Depresivní danse macabre v rytmu hodin domácí výroby – Brloh

Zatímco finské thrillery zaplnily police knihkupectví a temné televizní seriály zhusta okupují obrazovky, u komiksů je průnik finských nájezdníků zatím skromný. Za zmínku stojí snad jen pozoruhodný Sojčák, který u nás před pár lety vydalo Argo. Stejné nakladatelství teď vypustilo český překlad grafické novely Brloh, která v sobě mísí tíživou atmosféru osamělého života a fantaskní svět vytvořený v mysli mladého člověka snažícího se uniknout ubíjející realitě všedních dnů.

Hlavním hrdinou příběhu je Jalmari, starý mládenec, který žije v domě se svou matkou a jehož hlavní zálibou je výroba hodin zasazených v dřevěných sucích. Jalmari se stará o svou matku a jinak nemá co na práci, proto se ve svých fantaziích mění v mladého superhrdinu Jacka Dangera. Ten musí čelit dosud největší výzvě, když se v domě objeví Smrťák, který si jde pro Jalmariho matku.

Knihy spisovatelky Katji Kettu jsou známé i z českých překladů, Brloh nám ji představuje jako komiksovou scenáristku. Brloh není přímočaré vyprávění, které nás jednoduše provede od startu k cíli. Je plné surreálných odboček a retrospektivních šmodrchanců, k nimž autoři nedávají polopatické vodítko. Nicméně vše je vystavěno na relativně jednoduchém půdorysu, kdy zprvu na ne úplně sympatického Jalmariho padne jiné světlo ve chvíli, kdy se na návštěvě objeví jeho bratr Veikka se ženou a dítětem, který má úspěšný život, šťastnou rodinu a zkrátka se mu daří. Postupně zjišťujeme, že všechno tohle Jalmari obětoval, aby se mohl starat o svou matku, což Veikka nedokázal. Vahadlo životních hodnot se tak začíná přesouvat k Jalmarimu.

Výtvarník Jan Andersson svým stylem vychází z undergroundového komiksu. Jeho tučné temné linky a hluboké černé stíny v kombinaci s panely nahuštěnými od okraje k okraji vytvářejí poctivě lepkavou depresi a klaustrofobii. S pomocí perspektivy využívá až groteskní deformace, které podporuje roztříštěnou skladbou jednotlivých panelů. Přesto se drží na únosné míře snadné orientace a dobré čitelnosti.

Brloh je kořeněn zamlžeností a neúplností některých dějových linek a nabízí tak prostor ke čtenářově interpretaci. Hraje na strunu, kdy napětí vytváří to nevyřčené, čímž mimo jiné nutí k opakovanému čtení a hledání nových významů.