Balkánská dechovka z Marsu: Fanfare Ciocârlia

Balkánské dechovky pronikly do světa především díky filmové hudbě Gorana Bregoviće. Historie těchto ansámblů, jejichž styl se od českých či německých dechovek dramaticky liší, trvá několik staletí. Na jedné straně sahá k vojenským kapelám z doby Rakousko-Uherska - a na straně druhé do doby, kdy východní Evropu okupovali Turci, kteří s sebou přinesli hudbu s výraznou příchutí Orientu. V posledních dekádách se balkánské styly staly na Západě módou, z níž výrazně vybočuje rumunská sestava Fanfare Ciocarlia, která kombinuje dechové nástroje s úderností punk-rockové kapely.

Jedna z nejlepších současných živých kapel pochází ze zapadlé vesničky na východě Rumunska. Od ostatních balkánských dechovek ji snadno rozeznáte: hraje s pankáčským nasazením a jazzovou virtuozitou. Vznikla poblíž hranice s Moldávií, ve vesnici Zece Prajini, kde žije 80 romských rodin, které se po generace věnovaly svým polím a hudbě. Za totality to byl kraj odříznutý od civilizace, díky čemuž se tu uchovala hudba, která v jiných krajích Rumunska zanikla. Její kořeny sahají až do osmanské říše a čerpají ze stylu tureckých vojenských kapel.