Další válka v zaostalé zemi (Punisher MAX: Muž z kamene)

Kdysi dávno před pádem newyorských dvojčat válčil v Afghánistánu svou poslední válku Sovětský svaz. Obchod jen kvetl. Americká nakladatelství Afgháncům tiskla Korán, zbrojovky posílaly po kilech automatické pušky. Rudá vlna komunismu byla na ústupu. Někdy v té době si při četných střetech s mudžáhidy udělal své jméno generál Nikolaj Alexandrovič Zacharov, od té doby nechvalně známý jako „Muž z kamene”. Přestože byl tento konflikt označován jako sovětský Vietnam, Zacharov vyhrál každou bitvu. Co se jeho týče, válku prohrála vláda, ne vojáci. Křivka vítězství je přímo úměrná počtu obětovaných pěšáků.

„Stál tam, kulky se mu u nohou odrážely od skály, jeho námořní pěšáci se rozprchli. Všude kolem bouchaly erpégéčka. Stál, ani se nehnul. Ten nafoukanej nelidskej sráč.”
Generál Zacharov má s Punisherem nevyřízené účty. I když o tom ještě neví. Nadšený čtenář Ennisových pohádek o Franku Castlovi si jistě vzpomene na Matičku Rus a přetahovanou, o smrtícím virem infikovanou holčičku v jaderném silu na Sibiři. Výsledky byly neuspokojivé a vedlejší ztráty neúnosné. Muž z kamene tehdy netušil, jaký brilantní taktik proti němu stál, teď to ví a chce jeho hlavu. Informace nám poskytne jiný starý známý, Rawlins, bývalý agent, kterému Frank pár čísel zpátky vydloubl oko. Přijde s nápadem zahrnujícím i svou bývalou manželku O’Brianovou. Punisher jí dluží život. Co hůř, má pro ni slabost.

„Je ti zima? - Ne. - Jsi osamělej? - Ne. - Ale vrznul by sis se mnou i tak? - Jasně.”
Na běžné decimování gangů v New Yorku dochází jen zběžně v úvodu knihy. Většina děje se odehrává ve válečné pustině, která dílu propůjčuje jistou výjimečnost. Garth Ennis své hrdiny často, alespoň jednou v sérii, pošle do válečné zóny. Tommy Monaghan cestoval do Afriky (Hitman: Tommyho hrdinové), Jesse Custer si své užil v Nevadě (Preacher: Válka na slunci). Vždycky to stálo za to. Uzavírají se linie. Ennis rozprostírá rozmáchlé finále, kde přeživší postavy minulých dílů dojdou převážně hořkého konce. Jestli někdo umí válečné komiksy, je to právě on. Jeho nadšení, až pedantská posedlost v detailně promyšleném prostředí, se promítá i v Muži z kamene, možná nejlépe ze tří jmenovaných kolegů. Válka je práce, ale je to i droga, láska na celý život, kde se rodí ryzí charaktery, ale též naprosté šílenství. Komiksový Tarantino tohle moc dobře ví a dokáže děj prodat skrze skvěle napsané postavy. Přednáší fiktivní historii filozofujícího sadistického generála, jeho úspěchy a ztrátu dřívější moci, zapříčiněnou z části i mstitelem v černém.

„Copak je se čeho bát? Je to jenom smrt.”
Kresby se naposledy chopil Leandro Fernandez, který je v řadě MAX starým harcovníkem (Irská kuchyně, Nahoře je dole, černá je bílá a Otrokáři), poprvé s Frankem odjíždí za hranice a patřičně využívá situace. Afghánistán nikdy nevypadal bezútěšněji. Písek a hory, strhané zarputilé tváře. Undergroundový realismus, kterým Fernandez vede svou tuhu, dokonale prezentuje nedobytnou zemi, kde se rodí jen válečníci a oběti. Garth Ennis má v sérii Punisher MAX deset zářezů. Tenhle sedmý, se zápletkou svěží jako právě zasypaná prdelka, patří k vrcholným kusům. V překladu Richarda Podaného vydal BB/art v roce 2013. Krvavé setkání, ve kterém vítězí pouze čtenář.