Šestadvacátá Ji.hlava, tři sta filmů

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne více než tři sta filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 95 ve světové, 33 v mezinárodní a 6 v evropské premiéře. Diskusní platforma Inspirační fórum přinese během festivalu pět dní debat – věnovat se bude tématu svobody, nerůstu, digitálním technologiím, válce na Ukrajině, ale nabídne třeba i debatu prezidentských kandidátů. 26. MFDF Ji.hlava proběhne 25. až 30. října 2022.

Co šestadvacátá Ji.hlava nabídne? Například přehlídku filmů Lionela Rogosina, jehož sociálně angažovaná tvorba byla protipólem hollywoodského konformismu šedesátých a sedmdesátých let. Na programu je šest filmů, včetně nejslavnějšího snímku Vrať se, Afriko (1959). Rogosinovu retrospektivu doplní film režisérova syna Michaela s názvem Představte si mír (2019). Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu americké režisérky Shirley Clarke. V roce 1964 získala Oscara za dokument Robert Frost: Spor milence se světem. Ve výběru patnácti filmů nebude chybět ani její první dlouhometrážní snímek Spojka (1961). Pro Clarke je typické překračování hranice mezi dokumentem a fikcí a právě toto vystoupení ze zavedených kategorií je jedním z leitmotivů letošní Ji.hlavy. Na pomezí dokumentu a hraného filmu stojí pak také dokumentární komedie italského režiséra Alessandra Comodina Gigiho dobrodružství. Film uvede sekce Souhvězdí, která vybírá nejzajímavější filmy ze světových filmových festivalů.

Dalším výrazným tématem letošního ročníku bude etika v dokumentu. Zodpovědnost tvůrců*kyň vůči těm, s nimiž pracují, bude jedním z témat konference. U diskusního stolu se sejdou profesionálové a profesionálky z oblasti dokumentární a televizní tvorby a budou se věnovat etickým dilematům souvisejícím s mocí v rámci své práce. V dalším panelu pak vystoupí akademičky a akademici. A chybět nebude ani společná diskuse. Co letos nabídne soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která reprezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne šestnáct snímků. Ve výběru publikum uvidí například český snímek Vyšetřovatel režiséra Viktora Portela, který přinese pohled na válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii. Slovenský Turnus režiséra Jaro Vojtka je pak sociální sondou do života tří postav, kterým se kvůli práci v zahraničí rozpadají rodinné vztahy. Americký snímek Cisco Kid režisérky Emily Allen ukáže opačný pól – hrdinku vzdorující představám společnosti a stojící mimo systém.

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos jedenadvacet filmů a jednu VR instalaci. Premiérován bude například snímek Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové. Česká soutěž uvede sedmnáct filmů ve světové premiéře. Mezi nimi bude i snímek Šťastně až na věky Jany Počtové. Film je sondou do současných podob partnerských vztahů. „První česká bromance“, tedy film o mužském přátelství, nese název Sami doma. Svůj nový film na festivalu představí také Jana Ševčíková. Snímek Ti, kteří tancují ve tmě ukazuje, jak se žije šesti nevidomým lidem, kteří nepřestávají snít, toužit a hledat způsoby, jak být v životě stejně svobodní jako vidoucí většina.

Česká radost dále nabídne dokument á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN Jana Bušty o jonestownském masakru z roku 1978. Dokument Neviditelné krajiny režiséra Ivo Bystřičana vycházející z metody field-recordingu pak přiblíží, co zvuk dokáže zachytit lépe než obraz. Do fascinujícího světa včelích úlů pozve ji.hlavské publikum poetická esej dokumentaristy Miroslava Janka Všechno dobře dopadne. Mnohovrstevnatý snímek Povolení k pobytu srbské režisérky Miry Erdevički vykresluje každodenní starosti i malá vítězství tří Romů v Anglii, kterou zasáhl Brexit i epidemie covidu. Sedm dní v ulicích Ústí nad Labem pohledem člověka bez domova pak ukáže film Zdola Terezy Vejvodové. Osobitý autobiografický portrét, který je zároveň sondou do životů a problémů nebinárních a trans osob s názvem Lidi pak uvede v premiéře režisér*ka Kateř Tureček. Hravý dokument Anny Petruželové s názvem za jak dlouho začnou pejska pálit tlapičky když vystoupí na dálnici představuje koláž mikropříběhů, které mají společný motiv a tím je cesta ve všech smyslech slova. V programu nebude chybět ani nelichotivý portrét Česka jako země, která nabídne pomocnou ruku jen, když se jí to vyplatí. Snímek More Miko režiséra Robina Kvapila přinese příběh Roma, ale hlavně člověka, který chtěl pomoct potřebným.

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne patnáct filmů. A i letos bude mít českou stopu. Režisér Tomáš Bojar představí střihový dokument Good Old Czechs o dvou československých letcích, kteří se za druhé světové války zúčastnili bojů na všech významných bojištích. Pouť českého fotografa Josefa Koudelky napříč Středomořím přiblíží snímek tureckého  dokumentaristy Coskuna Asara s názvem Koudelka překračuje stejnou řeku.  Za nablýskané firemní fasády nás pak zavede snímek Šťastná práce – aneb jak nás sabotovali režiséra Johna Webstera. Výjimečný je také snímek Rojek turecké režisérky Zaynê Akyol. Autorka se snaží pochopit kořeny fanatického teroru. Neočekávaný zážitek pak slibuje i film režisérské dvojice Louie Psihoyos a Peggy Callahanová s názvem Poslání: Radost – Hledání štěstí v neklidných časech. Snímek zachycuje neuvěřitelné přátelství dvou osobností, které překračují hranice náboženství.

Letošní ročník Ji.hlavy se bude hodně věnovat také tématu ruské agrese na Ukrajině. Kromě novinek ukrajinského režiséra Sergeje Loznici: Kyjevský proces (o soudním procesu s nacisty z roku 1946), Obyčejné dějiny ničení (o užití prostředků hromadného ničení k dosažení vyššího ideálu) a snímku Český mír (2010) Filipa Remundy a Víta Klusáka zařazeného v sekci Poznámky k válce, které se tématu dotýkají nepřímo, program přinese také aktuální zprávu o současné Ukrajině. Snímek Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu režiséra Jevgenyje Afinejevského skládá z osobních příběhů civilistů, vojáků, novinářů, lékařů i zahraničních dobrovolníků obraz humanitární katastrofy a neobyčejné lidské houževnatosti. Tématu Ukrajina se bude věnovat ve svých diskusích i Inspirační fórum. Mezi hosty*kami nebude chybět ukrajinská spisovatelka a občanská aktivistka Oksana Stomina, která přežila ruské ostřelování a následnou humanitární krizi v Mariupolu nebo kyjevská dokumentaristka Alisa Kovalenko, která promluví o tom, jaké je to být ženou v ukrajinské armádě.

Dalším tématem, které v letošním programu rezonuje, je klimatická krize a životní prostředí. K vidění bude například snímek Do plevele kanadské dokumentaristky Jennifer Baichwal, který přináší působivý příběh boje jednotlivce s nadnárodní agrochemickou korporací. Vizuálně působivý je dokument Hmota mimo místo rakouského režiséra Nikolause Geyrhaltera, který sleduje marné úsilí dostat nekonečné množství lidského odpadu na vymezené místo.  Téma klimatické krize bude v diskusích reflektovat i Inspirační fórum. K tématu v rámci fóra vystoupí americká ekologická ekonomka Jennifer Hinton, která prosazuje „not-for-profit“ podniky – tedy společnosti, jejichž primárním cílem je společenský přínos, nikoli zisk. Debatu pak doplní britský aktivista, spisovatel a bývalý poradce britské vlády v oblasti klimatické změny Shaun Chamberlin, který svůj přístup nazývá „temným optimismem“, což znamená, že „je odhodlaný čelit temným pravdám a zároveň věřit v lidský potenciál ke změně“.

Nedočkaví diváci*čky se mohou naladit na Ji.hlavu ještě před jejím zahájením. Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou 10. až 30. října 2022 dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 23. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi*ce Ceny diváků DAFilms, která bude vyhlášena na slavnostním zahájení Ji.hlavy.

Nesoutěžní retrospektivní sekce Fascinace, která tradičně představuje filmy na jedno téma (od začátku kinematografie po současnost), proběhne letos po deváté a věnovat se bude Pokroku. „Abstraktně vymezené obsahové pole je v jednotlivých filmech ztvárněno v různorodých doslovných i metaforických pojetích,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. A jaké filmy Fascinace nabídnou konkrétně? Například československý snímek Světlo proniká tmou (1930) Otakara Vávry.

Dokumentární Ji.hlava již po sedmé nabídne také přehlídku virtuální reality. Letos poprvé udělí cenu pro nejlepší VR dílo. Letos si bude možné vyzkoušet pozici válečného pilota v roce 1945 (Shadow), sledovat migraci různých druhů zvířat (Myriad. Where we connect) či nahlédnout kambodžskou genocidu z pohledu přeživšího. V rozšířené realitě se publikum dozví, odkud pochází materiály k výrobě chytrého telefonu (Seven grams).  

A jaká další témata budou letos rezonovat na Inspiračním fóru? Den věnovaný digitálním technologiím (27. října) se bude ptát třeba na to, jaká je budoucnost internetu nebo jak to bude vypadat, až se lidský život přesune do virtuálního prostoru. K tématu vystoupí například rakouský umělecko-filmařský kolektiv Total Refusal, který ve svých projektech využívá virtuální prostor počítačových her pro tvorbu originálních audiovizuálních esejů. Ve dni věnovaném svobodě (29. října) se pak publikum může těšit například na diskusi s kanadskou filozofkou a průkopnicí na poli neurofilozofie Patricií Churchland, která bude odpovídat třeba na to, kde se rodí naše vědomí a svědomí.

Institut dokumentárního filmu (IDF) v Jihlavě pořádá tradiční East Silver Market s filmy z východní a střední Evropy, který se zaměřuje zejména na festivalovou a VoD distribuci. Nejlepší filmy z výběru East Silver mají šanci získat cenu Silver Eye v krátkometrážní a celovečerní kategorii. O vítězích rozhodnou dvě mezinárodní poroty. Videotéka East Silver bude otevřena po celou dobu konání festivalu v Oblastní galerii Vysočina. IDF připravil rovněž diskuzní panel věnovaný krátkému dokumentárnímu filmu a jeho budoucnosti z pohledu festivalových dramaturgů*yň, sales agentů*ek a dalších. Workshop Ex Oriente Film pro filmové profesionály*ky nabídne také vybraný program pro veřejnost zdarma: mj. masterclass české režisérky Lucie Králové, která na festivalu uvede svůj nový film Kapr Kód, či zkušené americké filmové PR a dramaturgyně Kathleen McInnis.