Fuck the Facts vezou zapřísáhlý grind

Devět regulérních alb, desítka ípíček, neuvěřitelných 36 splitek, dva živáky, dva demáče a mrtě kompilaček. To je ve zkratce neuvěřitelná diskografie kanadských Fuck the Facts, kteří přísahají na nejdivočejší grindcore už od roku 1999. Když nepočítáme živáky a dema, tak průměrně vydávají tihle hyperaktivci nějaký nosič každých 4 a 1/2 měsíce.

Co prokristapána berou? Okatá zpěvačka Mel je na první pohled dívkou, která se zlomí v pase, když od severu zavane prudší vítr. Zdání však klame. Z podia vás seřve jak malýho haranta, který poprvý kouřil cigáro za barákem.

Němci Wojcech jsou u nás jako doma, od roku 1995 to mydlej neustále na plný koule a jejich crust/grind ani po těch letech neslevuje a zůstává pořád špinavej jak ubytovna u hlavního nádraží. Jejich drobného sympatického a vždy vysmátého řvouna Danila můžete znát například i z Entrails Massacre. Belgické pralinky s crustovou příchutí a s datem výroby 1996, to jsou Visions of War. Kdo má rád Extreme Noise Terror nebo Doom si příjde na své.

Slovenskožižkovské Controlled Existence můžeme označit za klasické vyznavače fastcore powerviolence. Krátký songy, většina do minuty, celej set i s přídavkama 20 minut. Podle slov Luby, zpěvačky kapely, není třeba víc. Raději na pódiu v krátké době vydat maximum, než začít nudit sebe a lidi pod podiem!