První a jediný koncert Soulside v Evropě od roku 1989. V Praze.

První a jediný koncert Soulside v Evropě od roku 1989 se odehraje v Praze! Scott McCloud, vůdčí osobnost tak zásadních amerických kapel jako Girls Against Boys, Soulside či Paramount Styles se rozhodl oslavit své padesátiny v Praze. Stane se tak v Lucerna Music Baru velkým koncertem v neděli 5. listopadu.

Koncertní sety ve velkém stylu odehrají již dříve avizované Scottovy skupiny – Girls Against Boys a Paramount Styles... Ovšem: Nově oznámenou kapelou jsou – je skoro neuvěřitelné, že to můžeme napsat – Soulside... Ano: Soulside! Tohle bez nadsázky kultovní kvarteto tvořili tři pozdější členové Girls Against Boys (Scott McCloud – kytara, Johnny Temple – baskytara, Alexis Fleisig – bicí) a charismatický rastaman za mikrofonem Bobby Sullivan. A přesně v tomto složení se Soulside také objeví na oslavě Scottova jubilea.

Soulside patřili spolu s Fugazi a Shudder to Think ke kapelám, které na přelomu 80. a 90. let minulého století měnili tvář Dischordu z čistě hardcore-punkového labelu na něco mnohem víc. A jen abychom si ujasnili časovou posloupnost: klíčové debutové album Soulside Trigger má dischordovské katalogové číslo 29, Seven Songs od Fugazi pak 30...

Soulside odklonili klasický punkový náboj k mnohem hutnějšímu zvuku. Scottova kytara neúnavně hlučí, výrazná basa předznamenává hypnotické zaujetí Girls Against Boys. Jedním z poznávacích znamení kapely se stal i naléhavý Sullivanův vokál. Soulside byli průkopníci a ovlivnili celou řadu mladších hudebníků. „Tak třeba Zack de la Rocha byl fanoušek Soulside,“ říká Scott. „Existuje fotka, na který je Zack v první řadě na koncertě Soulside někdy z konce 80. let v San Diegu, kolem něj jsou další osobnosti tamější scény. Chtěl pro nás něco udělat, když se svojí kapelou pak prorazil. Vzal GVSB na turné a můžu říct, že se k nám Rage Against the Machine chovali až neuvěřitelně hezky. Jsou to vynikající lidi – pořád se starali, jestli nám něco nechybí, jestli je všechno OK. Zack je dobrej kámoš.“

Formace z Washingtonu byla také jednou z prvních nezávislých amerických kapel, která se podívala do východní Evropy ještě před pádem Železné opony – na YouTube existuje několik záběrů z lehce bizarních koncertů Soulside v Polsku z roku 1989. „Prostě jsme jeli do Evropy,“ vzpomíná Scott McCloud. „Měli jsme toho domluveného jen málo, řešili jsme všechno za pochodu. Nakonec jsme tady strávili tři měsíce.“

Od rozpadu Soulside v roce 1990 se kapela dala dohromady krátce v roce 2014 na popud festivalové a koncertní série ATP, která dříve způsobila již mnohé resuscitace (tou široce nejznámější byli např. The Stooges). Soulside uspořádali čtyři koncerty (dva v D.C. a dva v New Yorku) k 25ti letům od svého rozpadu a o rok později dalších pět (Filadelfie, Chicago, San Diego, L.A., San Francisco). Avšak na ona dvě dlouho plánovaná vystoupení v Manchestru a v Londýně v rámci ATP v dubnu 2016 již nedošlo, protože příslušná akce ATP byla z obchodně právních důvodů zrušena... To znamená jediné: Soulside v Evropě hráli naposledy v roce 1989!

Frontman Bobby Sullivan k aktuálnímu oznámení Soulside coby koncerních spolugratulantů na oslavě Scottových padesátin v Praze: „It's been 28 years since we last played in Europe, so we're very excited to bring our music back. We're hoping to see a lot of familiar faces, as well as some new ones. The urgency of many of songs, written so long ago, will not be lost on the way people are feeling about the world today. On our last US tour, it was striking how much many of the themes in our music still ring true and we expect this next generation will be invigorated by the energy we now bring.“

A proč narozeniny Scotta McClouda proběhnou 5. listopadu právě v Praze? „Prague is a big city, full of darkness and splendor, it's still sort of mysterious to an American, even a long time Ex-pat like me. Prague inspires my imagination. Much as New York did in the 1990s. It's that simple. Although also inexplicable,“ říká Scott. „I think dreams of cities inform our lives, and those images we have of places matter solely to us, very personally, as a way we grew up seeing the world and the people in it.“