David Gilmour znovu oživí Pompeje

Pětačtyřicet let od slavné show, ze které vznikl nezapomenutelný dokumentární film Pink Floyd v Pompejích, se David Gilmour vrací na místo činu. Bývalý skladatel, zpěvák a kytarista legendárních artrockerů odehrál v červenci 2016 v kulisách ruin nejstaršího amfiteátru na světě dva spektakulární koncerty. Ze záznamu vznikl ohromující snímek David Gilmour v Pompejích, v němž zazní skladby z jeho skvělých sólových alb i nesmrtelné pecky z období kralování legendárních Pink Floyd. Epickou audiovizuální show, která byla součástí turné nejnovějšího Gilmourova alba Rattle That Lock, uvedou 13. září 2017 pražské Bio Oko a další kina v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

"Nečekal jsem, že při návratu na tohle místo mě smete tak mohutná vlna emocí," říká jedenasedmdesátiletý bard. "Bral jsem to čistě jako lokaci pro koncert, ale přímo tady jsem cítil, že je plné duchů. Z pradávné historie i těch mých osobních, současných," pokračuje a vzpomíná přitom na kamaráda a dalšího floydovského mága, již zesnulého klávesistu Richarda Wrighta. Enigmatická skladba skupiny Pink Floyd s názvem Echoes, nesoucí Wrightův úchvatný tvůrčí i muzikantský rukopis, totiž po téměř půl století v Pompejích znovu nezazněla. "Bylo by to krásné zahrát zde Echoes, ale bez Ricka to nejde. Naše souhra byla tak svébytná a nenapodobitelná," líčí Gilmour svůj vztah ke společnému dílu. Fanoušky Pink Floyd však přes palubu nehodil – na dvojkoncertu se blýskly jiné vybroušené klenoty jako The Great Gig in the Sky, Wish You Were Here, One of These Days nebo Comfortably Numb.

Šlo vůbec o první rockové vystoupení s diváky přímo v aréně, které nejstarší římský amfitéatr loni v létě zažil. Dokument Pink Floyd v Pomejích z roku 1972 byl totiž natočen pouze se členy kapely, kteří zde tehdy hráli bez živého publika. David Gilmour na své současné turné přizval prvotřídní hudebníky, s nimiž dlouhodobě spolupracuje: baskytaristu Guye Pratta, který tehdy vystřídal v Pink Floyd Rogera Waterse, bubeníka Steva DiStanislaoa, klávesistu z Rolling Stones Chucka Leavella nebo dlouholetého spolupracovníka Michaela Jacksona Grega Phillinganese. Scéně vévodí obří oválná obrazovka, na níž se střídají obrázky vytvořené přímo pro jednotlivé skladby a která vystřeluje laserové paprsky do nebeské klenby nad amfiteátrem.

Gilmourově virtuózní hře na kytaru a procítěnému zpěvu přihlíželo na dvojkoncertu 2600 diváků. Stále svěží architekt hudby patří po právu mezi nejlepší rockové kytaristy všech dob. Jeho sólová alba jsou prodchnuta skvostným melancholickým blues, údernými riffy, baladickými příběhy i medidativními kompozicemi dotýkajícími se astrálních věd. Watersovy epické, společensky angažované, bouřlivé a famózní tvůrčí zpovědi vyvažoval Gilmour v Pink Floyd kongeniálně svým lyrickým vnitřním chvěním, ozvěnami duchovní harmonie i precizní elektronickou orchestrací, což se poté naplno projevilo po Watersově odchodu na posledních studiových albech skupiny a samozřejmě zejména pak právě na Gilmourových sólových projektech, na nichž hojně využívá básnické texty své ženy Polly Samson. Stárnoucí démant David Gilmour znovu zazáří do starověké pompejské noci pod Vesuvem i do přítmí kinosálů a fanoušci kvalitního rocku by u toho rozhodně neměli chybět.