Desky roku 2024 podle Full Moonu: 2. místo

Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Hlasování redakce magazínu Full Moon přisoudilo druhá místa za loňský rok nahrávkám oceňovaným napříč různými žebříčky, a to je dobře. "Delia nás rodiny/ na vinných a nevinných/ delia nás na svätých/ niekedy aj na tých/ čo sa deliť chcú/ a tých čo zostanú," zpívá Jana Kirschner a my víme, že dělit nechceme. Ovšem o radost se podělíme.

Domácí

2. Jana Kirschner – Obyčajnosti (Slnko) 38 bodů
Prvních čtrnáct let hudební kariéry Jany Kirschner, počínaje eponymní deskou (1996), bylo ve znamení středoproudého popu, těch dalších čtrnáct se stylově pojmenovává daleko hůře. Album Krajina rovina z konce první dekády bylo první, které produkoval Eddie Stevens (Moloko, Zero 7, Roisin Murphy), následovaly konceptuální Moruša biela a Moruša čierna, které pokračovaly v osobitém mísením folklorních motivů, popových nápěvů i ambientních textur bez ohledu na rádiovou délku skladeb. Po deseti letech je Kirschner zpátky s novým materiálem, který se opět vyznačuje jedinečnou muzikálností i potřebou ohledávat nová hudební zákoutí.

„Album má minimálne dve úrovne. V tej prvej si všimnete, že väčšine skladieb chýbajú ľahké melódie a len ťažko si budete spočiatku spievať alebo si podvedome pohmkávať nové kúsky. Pesničky sú komplikované, rýchlo sa meniace a vsádzajú skôr na rytmus, ktorý rozochveje vnútro. Majú v sebe také krásne magnetizujúce napätie. Spočiatku je náročné vnímať poetické tety súčasne s hudbou, ktorá je tvorená množstvom prvkov. Na druhej strane ale stoja skladby, ktoré prinášajú pohladenie, teplo domova a čistú radosť. V nich nájdete jednoduché pesničkárstvo. Tieto úrovne spolu ale nebojujú. Nedelia album na dve časti. Oni ho zjednocujú a robia nerozdeliteľným.“ (Miroslava Rabčanová, Hudba.sk)

Zahraniční

2. Fontaines D.C. – Romance (XL) 35 bodů
Těžko se tomu věří, ale od vydání debutu irských Fontaines D.C. uplynulo pouhých pět let. Asi nejpracovitější kytarová kapela na scéně od té doby kontinuálně roste, nejen co se týče popularity, ale také kreativity a otevřenosti. Romance je jejich čtvrtým albem (frontman Grian Chatten si ještě loni střihl sólovku), mohutným rezonujícím počinem, který ospravedlňuje všudypřítomnou devadesátkovskou nostalgii, ale zároveň vnáší do tradičních schémat zcela nové tahy a barvy. Jedni hovoří o triumfu, další o knockoutu, v NME o „spirituálních písních ke konci světa“.

„Fontaines D.C. otevřeli s Romance úplně novou říši zvukových možností a jasně dokazují, že jsou (a možná vždy byli) mnohostranní. Z kapely, kterou bylo třeba sledovat, se nyní stali fenoménem, který je třeba následovat, a v průběhu nadcházejících let tento jev pravděpodobně poroste. Jejich předchozí počiny byly právem ceněny, ale Romance by mělo být bezpochyby považováno za jejich dosavadní vrchol. Dílo, které je podobně náročné, ale dokáže podstatně více potěšit.“ Patrik Gil, PopMatters