Lunchmeat zahájí v Klášteře sv. Anežky České

Sedmý ročník mezinárodního festivalu Lunchmeat zahájí v zahradách a chrámové lodi Kláštera sv. Anežky České speciální audiovizuální show. Osm století starý areál ožije v neděli 25. září celodenním hudebním a vizuálním programem.

Po odpoledních vystoupeních českých hudebníků v klášterní zahradě, na kterém se dramaturgicky podílí spoluorganizátor opening show Český rozhlas Radio Wave, bude večer pokračovat hudebně a vizuálně výjimečným koncertem v odsvěceném kostele sv. Salvátora. Představí aktuální spolupráci britského elektronického hudebníka Korelesse a jeho krajana, vizuálního umělce Emannuela Biarda. Návštěvníci si se vstupenkou na venkovní program zakoupí zároveň také volný vstup do stálé expozice Národní galerie v Praze Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200-1550.

„Jsme nesmírně poctěni tím, že se podařilo v rámci spolupráce s Národní galerií přivézt současné hvězdy elektronické scény právě do prostor, kde by je nikdo nehledal. Zahrady i klášter samotný jsou pro nás místem, kde poprvé realizujeme koncept, který nás oslovil v zahraničí, kdy muzeum ve svých prostorách představuje živý program v provedení současných multimediálních umělců z celého světa,“ uvádí Jakub Pešek, ředitel festivalu.

Projekt nazvaný The Well je společnou audiovizuální performancí, poprvé uvedenou na půdě respektovaného novomediálního festivalu FutureEverything. Ambiciózní dílo chytře spojuje Korelessovy podmanivé, dramatické skladby a Biardovy komplikované světelné kompozice, vytvářené odrazy laseru ve speciálně vyrobeném pružném zrcadle ovládaném Korelessovým zvukem. Představení stírá hranice mezi hudebním vystoupením, světelnou performance a matematicky přesnou skladbou – živou akci spojuje s digitálními procesy, a to v hudební i výtvarné rovině. Výsledné dílo zkoumá možnosti jakými optické a sluchové ústrojí člověka vnímá právě tyto průniky analogových, digitálních, organických a mechanických procesů.

Oba umělci se na Lunchmeat festivalu představili už v roce 2014, tehdy ale ještě každý sám – Koreless v live setu a Emmanuel Biard jako vizuální partner hudebního producenta Eviana Christa. Společný projekt The Well představí v české premiéře.

Lunchmeat festival se již čtvrtým rokem spojuje s prostory Národní galerie v Praze. V předchozích třech letech to byl prostor Studia Hrdinů ve Veletržním paláci, letos se poprvé koná v areálu středověkého kláštera, kde současně sídlí stálá expozice Sbírky starého umění. Návštěvníci festivalu mají navíc po předložení vstupenky na festival nárok na vstup zdarma do stálé expozice v Anežském klášteře.

Koreless (vlastním jménem Lewis Roberts) sice pochází z Glasgow, ale s tamní scénou beatových maximalistů (jako jsou Hudson Mohawke, Rustie a další) toho má pramálo společného. Už od počátků se jeho tvorba vine spíše umírněnější perkusivní cestou upomínající na Four Tetovy zvonkohry, melancholii Jamieho XX či raných Mount Kimbie nebo na sametové R&B/house crossovery Jacquese Greena. S tím se Koreless také s oblibou vzájemně remixuje - a na jeho značce Vase také stačil zadělat na singl ještě předtím, než přesídlil na label Young Turks. Zde vydal v pravém slova smyslu nádherné EP Yugen, které rozhodně nezapadá do žádných klubových mustrů současnosti - a dokazuje tak, že od talentovaného mladíka, jehož hudbu si velmi oblíbil třeba i moderátor a lovec nových zvuků Gilles Peterson, máme do budoucna čekat velké věci.

Emmanuel Biard. Tohoto light designéra a vizualistu musí znát každý milovník britské klubové kultury (i fanoušek Lunchmeatu, který jej mohl vidět na našem festivalu v roce 2014 společně s Evianem Christem). Jako VJ spolupracuje například s manchesterským labelem Hoya:Hoya, spolupracoval i s miláčkemLunchmeatu – Alfredem Darlingtonem, kterého každý zná pod pseudonymem Daedelus. Právě s jeho přičiněním v roce 2012 naprojektoval kinetickou zrcadlovou instalaci Archimedes, která tehdy nadchla publikum v pražské Meetfactory. Mimo tuto robotickou konstrukci zmiňme z jeho tvorby i obří instalaci The Hall nebo kinetický zrcadlový objekt The Testudo. Emmanuel rád kooperuje s hudebníky, kteří pracují s určitou dávkou teatrality. Světlo, zrcadlo, kouř, pohyb. Své vizuální instalace rozhýbává spolu s rytmickými beaty tak, jak velí momentální klubová atmosféra.