Počas piateho dňa si na svoje mohli konečne prísť fanúšikovia punk rocku, rock and rollu či poriadnej dávky rockového experimentátorstva. Wolf Alice aj King Gizzard & The Lizard Wizard

Aphex Twin se probudil z letité hibernace a vypustil nový klip.

Zase pařák? Hellcome to well, Broken Teeth zahajujou a je to skvělá metafora pro čtyři dny rezignace na hygienu.

Vypredaný sobotný deň pritiahol fanúšikov Bastille, Mumford & Sons, fajnových Fink či Aurory.

Spojením dvou oblíbených postav marvelovského vesmíru připravili autoři porci nečekaných situací, bizarních hlášek a dynamické akce.

Potřebuju něco poctivýho na spravení chuti a Pestilence jsou ten správný výlet na stroji času do minulosti. Aha?

S nastávajúcim víkendom začala hustnúť nielen atmosféra, ale aj dav a v publiku bolo možné rozoznať ďaleko väčší počet vlajok určujúcich štátnu príslušnosť fanúšikov.

Crusties ze Švédska, straight edge kids z Itálie, hipsteři z Británie a další těžko zařaditelné skupiny míří na místní letiště na „hardcorový tábor“.

Ben Koller spouští na bicí znělku 20th Century Fox, medley Metalliky i Slayer a nechá dav vybroukat riffy a melodie. Zavazuju si boty.

Deň druhý priniesol príjemnú dávku experimentátorstva a neotrelej elektroniky. WhoMadeWho, Bonobo alebo Gorillaz?

Temná trapová dekadence z Ruska přichází. Genderově smíšené duo IC3PEAK a jejich antiestetika.

„Není sice politicky korektní říkat to na takovýmhle festivalu, ale já věřím, že můj život je v dobrých rukou.“ Fesťák, nebo dovolená? Brutal Ass.

O sklamaniach a prekvapeniach prvého dňa za zaprášenými bránami Szigetu.

Abyste nezabloudili, nebo naopak něco nepropásli, máme pro vás hudebního průvodce alias výběr toho nejzajímavějšího, co letošní ročník Atonalu nabízí.

Pop je disciplína, v níž nelze vymyslet mnoho nového, i k variacím se ale dá přistupovat kreativně a tady Light Is Liquid vítězí na plné čáře.

Coby mariánskolázeňský patriot se pokouší v čele spolku Švihák probouzet to lepší v lidech i v kraji a podílí se na mnoha kulturních aktivitách ve městě...

V areálu Besedy, která začínala jako přehlídka lokálních kapel, zůstává vše, co milujete, na místě, včetně dementních keců nadbytečného moderátora.

Hutný špinavý zvuk, foukací harmonika a vylitej hlas přecházející v punkový řev Sisiho... Vlídná atmosféra je cítit na každém kroku a subkulturní rozdílnost nehraje roli.

Besedu u Bigbítu je obtížné popsat. Přestože je na nádherném místě, není to genius loci, co sem přitahuje návštěvníky z celé republiky.

Filmovka je u konce, bylo to výživné. Poslední reportáž mimo jiné o energickém Rolandu Klickovi.