HAW: Spokojenost na všech stranách

HAW, nebo-li He’s a Whore, je skupina přátel, která se před několika lety rozhodla pravidelně přinášet živou hudbu na maloměsto. A to do Slavičína na jihovýchodní Moravě. Začínali ve složení Belža a Vojcech, ten pak na chvíli zmizel a vystřídal ho Majkl, k nim se přidal Hraboš a Jana, která nemá přezdívku, Klíma a znovu Vojcech. V průběhu let se ustálila cílovka, která chodí na koncerty pravidelně a od které má HAW velkou podporu. Díky ní se podařilo uspořádat koncerty, na které jen tak někdo nezapomene – Rickolus, Astronautalis, Jean Jean, Shield Your Eeys, Buriers, Scott McCloud, Dead Western, OTK, Kalle a mnoho dalších.

Proč He’s a Whore?

Žádný hlubší význam za tím nehledej, napsali jsme si to na plakát u prvních akcí podle názvu jedné z našich oblíbených písniček a už nám to zůstalo.

Jaká je hudební scéna ve Slavičíně?

Slavičín je sedmitisícové městečko a prakticky jediná možnost, jak se tu zabavit, je uspořádat si akci ve vlastní režii. Což ale neznamená, že je Slavičín mrtvé město, v průběhu roku se koná mnoho kulturních akcí, které pořádají skupinky nadchnuté pro něco svého, takže tu máme folklórní akce, jarmarky, plesy, akce pro děti, divadelní festival, festival Neleň, metalové koncerty. A my jsme tu pro ty, kteří si rádi poslechnou mladou, alternativní a nezávislou hudbu, jež nutně nepochází z tuzemska. Zpočátku jsme bojovali a občas kapely dopláceli z vlastních peněz, teď jsme na tom tak, že většinou přijde tak akorát lidí, abychom skončili na nule nebo mírně v plusu.

Lepší časy, chytřejší lidi, otázka času?

Asi to byla otázka času. Znáš to, na začátku přijdou kámoši, kteří dané kapely neznají, ale jdou podpořit kamarády nebo zkusit něco nového. Příště vezmou další kámoše a postupně se to šíří a vybudovává se základna. Navíc je nás víc, takže máme o to více kámošů.

Jak to vypadá u vás v kraji?

Super prostor je Ulité Kafé v Uherském Brodě, kde se nepořádají jen koncerty, ale i vernisáže a výstavy nebo autorská čtení a promítání, bohužel bude muset změnit prostor. Občas se vypravíme na Vsetín nebo do Zlína, Otrokovic, Napajedel a Rožnova pod Radhoštěm, kde se dělají koncerty pod hlavičkou Ničení ticha a Patti Zóny. Nedaleko Slavičína je Rokytnice, kde se teď rozvíjí metalová scéna a akce Metal Feast.

Nejzajímavější prostor, ve kterém jste dělali koncert?

Ve Slavičíně není moc možností. Do některých míst jít nechceme, protože nám z nějakého, většinou osobního důvodu nevyhovují. Nejraději pořádáme akce v místní Sokolovně, kterou ale prakticky celou zavřeme. Koncerty probíhají na pódiu se zataženou oponou, všude tma, jen lampičky a diváci na stejných prknech jako kapela. Díky oponě je tam skvělý zvuk. Večery pak končí dole v „pekle“ na báru. Dalším oblíbeným prostorem, kde se funguje jen v létě, je místní lesopark. Koncert křehké Aby Wolf patřil k těm nejlepším. Bylo fajn pozorovat „tvrďáky“, co k nám chodí na HC kapely, jak u jejího koncertu jihnou. Za atmosféru mohl do velké míry právě prostor – stromy, les, ručně vyřezávané dřevěné sochy. Byla to paráda.

Přijde v létě více lidí?

Možná by přišlo, ale v létě jsme zpravidla v útlumu a akcí děláme nejmíň.

Jezdíte po festivalech?

Každoroční povinností pro nás všechny je návštěva a podpora sousedního MišMaše. Co se týče jiných festivalů, někteří navštívili Pohodu, Colours, Besedu u Bigbítu, katovický OFF.

Co chystáte na letošek, co můžete prozradit?

Určitě bychom rádi udělali koncert ryze českých kapel, v březnu to vypadá na Or a Vlněnu. Taky si brousíme zuby na Kovadlinu, Tomáše Paluchu a další. V průběhu loňských prázdnin se nám podařilo vydat EP téměř domácí kapely Cheva, takže jsme na podzimních koncertech spustili prodej cédéček. V budoucnu těch vydání snad přibude více. A co dál? Uvidíme. Spolupracujeme s Aranem ze Silver Rocket, který nám dohazuje spoustu zahraničních jmen. Naše organizace je často trochu neorganizovaná, na druhou stranu jsme se za ty roky sladili, takže většinou dopadne všechno dobře a spokojenost vládne na všech stranách.

Proč Or a Vlněna, kromě toho, že to logisticky dává smysl, protože se personálně kryjou?

Asi tak jak říkáš, navíc nám tyhle dvě kapely k sobě pěkně sednou. Rozdíl je v tom, že Vlněna už u nás hrála, zato Or ani jednou. A to je plánujeme udělat pekelně dlouho. Důvod je jasný – někteří z nás je naživo ještě pořád neviděli a vzhledem ke chvále od ostatních, nejen HAWáků, to musíme napravit. Vlněnu mají navíc někteří z nás spojenou s legendárním brněnským klubem Boro a vůbec s Brnem celkově. Máme to tam rádi a rádi se tam vracíme.

Kovadlina?

Proč Kovadlinu? To je přeci jasný jak rána kovadlinou do ksichtu. Jsou skvělý. Na HCéčka moc nejsem, ale tohle je parádní a energické.

Nějaké další pořadatelské spolupráce, vedle Silver Rocket?

Pojí nás přátelské vztahy s MišMašem. S lidmi kolem něj jsme více v kontaktu a chceme spolupracovat a dělat akce dohromady. A taky kámošíme s lidmi z Kopřivnice, Břeclavi a se vzpomínaným Ničením ticha, to když se snažíme udělat dvojkoncert na Moravě.

Jezdíte na koncerty mimo bydliště?

Většina z nás trávila nebo tráví studentská a pracovní léta mimo Slavičín, tedy v Brně, Olomouci nebo Praze, takže se to různí. Vojcech sleduje brněnskou scénu, Jana pražskou, zbytek jezdí všude možně, třeba do Uherského Hradiště, Veselí nad Moravou nebo na Slovensko. Všichni se pak většinou sejdeme na MišMaši v Bojkovicích.

A v místech, kde studujete nebo pracujete nejste pořadatelsky aktivní?

Ve větších městech cítíme spíš kulturní přetlak, možná až otupělost množstvím pořádaných akcí, takže jsme nikdy neměli, až na pár výjimek, potřebu aktivněji se na nich podílet. Oproti tomu v rodném Slavičíně je situace úplně opačná, takže se realizujeme hlavně tam.

Které kluby máte nejraději?

V Brně se to za ty roky proměnilo - Yacht, Skleněná louka, Boro, momentálně Bajkazyl. Na větší akce a kapely pak musí člověk vzít zavděk Flédou. V Praze nezklame Sedmička, akce na Dobešce nebo třeba na Klinice. Ale i v Lucerně se koncerty daří, záleží na tom, jestli si interpreti dokáží s prostorem poradit.

Největší loňský koncertní zážitek?

Všechny koncerty, co jsme letos pořádali! Vypíchli bysme asi trojkoncert It’s Everyone Else, Makata-O, Peru. Super kapely, super lidi v kapelách a super návštěvníci.

Vraťme se ještě k vydávání cédéček, to je dneska zajímavá aktivita. Máte na to nějakou odezvu jako třeba rozprodaný náklad?

Rozprodaný náklad bohužel nemáme, ale to se realizuje celkem blbě, když kapela fungovala jen chvilku a EP vydali post mortem. Víceméně jsme to udělali tak trochu z hecu a částečně i jako jakýsi propagační předmět HAWu. Vydali jsme 70 kusů a tipuju, že jich máme pořád tak 40.

Co s tím dál?

Rádi bysme časem vydávali další věci. Chtělo by to na sebe napojit více lokálních kapel, jenže kolem Slavičína se toho oproti minulosti moc neděje. Plánů je více, času méně.

Jinak na posledním koncertě, kde hráli Safety First, Metronome Blues a Alphones, jsme udělali výstavku všech posterů všech akcí, co jsme asi od roku 2010 uspořádali, a uvažujeme o tom vyrobit z toho menší sérii malých magazínků. Téměř všechny plakáty nám dělá kamarád a bývalý kytarista Deer Deer Michal (M2). Koukněte tu.