, hlavně mimo Prahu a v případě méně známých, premiérových klubovek.

Nájem klubu (venue rental) je většinou předem daný, výjimečně se řeší např. procenta ze vstupu a podobně. Jsou kluby, které vás nechají hrát zadarmo (protože přitáhnete lidi a když se akce povede, něco jim necháte), ale jde spíš o výjimky. Klub musí být vybavený pro hraní (musí mít PA čiže péáčko; backline – nástrojovku – si kapely vozí s sebou; buďte na jejich požadavky připravení, vyžádejte si tzv. tech rider a poraďte se s klubem, zda je to ok) a někdo by se měl postarat o zvuk, protože ne každá kapela si vozí vlastního zvukaře. A to něco stojí. V klubu pro cca sto lidí se začíná na cca tisícovce, Sedmička má standardní nájem 4 000 Kč (včetně zvukaře a bezchybného PA), větší kluby si berou (několikanásobně) víc. Kapely, které stojí 300 eur, se do Divadla Archa stejně nehodí.

Ubytování (accommodation) a pohoštění (catering) se odvíjí od:
a/ travelparty – počet lidí, kteří jsou na turné;
b/ požadavků kapely na jídlo atd. – tzv. hospitality rider.

Chtějí hotel? Chtějí spát jednotlivě? Nebude stačit hostel? Zvládli by přespat na privátě u kamarádů? U mě doma? Některé kapely jezdí tourbusem, ale není jich moc, je to drahé. Čistý hostel, kde vás znají, je dobrý kompromis. Rada: neberte si ožralé metly domů. Sousedi vás budou nenávidět. Dobrá cena ubytování je 20 eur za noc na osobu, máte-li někde kontakty a lepší cenu, tím líp. Ceníky jsou na internetu, ale vždycky si dopředu zjistěte, jestli mají volno. Napevno zabookujte, až je koncert potvrzený.

S jídlem je to někdy snadný a jindy složitý. Vyžádejte si zmíněný hospitality rider. Zjistěte, kdo všechno je vegetarián a zkuste ze seznamu uvedených položek odhadnout sumu, kterou vás jejich nákup bude stát. Většinou nejde o nic zvláštního: ovoce, krekry, čipsy, pečivo, čokoláda, müsli tyčinky, sendviče, obložené mísy s masem, sýry a zeleninou... Vždy se dají udělat různé alternativy, ale není chytré se na to vykašlat. Kapela s plným bříškem = spokojená kapela. Spokojená kapela = super koncert.

Teplé jídlo můžete buď uvařit (zjistěte si, jestli vám ho v klubu mají kde ohřát), koupit a nechat přivézt (třeba ze stránek typu netcisnik.cz) nebo vzít kapelu do blízké restaurace (pokud se vám mezitím někdo postará o klub – výhoda pořádání koncertu ve více lidech). Vařením doma ušetříte děsný prachy a pokud jste dobrej kuchař, kapela bude nadšená. Nezapomeňte plastové příbory, talíře a ubrousky – po večeři uklidíte jednoduše tak, že všechno shrnete do plastového pytle. Velmi praktické.

A pivo! Do cateringu patří i pití. Nikdy nezapomeňte na vodu (balenou po půllitrech, kapela si ji chce většinou vzít na podium), džusy a pivo. Spoustu piva. Většinou narazíte na požadavek vína, tvrdého alkoholu, limonád. Nešetřete, konzumace na baru by vás přišla draho. Otravnej zvyk je kafe a čaj: dohodněte se s klubem, jaké má možnosti (varná konvice? kávovar?). Zajistěte si cukr, mlíko, tvrzené kelímky, lžičky a všechny serepetičky. Dá si to nakonec jen jeden člověk, ale zkuste to nemít připravené a zeptají se všichni.

A bacha: ujídat a upíjet bude i předkapela.

V rideru může být i množství dalších věcí: ručníky, ponožky, baterky, cigára, noviny, mýdlo, upřesnění jídla, upozornění na alergie, krokodýl (Iggy Pop). Většina kapel ocení drogy (obvykle marihuanu) a většina z této většiny se to do rideru bojí napsat. Kupovat trávu od kolemjdoucích je na palici. Čtěte pozorně, ať nejste překvapení, a zařiďte se. Pokud se vám požadavky zdají přemrštěné, vyřešte to s agentem. Kapely obvykle potřebují jen teplé jídlo a pivo, zbytek je na dohodě.

Pokud to myslíte vážně, investujte do promotion (plakáty, letáky) a nechte si něco bokem na drobné nečekané výdaje (parkování, větší účet na baru, OSA). Propagaci se budem věnovat zvlášť a vlastní hejt dostane i OSA. Připraveným štěstí přeje, a pokud to rozpočet snese, připište stovku.

Počítám v eurech, protože i agent dřív či později rozpočet vyžaduje a nemusíte to přepisovat a přepočítávat. Celkem nám to hodilo 900 eur, což je docela balík, ale v rámci klubového koncertu docela běžné číslo. Tuhle částku budete muset vydělat a pokud nemáte sponzory nebo jiné příjmy, uděláte to pomocí prodeje lístků. Tento imaginární koncert prodává lístky za 10 eur, tj. 250 Kč. Např. na strahovské Sedmičce je to obvyklý strop za středně velké, zahraniční klubové koncerty. V Brně to nedostanete výš než na 150 Kč. Odhadněte to dobře, ať vám lidi neprskají u vstupu, že je to moc drahé. (V rozpočtu nepočítám s předprodejem, který je o nějakou tu kačku levnější a který se vyplatí jen pro větší kapely ve větších klubech. A vynechávám – v celém rozpočtu – i DPH. Je to zbytečně složité, tohle nejsou státnice z ekonomie. Nicméně velké akce se bez toho neobejdou.)

Sakumprásk, koncert stojí devět stovek, lístek deset eur. A vy tedy potřebujete 90 lidí, aby se vám ty prachy vrátily a vy všechny výdaje pokryli. Říká se tomu break even. Devadesát lidí není málo. Přijdou? Zvažte to, a pokud naznáte, že ne, seškrtejte rozpočet. Můžete například domluvit spaní na privátě, domluvit předkapelu zadara, stáhnout peníze za jídlo, vykašlat se na letáky a OSA, ukecat menší honorář... a bude to vypadat třeba takhle:

200 EUR band’s fee
0 EUR support band’s fee
150 EUR club rental incl. PA & lights
0 EUR accomodation
50 EUR catering + dinner

400 EUR TOTAL

ticket price: 10 EUR
break even: 40 tickets

A je to. Potřebujete čtyřicet lidí a je to v suchu. Nástrahy škrtů vybalancujete časem a zkušenostmi. Přesnější rozpočet budete znát až v den koncertu po vyměnění peněz (kapela je vždycky radši za honorář v eurech) a po nákupu. Čísla v této fázi jsou orientační. Je také dobrým zvykem, že se kromě honoráře domlouvají procenta po break evenu. To znamená, že všechny peníze, které budou po uzavření a zaplacení rozpočtu extra, rozdělíte mezi kapelu a vás. Standardem je dát kapele 70 %.

Pokud jste s rozpočtem spokojeni, napíšete hned agentovi a sdělíte mu nabídku: 300 eur + 70 % after break even, případně přidáte rozpočet. On řekne buď oukej, nebo řekne, že je to málo. V tom případě se budete buď hádat a vysvětlovat, nebo uděláte nový rozpočet pro 400 eur. Když vám za to ta kapela stojí.

Když bookingovka souhlasí, můžete si výsknout a počkat na finální konfirmaci (která obvykle přichází ve chvíli, kdy takto agent dohodne všechny zastávky na turné). Je to otázka několika dní a podpisu a odfaxování/odmejlování smlouvy. A když to máte, vzhůru s informací na internet! Zajímavé události začnou žít svým vlastním životem. Vás teď čeká spousta další práce, koncert a pak už jen sláva, bohatství a nesmrtelnost.

Pokračování příště.

Několik case studies z příprav jarní sezony 2012:
Představení instituce křišťálové koule

Nejbližší koncert, Crippled Black Phoenix, je na konci března. Aktuálně si kapela vzpomněla, že jede autobusem, což je sice pohodlné z hlediska zařizování ubytování (které nepotřebují, ježto spí v nightlineru), ale je potřeba se s klubem domluvit na kabelech a chlápek v budce u parkoviště strahovské Sedmičky se bude tvářit jako ropucha. A bude za to chtít zaplatit. Přestože kapela na 007 už hrála, místo zvukovky budou hrát na podiu tetris, protože mají osm členů a veškerý prostor včetně backstage bude zasekaný nástrojovkou a haraburdím. Nazvučit nakonec zvládnou (místo avizovaných dvou hodin) za dvacet minut, načež Kuře, zvukař klubu, řekne, pche, dyť jsem to říkal!

Release party Full Moonu #22 s Polite Sleeper a Botanikou v Café V Lese bude lepší, než to bude ještě ráno 4. dubna vypadat. „Nově“ otevřený sklepní prostor vršovického podniku vypadá superslibně, i když manažer klubu Ondřej má tendenci souhlasně kývat na jakýkoliv technický dotaz, aniž by viděl rider a nástrojovku hudebníků. Na druhou stranu, obě vystupující kapely jsou extrémně flexibilní a je s nimi nejen snadná dohoda, ale i legrace. Paul píše: „Really glad to be coming back – especially for a Full Moon event. Always a good time at an Apacka event!“ A to ještě neví, že tam se mnou bude dělat DJe a hrát na opravdický erární klavír písničky od Sparklehorse.

Russian Circles o den později v Matrixu budou v pohodě, jelikož jedou s Mládkem a Mládek je v pohodě. Když něco nebude fungovat, zařve, a to, co nefungovalo, si svůj postoj rychle rozmyslí. Nejlíp promotérsky pokrytý koncert (Two Shovels jsou oproti k.y.e.o. profíci a až vyrosteme, chceme být jako oni) to paradoxně potřebuje nejméně: koncerty Russian Circles jsou kontinuálně z nejlepších, jaké jsem v klubu viděla, a jak vidno, nemyslím si to jen já. Všechny superlativy, které o nich slyšíte, jsou totiž pravda.

To Sleep v Lucerna Music Baru 11. května mě pomalu přivádějí do Kosmonos. Desetkrát víc krámů než Melvins, půjčování dalšího backlinu, obrovský tourbus a běhání po úřadech kvůli záboru na Štěpánské, divoký rozpočet a nejistý výsledek, a jestli se Matt Pike opije jako na koncertě High on Fire, bude po lidech v pasáži Lucerna házet kolečka salámu a nechci být ta, kdo to návštěvníkům 80’s diskotéky, která tam po koncertě začíná, bude vysvětlovat. Tahle show vyprodukuje ještě spoustu stresu, skřípání zubů a sprostých slov. Odměna bude ale sladká. A hlasitá.

Jo, mezitím bude ještě Chelsea Wolfe na konci dubna. Jsem zvědavá, jak tam všechny ty lidi dostaneme, ale tohle jsou z těch příjemnějších problémů. Už teď je prodaných nějakých 423 813 lístků – nevím, jak to tyhle gotické hipís dělají. Scrape Sound, se kterými si tenhle koncert dělíme, mají podezřele úspěšnou sezonu a šťastnou ruku: Mark Lanegan, Obits, Antony & The Johnsons na Colours of Ostrava a Slim Cessna’s Auto Club.

Joe Lally bohužel celé turné z rodinných důvodů zrušil, což je škoda, protože zaprvé by to byl dobrej koncert, zadruhé se zdál provozně snadno zvládnutelný a – jak to říct – vyklidněný. To bude i tak: Fetch! a Bumfrang3 zůstávají a k nim ještě na 3. května hledáme adekvátního sparingpartnera.

A zatím posledním koncertem zůstávají Trigger Effect 15. května, taky v Boru. A to bude super, jako jejich koncerty vždycky bejvaj. Na tom prvním dostal můj psycholog ramenem baskytary přes nos tak, že musel na šití, a ve zkrvavené košili se ještě vrátil, doufaje, že stihne poslední vál. Může se to samozřejmě obejít i bez násilí: že by zůstala jen radost ze zvládnuté sezony. Ale to se teprve uvidí; křišťálová koule mívá svoje mouchy.