Ostravské dny: autentická současnost i divoká minulost

Od roku 2001 plní Ostravské dny na scéně soudobé hudby funkci „urychlovače“. Velkorysý prostor a možnosti, které festival poskytuje současným tvůrcům i publiku, jsou nejen v České republice v mnoha ohledech unikátní. Jen letos uslyšíme během deseti dní od 24. srpna do 2. září asi 100 (!) skladeb, z nichž drtivá většina zazní ve světové nebo české premiéře. V Ostravě přivítáme více než 200 interpretů a skladatelů z celého světa.

více o festivalu zde

Příkladem toho je Concerto per violino e orchestra Bruna Maderny (1920–1973), jednoho ze zakladatelů slavného Studio di Fonologia Musicale v Miláně a také čtvrtletníku pro elektronickou a avantgardní hudbu. Patří mezi nejznámější autory 20. století a jeho jméno je spjato mj. s průkopnictvím v oblasti elektronické hudby. Je rovněž autorem řady koncertů. Ten houslový z roku 1969 provede 2. září Hana Kotková, ONO – Ostrava New Orchestra bude dirigovat Johannes Kalitzke.

Téměř pokaždé uvádí festival hudbu řeckého skladatele a architekta Iannise Xenakise (1922–2001), letos se k ní vrátíme třikrát. Na orchestrálním zahájení festivalu (27. srpna) to bude zvukově pohlcující a nekompromisní Shaar (1979–83), následuje až existenciálně laděná skladba Échange (1989) pro sólový basklarinet (Gareth Davis) a ansámbl, která zazní na jednom z koncertů Ostravské bandy (31. srpna), a v rámci sólových vystoupení na Dlouhé noci to bude Keren (1986), kterou strhujícím způsobem hraje americký trombonista William Lang.

Dalším evropským hudebním průkopníkem, ke kterému se v Ostravě vrací je Luigi Nono (1924–1990). Jeho kompoziční postupy a až revoluční snaha o zhudebňování společenského a politického dění jsou v určitém ohledu nepřekonatelné. Vzpomenete si na loňskou industriální scénu, která byla součástí NODO festivalu a provedení Nonova zvukového kolosu Prometeo v Trojhalí Karolina? Letos zazní dvě Nonovy kompozice: důležitý smyčcový kvartet Fragmente – Stille, an Diotima (1979–80) v podání milánského Quartetto Prometeo a kus pro kontrabasovou flétnu, kontrabasový klarinet a živou elektroniku A Pierre (1985) v podání Daniela Havla, Garetha Davise a Mikuláše Mrvy. Obě skladby se uvádí během Dlouhé noci v PLATO, v pátek 1. září.

Americká linie skladatelů bude zastoupena hned několika kompozicemi: A Long Time Man (1979–80) Frederica Rzewského (1938–2021), klavíristy a skladatele, pro nějž byl v hudbě naprosto zásadní politický a společenský přesah. Jeho dílo se obrací do minulosti, ale je také srostlé s avantgardní hudbou 20. století. Skladba, která zazní na prvním orchestrálním koncertě Orchestra Opening (27. srpna) představuje sérii 24 variací na vězeňskou píseň It Makes a Long Time Man Feel Bad s „kadencí pro orchestr“. Sólový part klavíru zahraje blízký přítel Rzewského a přední interpret jeho děl, belgický klavírista Daan Vandewalle. V programu Dlouhé noci (1. září) uvádí festival v naprosto autentické interpretaci rozsáhlou Feminine (1974) Juliuse Eastmana, a to v podání členů Ostravské bandy pod vedením Petra Kotíka, Eastmanova dlouholetého spoluhráče (oba v roce 1970 stáli u zrodu dnes nejstaršího a dosud aktivního souboru pro novou hudbu v USA – S.E.M. Ensemble). Následovat bude o dvacet let mladší, zvukově pohlcující kompozice In a large, open space (1994) Jamese Tenneyho. Provedení bude řídit basklarinetista Gareth Davis a společně s dalšími členy Ostravské bandy se pokusí zvládnout zvukově komplikovaný prostor galerie PLATO, která nově sídlí v historické budově bývalých městských jatek.

Mezi nejvýznamnější představitele jazzové scény spojené s novátorskými výpady do avantgardní klasiky patří v USA skladatel, pedagog a saxofonista Roscoe Mitchell (1942) a skladatelka, vokalistka, varhanice a klavíristka Amina Claudine Myers (1942). Oba vystupují od 60. let 20. století a osobně se jako sólisté představí i na Ostravských dnech: Mitchell jako saxofonista ve své ikonické skladbě Nonaah z roku 1977, jejíž nová, rozšířená verze zazní v premiéře na koncertě Attempting Manifesto (2. září), Myers pak jako varhanice ve velkolepé Improvizační suitě (1979) pro varhany, perkuse a sbor, která zaplní obří prostor Katedrály Božského Spasitele na koncertě Spiritual and Empiric II (29. září). Vyhlášení improvizátoři vystoupí ještě společně v pozdních hodinách 31. srpna v klubu Parník.