Batch, 7.10.2023, Brno

Na okraji města možná, na okraji společnosti ani náhodou. Druhý den Batche si dávám za cíl vyjít z bubliny centra města a za každou cenu navštívit kinoklub Sibiř a Kafaru. Začala jsem na odlehlé Sibiři - naštěstí ta brněnská je vytápěná a soudě podle obsahu zdí má za sebou taky bohatou kulturní historii. Poslechnu si silné vystoupení maďarské kapely Rivers Run Dry a pak na kole vyrážím až na samý okraj Brna. Je to daleko, ale to mě (a očividně ani nikoho dalšího) neodradí. Obřanská Kafara je sice na klubové mapě teprv chvíli, ovšem se svým vynikajícím jídlem, pitím, krásným prostředím a hlavně kulturním prostorem pro všechny je to místo, se kterým se v Brně zkrátka musí počítat. Ani trochu mě tedy nepřekvapuje, že jak na mladou a skutečně nadějnou slovenskou kapelu Eversame, tak na zajeté pražské sad boys Dukla se lidi do sálu ani nevejdou.

Chtě nechtě mířím zpátky do města, a to ještě jednou na Melodku, než svoje místo navždy opustí. Kapela Wolfarian opravdu vypadá, že přivezla středověkou flotilu plnou vikinské energie, a po chvíli raději takticky opouštím své místo v první řadě a nechávám rozvášněný dav užít si zbytek koncertu po svém. Po nich následují očekávaní Nemoreus, kteří vystřídají skoro všechny hudební nástroje co existují, a jsou skvělí. Abych ale i v centru nechodila jen do těch nejprofláklejších míst, festival zakončuju na tepající DJs afterparty ve Vegalité.