Ment 2017 III.: Full Moon selekce

Jak jsme už říkali, do Lublaňe se zatraceně těšíme. Hlavně proto, že o Mentu básní snad každý, kdo se ho účastnil, ať už je to běžný návštěvník, muzikant, nebo novinář. Tahle shoda je mnohem vzácnější, než by se mohlo zdát. Ment se odehrává v klubech po celém městě, v kině zvaném Šiška nebo vyřazené městské elektrárně, hlavní hvězdou jsou nejspíš američtí Deerhoof, případně anglická dvojice Heymoonshaker a zahrají si i naši Please the Trees nebo slovenští The Ills. Poté, co jsme si připomněli To nejlepší z prvních dvou ročníků a navázali několika odkazy na místní kapely, si dejme pár skromných tipů z letošního programu, po akci si řekneme víc.

The Jack Wood (Rusko)
Tomsk je sakra daleko a upřímně, není tam moc vlídně. Většinu roku je zima, a když není zima, tak prší, o průměrné roční teplotě (0,9 °C) se bavit raději nebudeme. Trojice The Jack Wood pochází právě odtamtud, jejich hudba je podobně nevlídná a houževnatá, na slovo zábava okamžitě zapomeňte. Jména spolupracovníků taky nejsou k zahození - Richard Hell, Marc Ribot, Le Tigre nebo Pussy Riot a rozhodně zkuste jejich třetí album s názvem, který hovoří za vše. Ritual.

Persons from Porlock (Slovinsko)
Místní odborníci pasují tuhle čtveřici do role jedné z největších nadějí slovinské scény a podle alba Things People Don't Like nebo zbrusu nového singlu Bad FanFiction s tím nelze než souhlasit. Hutný postpunk s psychedelickými přesahy a jedna z akvizicí místního aktivního labelu ZARŠ.

Jonathan Poneman (USA)
Tohle bude možná zážitek z největších – jednou ze zásadních osobností vystupujících v rámci konferenční části bude Jonathan Poneman, jeden ze zakladatelů legendárního labelu Sub Pop, který se podepsal na nás všech, ať už chceme, nebo ne. Rozhovor s Ponemanem povede Richard J. Foster, zástupce famózního serveru The Quietus.

Raketkanon (Belgie)
Belgičtí Raketkanon by se klidně mohli jmenovat katastrofa, možná by to jejich pódiové prezentaci odpovídalo více. Tedy ne snad že by jejich show byla tragická, spíš jde o zážitek jaksi apokalyptický. Málokterý klub po jejich návštěvě vypadá stejně jako před ní, uvidíme, co předvedou v Lublani. Zběsilý noise s kořeny v devadesátých letech (vzpomeňte na The Jesus Lizard nebo kapely od Amphetamine Reptile), třetí album na spadnutí.

The Sweet Release of Death (Holandsko)
Trojice z holandského Rotterdamu vedená zpěvačkou Aliciou Breton Ferrer svůj ryčný noise zjemňuje křehkými popovými melodiemi a refrény, v některých momentech její skladby gradují ve strmých shoegazeových plochách. Eponymní druhé album vyšlo v říjnu loňského roku a opravdu se jich musíme zeptat, proč se jedna z písní jmenuje Smutek. Tedy ne, že by tu emoci netrefili.

Warrego Valles (Slovinsko)
Poměrně čerstvé jméno lublaňské scény, tajuplná elektro trojice na síti neukazuje jedinou fotografii, prezentuje se zatím pouze logem a výtečným trackem Pow. Ale ta atmosféra! Na tohle jsme hodně zvědaví...

White Miles (Rakousko)
The Duel se jmenuje debutové album rakouské dvojice White Miles a lepší název si Medina a Lofi vybrat nemohli. Hutná kolize zemité zfuzzované kytary a razantních bicích připomene tanečnější podoby Japandroids i White Stripes; kde přesně se v Rakousku vzaly ty bluesové hloubky nám ještě budou muset vysvětlit. White Miles jsou trash, stoner i dance, tenhle souboj je skutečně nekompromisní. En garde!