Django Django a Fink zahrají v Praze

Artpopoví alchymisté Django Django zahrají poprvé v Praze 13. listopadu 2021. To Fink se Českému publiku představí v pražském Paláci Akropolis až 14. května 2022.

Tam, kde se jiné kapely vydávaly tou nejjednodušší cestou, britská indie čtveřice Django Django se vždy uchýlila tím nejméně pravděpodobným směrem. Od jejich debutového, na Mercury Prize nominovaného eponymního alba se singlem Default, přes průlomové album Born Under Saturn z roku 2015 až současnou tvorbu, Django Django nikdy neslevili ze svých vysokých nároků.

Django Django se nikdy nepovažovali za klasickou kapelu, svou dráhu sami popisují jako neustálé unikání a vyhýbání se věcem. Přestože je mnozí řadí po bok indiepopových kapel jako Metronomy nebo Hot Chip, Django Django svým psychedelickým až krautrockovým zvukem vždy unikali k větším experimentům. Vždy mířili mimo konkrétní scénu, zvuk, očekávání i vlastní vnímání sami sebe. „Chtěli jsme být jenom malou podivnou kultovní kapelou, nikdy jsme nečekali, že budeme hrát velké festivaly, natož že vydáme čtyři studiová alba. Nějak se to ale stalo a je jenom na nás, abychom zůstali sami sebou a nepoddali se tomu,“ říká zpěvák a kytarista Vincent Neff.

Přestože se Fink Greenall pohybuje v hudebním světě přes pětadvacet let, nadšení pro objevování nových možností ho stále neopouští. To se u hudebníků, kteří už vydali přes deset alb, jen tak nevidí. Teď se ale Fink poprvé ohlíží do minulosti a své nejoblíbenější písně vydá na desce IIUII (It Isn’t Until It Is) v nové akustické podobě. Album navíc doprovodí autobiografická kniha, která se zabývá jeho dětstvím na maloměstě v západní Anglii i hudební dráhou.

Album IIUII si s formátem rekapitulující best of nahrávky osobitě pohrává. Fink se ohlíží za svými skladbami vydanými mezi roky 2006–2016 – od prvních, podomácku nahraných písní, až po ty pozdější, nahrané ve studiu. Dle Finka není IIUII pouze retrospektivní: „Když jsme s kapelou znovu nahrávali všechny písně, tak jsme opravdu každou skladbu rozebrali na nejmenší části a ty znovu skládali dohromady, jak nejlíp umíme a jak nás život za ty roky vyškolil a posunul dál. Dali jsme jim největší možnou péči.“