Ji.hlava se zaměří na ženské režisérky

Za šest týdnů začíná 27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (24. až 29. října). Festivalový program tradičně nabídne nové dokumenty z Česka i ze zahraničí, autorské retrospektivy, to nejlepší z filmového experimentu i řadu nesoutěžních programových sekcí. Zvýhodněné akreditace na festival jsou v prodeji do 20. září. Do té doby je také možné Ji.hlavu podpořit na Donio.cz.

Sedmadvacátá Ji.hlava patří hlavně ženám. Témata, jako ženská tělesnost a sexualita, stárnutí, přátelství, porod nebo vyrovnávání se s mateřstvím, sexuální násilí, ale také snaha vymanit se z genderových rolí, procházejí celým programem. Sekce Souhvězdí, která představuje výběr výjimečných snímků z jiných filmových festivalů, uvede takových snímků hned několik. Například Naše tělo, kde se režisérka Claire Simon vypořádává s ženstvím a přelomovými fázemi života, od porodu přes diagnózu zhoubné nemoci až třeba po změnu pohlaví. „Cennou ženu z vás udělá teprve to, že zaujmete muže,“ zazní pak ve filmu Sestry z kouřové sauny estonské režisérky Anny Hints. Snímek se odehrává v kouřové sauně, kde se hrdinky vyrovnávají s životními strachy, traumaty i vztahy.

Téma stárnutí otevírá snímek Vika! oceňované polské režisérky a investigativní novinářky Agniezsky Zwiefky. Pětaosmdesátiletá polská DJka Vika dokáže roztančit davy, aktivně vystupuje proti stereotypům spojeným se stářím a snaží se žít naplno, navzdory společenským normám. Zároveň se však vyrovnává s tím, že uvnitř svého bytu není víc než osamělou vdovou. Snímek Sedm zim v Teheránu německé režisérky Steffi Niederzoll sleduje případ Íránky Reyhaneh Jabbari, která byla v devatenácti letech odsouzena k trestu smrti za zabití muže, jenž se ji pokusil znásilnit. Když pak měla možnost vyhnout se popravě, pokud odvolá obvinění vůči násilníkovi – neudělala to. Po osmnácti letech se do Ji.hlavy vrací japonská režisérka Naomi Kawase. Ceněná filmařka získala v roce 2005 v Jihlavě Cenu za přínos kinematografii. Velkou cenu poroty a zlatou kameru si odvezla také z festivalu v Cannes, za svůj první hraný film Suzaku. Tamtéž také dvakrát zasedla v porotě, třeba po boku Stevena Spielberga.

Výjimečné filmové zážitky slibuje přehlídka francouzského filmu, kterou Ji.hlava letos nabídne, a to hned v několika sekcích. Jednou z nejvýraznějších bude retrospektiva slavné francouzské spisovatelky, scenáristky a filmařky Marguerite Duras. Duras, jejímž tématem byla ženská emancipace, žena opuštěná a opouštějící, posilující svou pozici hlavně skrz bolest, brala látku v první řadě z vlastního života, jak o tom svědčí mimo jiné její nejslavnější román Milenec. Ji.hlava představí výběr jejích méně známých snímků, včetně televizních reportáží pro feministický magazín Dim Dam Dom. Festival dále uvede její snímek Loď jménem Noc (1979), který zachycuje hovory anonymních milenců – a rovněž hraný film Chci si promluvit o Marguerite Duras (2021), realizovaný Claire Simon; její snímek zachycuje vztah slavné umělkyně a jejího o třicet osm let mladšího partnera Yanna Andréa.

Festivalový program nabídne tradičně i velkou přehlídku aktuálního domácího dokumentu ve sledované soutěžní sekci Česká radost. Na co se letos těšit? Na snímek Jiříkovo vidění režisérky Marty Kovářové, která formou živého deníku zachycuje boj svého otce za klimatickou spravedlnost. Českému umělci se slovenskými kořeny Jánu Mančuškovi se bude věnovat snímek Chybění režiséra Štěpána Pecha. Konceptualista a kreslíř Mančuška zemřel těsně před svou čtyřicítkou, nicméně za svůj život stihl vytvořit pozoruhodné dílo, které se dočkalo galerijní prezentace po celém světě – včetně pařížského Centre Pompidou nebo newyorského MoMA. Osudům olympijských staveb se ve filmu Olympijský mezičas věnuje česko-japonská dokumentaristka Haruna Honcoop. Zatímco ve svém předešlém filmu Na věčné časy (2017) se Honcoop zaměřila na stavby postavené za socialismu napříč východní Evropou, v aktuálním snímku mapuje olympijskou výstavbu v Pekingu, Tokiu a Paříži. 

Režisérovi Pavlu Kouteckému (1956–2006) bude věnována sekce Průhledná bytost. Jde o vůbec první retrospektivu tohoto talentovaného a všestranného dokumentaristy, jehož díla se dočkala ocenění doma i v zahraničí. Přehlídka představuje Kouteckého jako vytrvalého pozorovatele, jemného ironika a brilantního filmaře, jehož velkým tématem byla proměna společnosti po listopadu 1989. Na programu jsou jeho studentské, sociální i politické filmy: od těch méně známých z osmdesátých let až po jeho životní projekt Občan Havel (2007).

Letošní program nabídne také přehlídku dokumentárních děl ve virtuální realitě. Poprvé Ji.hlava připravila VR sekci před devíti lety jako první z českých festivalů a jako čtvrtá na světě. Letos bude v rámci sekce uvedený i program soustředěný na americkou tvorbu. Program nabídne kino s bloky 360° filmů a interaktivní instalace.

Ani letos nebudou chybět divácky oblíbené hudební filmy. Sekce Zkouška sirén, věnovaná filmům o hudbě a zvuku, se tentokrát zaměří na téma Afrofuturismus a kinematografie. Radikální imaginace černých Američanů vedla od 60. let k prolínání mystiky, sci-fi a progresivní hudby ve jménu snění o spravedlivější společnosti. Film Sun Ra: Radostný rámus je portrétem legendárního kapelníka Sun Ra a jeho intergalaktického orchestru; další kontexty afrofuturismu nabídne seminář s filmovými ukázkami. V českých premiérách dále Ji.hlava uvede snímky, které pro dnešní zájemce převypravují příběh dvou významných hudebních hybatelů: vtipných a aktivistických „pirátů copyrightu“ Negativland (Připravte se na neúspěch: dokument o kapele Negativland) a Irmina Schmidta, který ve snímku CAN a já vzpomíná nejen na krautrockové Can, ale i na svou zkušenost se Stockhausenem, drogami, USA, minimalismem a nacistickou minulostí svého otce.

Hudební doprovodný program nabídne skupinu Metastavy nebo Amelii Siba. Letos obnovené Dekadentní divadlo Beruška je divokou koncertní improvizací, jak ji pěstovali Petr Marek a Prokop Holoubek (spolu s Jiřím Nezhybou) ještě před založením Midi lidí. Ritualistická DJ Expand Collapse se stala už tradičním uzavíráním festivalového programu.

Debaty, přednášky, rozhovory, umění a nově i participativní program nabídne letošní Inspirační fórum. Po dobu pěti dní přinese pět současných klíčových témat. Debatovat se bude o jídle, vodě, vesmíru, umělé inteligenci a komunitách. Druhý festivalový den se bude věnovat vesmíru. O tématu bude diskutovat například antropoložka a analogická astronautka Lucie Ráčková, která se zaměřuje na výzkum stresu člověka v izolačních experimentech: u zaměstnanců univerzity během pandemie, u polárníků na Antarktidě a také na několika cvičných vesmírných misích. Třetí festivalový den se bude věnovat vodě. Kde má voda začátek a konec? Komu patří? Jaký je život pod vodní hladinou a jaké dopady na něj má hlubokomořská těžba? Nad tématem komunit se v rámci diskusí Inspiračního fóra zamyslí polský sociolog Jan Sowa. Pomůžou komunity překonat aktuální krize? Mohou zajistit spravedlivější budoucnost? Mohou komunity nahradit stát?

V programu nechybí ani téma umělé inteligence: jak její rozvoj ovlivní fungování současného světa? Diskutovat bude například spisovatel a publicista Paris Marx, který se věnuje politice technologií. V rámci tématu se budou hledat odpovědi na otázky, zda lze AI vůbec efektivně regulovat, zda představuje riziko a jaké budou dopady na lidskou práci.

MFDF Ji.hlava lze až do 20. září finančně podpořit na darovacím portálu Donio.cz. Náklady kulturních akcí se vlivem inflace v posledních letech významně zvedly, proto festival hledá každoročně nová partnerství, donátory a donátorky i nové způsoby financování. Letos se obrací i na nejširší veřejnost, a to prostřednictvím crowdfundingové kampaně, která se stává běžnou součástí financování nejrůznějších projektů.

více k kampani zde