Osudově uhrančivý folk: Wye Oak

Jestliže se cesta životem náhle ukáže být strmou, je třeba zařvat a přidat. Jakkoliv. Tak by se dalo shrnout poselství, jež zprostředkovává The Louder I Call, The Faster It Runs amerických Wye Oak. Ti se do MeetFactory vrací, aby představili své právě vydané, osvobozující album. Nespoutaný folk, v němž se proplétá art s noisem, se továrnou rozproudí už 26. dubna.

Tenkrát jejich tvorba byla krapet jednodušší, a ještě snad platil příměr, že poslouchat je je jako opojně proplouvat místností vyplněnou dream popem, alternativním country a weird folkem, zatímco si přítomní vřele vyměňují polibky a jsou se všemi zadobře. Po téhle trajektorii Wye Oak stoupají i na aktuálním, na začátku dubna vydaném šestém řadovém albu, které je zas jednou hudebně nápaditější a výraznější.

Kytary střídají syntetizátory, dávná nálepka indie-whatever je překonána hravým, leč kompaktním, svérázným vyjádřením. Novinka The Louder I Call, The Faster It Runs, která přichází po dvou letech od předchozího alba, byla vydána u labelu Merge a záhy sbírá veskrze pozitivní recenze. Souputníkem Wye Oak je na turné jejich krajan a experimentální básník Suno Deko, jehož nedávný debut je popisován jako kombinace prapodivných a pastorálních skladeb, které ve výsledku zahřejí podobně jako by zahřály ty od Sufjana Stevense.