Stalin je něco jako Náplavka pro lidi, který jsou jednak moc cool na to, aby dneska chodili na Náplavku, a dost možná i na to, aby vůbec chodili přes řeku.

Po devátý už nebe zářilo barvami perskýho koberce. Pod pódium se nahrnula celá hmyzí společnost. Sifon spustil.

Omezovat se v klipech na lidské bytosti by bylo trestuhodným mrháním tvůrčím potenciálem... King Gizzard & The Lizard Wizard, Band of Horses, Peter Bjorn and John.

Unikátny koncept hudobne a vizuálne experimentálnych Hradieb Samoty ma presvedčil najmä o tom, že môj festivalový slovník má značné medzery...

Tohle stálo na mojí židli. Na židli ve vyprodaném sále na Jatkách 78. Mezinárodní cirkusová show Analog se vrátila na místo činu potřetí a naposledy. Analog Finale aneb nejlepší cirkusový…

Muzikanti s příběhem táhnou. Nejinak tomu je i v případě Waltera Trouta, kdysi hrajícího v Bluesbrakers Johna Mayalla, který porazil zákeřnou nemoc.

Dlouho jsem neslyšel tak dobře poskládanou tuzemskou desku.

Uvidím jen polovinu At the Drive In, abych si rychle zaběhl na Hinds a úvod Red Hot Chilli Peppers, nebo zůstanu až do konce a půjdu se vytančit na ODESZU?

Kontroverze, hluboké emoce, voda na mlýn ignorantům a umění zkázy na Colours. ANOHNI.

Po roce zase nastal čas vydat se na švestky. Po loňském RE:openingu se znovu otevřely brány Švestkového dvora v jihočeských Malovicích a začal RE:fresh.

Actress předvedl nejabstraktnější vystoupení, které svoji organickou stylizací mělo blízko snad pouze k loňskému headlinerovi Björk.

Den čtvrtý a poslední. Osudem pořadatelů akcí všech rozměrů je především rychle reagovat na změny. Vítr, déšť, zima a ani jeden bagr.

Muži mě vždycky zajímali víc, než by si zasluhovali, nejinak je tomu poslední den Colours of Ostrava.

Prosím fanfáry. Vítězi taneční ligy jsou Boys Noize, Mueran Humanos a nakonec ano, Underworld.

Částečně je to počasím a mou zmlsaností, ale nemůžu se zbavit dojmu, že velké stejdže jsou rok od roku zahlcenější kapelami za zenitem.

Maria Peszek, Anna Maria Jopek a Artur Rojek, tedy deprese, meditace a katarze dne.

Chčije a chčije, jak pravil děda Komárek. Sobota je, co se týká programu, slabší den a počasí mu na atraktivitě ještě signifikantně ubírá.

Místo únavného přebíhání mezi "to se mi zas tak nelíbí" kapelama přiběhl na hlavní stage tvor z jiné planety s pološíleným modrým pohledem.

Více poznávačka, méně emocí a průlet: Noisy Pots, Mbongwana Star, Noreum Machi, Aurora, Veena, ANOHNI, Kiasmos a Ohm Square.

ANOHNI svůj set pojala jako minimalismus a hlavně se během něj i pomocí oděvu zakrývajícího tvář odosobnila, vzdala své vizuální identity.