redakce | Zprávy / Pozvánky | 01.10.2015
Historicky první koncertní zpracování a provedení rozměrné partitury Zdeňka Lišky k monumentálnímu filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová, Petrem Ostrouchovem sestavené do tvaru celovečerní "filmové symfonie" doprovázené projekcí. Zazní v provedení respektovaného sboru Martinů Voices a instrumentalistů souboru Baborak Ensemble pod simultánním vedením sbormistra Lukáše Vasilka a dirigenta Radka Baboráka, se sólisty pěveckými i hereckými.
Zdeněk Liška (1922 – 1983) je bezesporu nejvýznamnějším českým autorem filmové hudby a vzorem, k němuž se obracejí tvůrci již několika generací. Přistupoval k filmové hudbě velmi originálně a inovativně, zejména pokud jde o její dramaturgickou roli, spojení se zvukovými efekty, rafinovanou práci s motivy, instrumentaci a celkové zvukové zpracování. Liškova do detailu promyšlená hudba neplní jen roli zvukové ilustrace, naopak dosahuje úrovně více než rovnocenného partnera obrazu, vůči němuž často působí kontrapunkticky a dává mu nový význam.
Liškovo dílo zahrnuje hudbu pro 146 celovečerních filmů, řadu animovaných, krátkých a dokumentárních filmů a scénickou hudbu. Dlouhodobá tvůrčí partnerství vedl s režiséry, jako jsou František Vláčil, Karel Kachyňa, Karel Zeman, Jan Švankmajer, Jan Kadár a Elmar Klos, Hermína Týrlová, Jiří Krejčík nebo Martin Hollý. Poté, co se definitivně etabloval originální a "industriální" hudbou k filmu Vynález zkázy (1958), byla pro Zdeňka Lišku vrcholným tvůrčím obdobím zejména šedesátá léta, kdy měl možnost pracovat na mnoha filmech vznikajících v atmosféře relativní umělecké svobody a tvůrčího rozmachu tzv. nové vlny, které jsou trvalými poklady české kinematografie – patří sem například celovečerní filmy jako Ďáblova past, Smrt si říká Engelchen, Baron Prášil, Obžalovaný, Obchod na korze, Marketa Lazarová, Údolí včel, Spalovač mrtvol a Ovoce stromů rajských jíme.
Přestože Liškův význam je nesporný, jeho dílo dosud nebylo muzikologicky zmapováno a s koncertním provedením jeho filmové hudby se setkáváme velmi zřídka, spíše v neautorizované podobě "odposlechnutých" a ad hoc uváděných kratších "hitů" v rámci rozsáhlejších programů věnovaných filmové hudbě. Zdeněk Liška sám byl ostatně odpůrcem odpojení své hudby od filmů, k nimž ji vytvořil, což je i jeden z důvodů, proč jeho dědici a správci pozůstalosti nedávají obvykle ke scénickému provedení svolení a k dispozici nezbytné notové materiály.
Autor filmové hudby Petr Ostrouchov (např. filmy Želary, Občanský průkaz, Vendeta, Klauni, Čert ví proč, Zapomenuté transporty) však získal výjimečně pro Struny podzimu od Liškových dědiců svolení, hudba z filmu Marketa Lazarová tak zazní v podobě věrně získané z původní partitury v provedení sboru, dvacetičlenného instrumentálního souboru tvořeného především hráči na bicí a klávesové nástroje, pěveckých i hereckých sól. Liška zaplnil film Marketa Lazarová množstvím hudebních čísel organicky spojených do téměř jednolitého toku hudby a majících de facto podobu paralelně fungující programní skladby vytvořené na bázi formálních znaků středověké hudby (s důrazem na sborové i sólové hlasy), ovšem se zcela moderním obsahem.
Fenomenální hornista Radek Baborák je známý spoluprací s nejvýznamnějšími světovými umělci a orchestry, dlouhá léta byl spojen především s Berlínskou filharmonií. Intenzivně se věnuje také komorní hudbě a v posledních letech čím dál více i dirigentské dráze. Pod značkou Baborak Ensemble již od roku 2001 představuje různé sestavy vynikajících hudebníků a objevuje nové zvukové kombinace a žánrové možnosti. Lukáš Vasilek je naším předním sbormistrem, od roku 2007 vede Pražský filharmonický sbor. Spolupracoval s řadou světově proslulých těles, mezi jinými Českou filharmonií, Berlínskou filharmonií, Staatskapelle Dresden či Vídeňskými symfoniky. Komorní sbor Martinů Voices spoluzakládal v roce 2010 se záměrem interpretovat na špičkové úrovni především (ale nejen) hudbu 20. století.
Sopranistka Kateřina Kněžíková je známá svou rozsáhlou operní i koncertní činností. Je stálou členkou operního ansámblu Národního divadla a hostem dalších českých i zahraničních scén. Pravidelně vystupuje na prestižních mezinárodních festivalech a spolupracuje s předními dirigenty a orchestry. Vytvořila nahrávky pro Harmonia mundi, Český rozhlas, televizní stanici MEZZO, ARTE a belgickou rozhlasovou stanici RTFB International. Spolu s Jiřím Bělohlávkem natočila novou oficiální verzi České státní hymny.
Struny podzimu:
Zdeněk Liška: Marketa Lazarová
9. 10. 2015 19:30
Forum Karlín, Praha
www.facebook.com/events/926052400764420
www.facebook.com/strunypodzimu
www.facebook.com/forumkarlin
redakce 20.12.2024
Americký skladatel Rafael Anton Irisarri vytváří své kompozice z vrstev bujných a přitom éterických zvuků, do nich své posluchače zabalí jako do peřiny.
redakce 20.12.2024
Charakter Moin jako vedlejšího projektu se změnil nejpozději v roce 2021, kdy duo doplnila bubenice Valentina Magalleti.
redakce 19.12.2024
Tvorba amerického sesterského dua Sierry a Biancy Casady alias CocoRosie v sobě unikátním způsobem spojuje prvky popu, blues, elektroniky, hip hopu a opery.
redakce 15.12.2024
Tato píseň z chystaného alba přináší směs melancholie, intimity a inovativního hudebního přístupu.
redakce 14.12.2024
Hudba kapely Moře dní je vystavěná na základech psychedelie a popového písničkářství a čerpá z vlivů Deža Ursinyho, Mac DeMarca nebo The Brian Jonestown Massacre.
redakce 12.12.2024
Nyní přichází s výjimečnou spoluprací s norským tubistou Danielem Herskedalem a studenty FAMU.
redakce 11.12.2024
Koncept Hihihahaholek je založen na zkoumání dívčího světa, který dokáže přetvářet autorky v jakási jejich „růžová, superdívčí” alter ega.
redakce 10.12.2024
Můžete očekávat řadu kratších setů za přispění dalších hudebníků a vizuálních umělců. Tyto se mohou dít i bez předchozího oznámení.
redakce 09.12.2024
Reidy čím dál více začalx zapracovávat jednak elektronické procesování, které doplňuje hru o nové barvy a ozvěny, jednak originálně využitý autotune.
redakce 08.12.2024
Připravte se na večírek, kde se srdce rozezní víc než rolničky na saních a atmosféra bude hřejivější než svařák na zasněženém náměstí.