Další díl Moon Crew je tady. Hudebník, publicista a moderátor Lukáš Grygar vypráví o začátcích Full Moonu a svých nesčetných aktivitách.

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Keď počúvam ľudí po tridsiatke s leskom v očiach opisovať, ako sa im pohyb pretáčania kaziet ceruzkou vryl do svalovej pamäte, môžem iba zaplakať.

Víkendový volnější režim neznamená, že si ničeho nevšímáme. Zvlášť příkladů od těch, které bychom měli následovat.

Řada hudebníků, herců a dalších umělců všeho druhu zásobuje internet neustálým přísunem svého karanténního umění. Ani instituce jako galerie nezůstávají pozadu.

Cesta do hlubin duše Temného rytíře se neobejde bez mystiky a podobenství.

Velkou výhodou nuceného pobytu doma a zvlášť o víkendech je skutečnost, že můžete pít víno už odpoledne, třeba v kanclu na balkóně.

Domov je – jak se často říká – naším prvním vesmírem, je skutečným kosmem. Kosmem ve všech významech slova, píše francouzský filozof Gaston Bachelard.

Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“.

Jet v létě na festival s rouškami? Žádný problém, stejně s nimi brzy srosteme.

Ministr kultury nám včera v rozhovoru pro Aktuálně de facto zrušil všechny letní festivaly se zahraniční účastí, ještě že je situace tak dynamická, že to může být nakonec jinak.

Nakonec jsem sáhla po jiném ostrovním jménu, které je na scéně déle a které si taky maluje, kolik toho ještě letos neobrazí.

Další díl hudebního vaření s příchutí lesa, dálek a kytary u táboráku.

Fascinovaně jsem sledoval včerejší debatu v Událostech komentářích, jejíž tématem byl právní základ možnosti sledování pohybu občanů pomocí mobilních telefonů a kreditních karet.

Dneska to nebude o domácí výrobě roušek. Raději se podíváme, kdo vede v soutěži o nejzbytečnější reakci na jediné téma posledních dnů a následujících týdnů, koronavirus.

Sestavila jsem jedenáctku skladeb ne úplně z toho, co mám nejradši, ale z toho, co mě napadalo v dané chvíli, z věcí, které lezly na povrch bez ladu a skladu...

Překvapilo mě, že se hned několik lidí ptalo, třeba před chvílí zástupce tiskárny, jestli jako vyjde další číslo. Proč by nemělo?

Lesu je jedno, jak se máte, napsal Luke Turner ve své loňské knize Out of the Woods a já na tuhle větu od té doby pořád myslím.

Tento druh emócií a dojmu vyrovnanosti preferujem v každom druhu umenia, aj keď v hrách je táto estetika často opomínaná v prospech veľkolepých neutíchajúcich dobrodružstiev.

Co kdybychom zkusili do svého světa (alespoň virtuálně) pozvat někoho cizího a úplně odjinud, který by nám ho pomohl trochu proměnit?