Beseda u Bigbítu, 3.- 4.8.2018, Topolový hájek, Tasov

Lišky tady rozhodně nedávají dobrou noc, jak by se z pohledu do mapy mohlo zdát. To je výsadou sýčků. Svatým právem sov. Přímému pohledu do jeho pronikavých očí však radno se spíše vyhnout, jinak ti nebude pomoci. Z jarmarečního mumraje jde hlava kolem. Citlivější nátury snadno propadnou existenciální nevolnosti, kterou se snaží utišit chvilkovou samotou na břehu řeky. Dneska máš ale štěstí, kluku, říkej si lucky boy! Velička neteče a stojí. Je třeba pustit jí žilou… Však myslí se tu i na Ježíše. Žijí tu slušní lidé a ti moc dobře vědí, co se patří. Uléháš pod stromy. Listy tiše ševelí. Beseda je zase tady. S novými jmény i s navrátilci. Věrnými i vzkříšenými. Sám jako znovuzrozený otevíráš oči. Spadlo pár spásných kapek z nebe? Mžouráš do ranního slunce. Na jižních svazích dozrává víno. Na kopcích roste šafrán. Roste ho tu tolik, že by ho bosé dívky mohly kosit. Pomyslíš na stéblo trávy laškující s vnitřní stranou jejich stehen… Tady je vřelý kraj.