Černá kukla a kuchařská čepice téže barvy. Trochu Fantomas, trochu Zdeněk Pohlreich. Brýle, kytara, půllitr. Maloměsto.

Nové album Kurta Vilea je slovní hříčkou: deska se skutečně nejlépe poslouchá jako pozadí k lehce omámené procházce...

Vrátil se enfant terrible Josh Dolgin aka Socalled, bohužel byl první máj a na Petříně se stály fronty na třesně.

Hiphopová deska Osa dobra nastavila limity stylu způsobem, na nějž diktující komunita bude těžko reagovat.

Italská trojčlenka Ufomammut přijela do Prahy představit svou skvělou dvojnovinku Oro: Opus Primum / Opus Alter.

Resuscitovanou raveovou nostalgií zavánějící jungle-trap se zařadil mezi současné žánrové hybridy. Mauglí is a DJ.

Bára Zmeková, vítězka soutěže 1MAN2PLAY – od fanynky Jamieho Culluma až na pódium Colours of Ostrava.

Kolektivním vrcholem večera byl nepostradatelný freestyle, který nabídl poznatek, že „magic food isn’t food“.

Taková nádhera se křížovou klenbou Galerie U Mloka nelinula ani nepamatuju. Mat Sweet přijel do Olomouce.

Pražský c/hudobný bar sa plní mladými ľuďmi, mnohí z nich sú šťastní, v hlave im znejú pesničky idola z Minnesoty.

Turné po diktaturách. Ohlédnutí za komiksovou cestopisnou trilogií Pchjongjang, Šen-čen a Barma Guye Delisleho.

V záplavě letošních Majálesů není nouze o komerční akce s cílem „vytočit co nejvíc piva“, přesto jsou dvě akce, které.

bro from boro, brokolis nebo jen bro. Dramaturg a číšnice nejlepšího brněnského „klubu“, dámy a ostatní prominou.

Dnes historie rádiová i železniční, trochu baletu a hodně dárků pro děti k svátku. A zacvičíme si s Járou Cimrmanem.

I melodie se kolem vás postupně začnou rozvíjet jako nějaké šílené elektronické orchideje. Temní Gnod v temném Boru.

Stojí za připomenutí, že rok 2012 přinesl i něco jiného než Franka Oceana a sólového Jacka Whitea. Eponymní Metz.

Možná se seznámili na drogovém večírku nebo je začali pořádat společně a potřebovali soundtrack.

Wavves znějí jako všechno, co jste měli rádi na začátcích Green Day, Nirvaně nebo starých Radiohead.

Takhle nacpaný Jazz Dock jsem ještě asi nezažila. Stálo se a sedělo všude, kde se dalo. Mladí ladí jazz potřetí.

„In a place you’ve never seen before / amazing things will come for those who wait,“ sliboval pražský Lunchmeat.