Články / Reporty

Vzpomínáme s Kauan

Vzpomínáme s Kauan

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 16.10.2017

Lesy, spousta vody, setkání s losem, ale jinak nikde nikdo. Před dvěma týdny jsem se vrátil z evropského severu. Ticho, hudební očista. S jednou výjimkou – u skrytých lesních jezer jsem se zaposlouchal do Tenhi, finské legendy temného folku. Ke snům ortodoxního romantika nechybělo mnoho, snad jen mlhavý rozbřesk, úryvky z Máchy po kapsách, rozevlátá mysl i šat místo prozaického oblečení na kolo. A taky to Finsko, které leží od krajiny žluté a modré pár stovek kilometrů přes Botnický záliv.

Po severské hygieně přišla uřvaná Praha s příjemnou aklimatizační vyhlídkou, koncertem rusko-ukrajinských Kauan. Těch, kteří si z první desky Tenhi vypůjčili název, poetiku i fascinaci finštinou. Na srdcovky se chodí.

Za Kauan jsem zašel do dejvické útulny Potrvá. Sál plný, před spuštěním prvních tónů hlavního chodu již rozehřátý. Politische Gespräche verboten se podělili o své postrockové představy, které se možná nesnažily držet žánrových klišé, ale proběhly jen tak mimochodem, bez houstnutí, dostatku nápaditosti, něčeho nutícího říct, že bych chtěl znova.

Kauan. Sál plný, po spuštění prvních tónů obeznámený, že zvukově bude dobře. Housle melodicky vedou, netonou v hlukové mase. I přes dominující houslovou tklivost je ale hudební základ zatěžkaně metalový, jako by letošní vzdušné Kaiho vůbec nevyšlo. Přednost dostávají vzpomínky. Nejprve na cyklické Pirut, čtyři roky starý koncept věnovaný čeljabinskému meteoritu, po krátké pauze pak vzpomínky směřují ještě dál. Ožívá skvělý písničkový debut, nostalgie, která má i dnes co říct.

Ohlížení nazpět ke Kauan patří. Nejen ve smyslu oživování starých tónů, ale i v náladách jednotlivých skladeb. Sentiment je však díky vypravěčskému umu a silným melodiím přiměřeně ospravedlněn. Pražské melancholické putování po kapelní historii tak nakonec dokázaly narušit jen drobnosti – tepy metronomu a postesk nad klavírními pasážemi z pásky. Když ale doznívala finální Orkidea, nebylo co řešit. Na Kauan v Potrvá se bude vzpomínat jedině v dobrém.

Info

Kauan + Politische Gespräche Verboten
9. 10. 2017 Potrvá, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace