Finská obskurnost Sink po osmi letech v Praze

Když jsme před osmi lety zvali na tehdejší první koncert finských Sink v Praze, posteskli jsme si, jak je nesmírně těžké o Sink psát. Jestliže se už tehdy dalo říct, že Sink jsou jedním z nejzajímavějších projektů, který v hloubi skandinávského undergroundu vznikl, dnes to platí dvojnásob. Od jejich tehdejšího pražského koncertu vydali tři desky, na kterých pokračovali ve vzdalování se konvencím a žánrovým klišé. Na deskách The Holy Testament 1 & 2 dotáhli do dokonalosti své originální spojení masívního sludge zvuku s hypnotičností postindustriálu. Na té aktuální Ark Of Contempt And Anger z minulého roku, se vydávají prozkoumat nová teritoria, aniž by přitom přišli o svoji tvář.

Agresivita a sludgeové kořeny sice prakticky vymizely, resp. zůstaly schované velmi hluboko a místo nich se objevuje inspirace krautrockem, progem a elektronikou. Vliv postindustriálu zůstal, ale přetavil se až do určité sakrálnosti. Sink jsou sevřenější, niternější, soustředěnější a více přemýšliví. Místy se nabízí přirovnání k mnohem slavnějším Ulver, ale tam kde Ulver občas skouzávají do jistého profesorství a sofistikované nudy, Sink zůstávají mnohem víc bezprostřední a odvážnější.

Snad nejlépe jejich současnou neuchopitelnou tvář ilustruje to, že za uplynulých několik měsíců mají za sebou koncerty s doom a deathmetalovými kapelami stejně jako live vystoupení na techno akcích. Nyní navíc spolupracují s finským techno producentem a DJem Samuli Kemppim na novém materiálu, který bude ještě mnohem více směřovat do experimentální analogové elektroniky. A čeká je letos také Roadburn festival.

Mladý producent Izanasz (Jan Palatý) loni oslnil svým vystoupením na akci Ruins of Intolerance, které chvílemi silně evokovalo oblasti, ve kterých se aktuálně pohybuje Roly Porter. Od té doby se k frenetickému vydávání nahrávek přidalo i časté koncertování. Jeho hudbu rozprostřenou přes žánry ambientu, drone až netriviální IDM naleznete i na labelech ACR nebo (v blízké budoucnosti) Genot Centre.