Pelhřimovy, 24.-26.8., kostel sv. Jiří, Pelhřimovy

Pelhřimovy. Veškeré dění tady se točí kolem kostela svatého Jiří. Jako kdysi. Když přijela pouť. Kostel se stává centrem společenského života. Ono tady vlastně nic jiného nezůstalo. Pár už spíše nečitelných náhrobků kolem, mezi nimi několik kostelních lavic spíše nahodile rozmístěných; na kameni kámen; skuliny pro hady a štíry. Z novostaveb přibylo pár latrín, dočasně postavené stany, zavěšené hamaky a několik citlivých zásahů do stavby kostela, aby se nezřítil docela. To úsilí skupiny nadšenců je obdivuhodné.

Uvnitř kostela se po tři dny střídá křehké s tvrdostí, jemné s hrubým, plaché se zběsilým, cudné s neřestným. Přitom nic nepůsobí vulgárně, vše je přirozené, jakoby samo sebou, odjakživa. Oldřich Janota, Nylon Jail, Rawdeus, Khoiba, Pacino, Erith… Loď kostela to vše unese. Hraje se i venku, tam je to blíže k výčepu i ke guláši v krmelci. Bylo to silné.