Těžké časy pro smíchovskou továrnu začínají

V dnešních dnech se otevírají muzea a galerijní prostory, lidé si mohou dát v relativním klidu na zahrádce pivo. Dalo by se říct, že si kultura může pomalu oddechnout. Bohužel tomu tak není. Pro většinu kulturních prostor, mezi které patří i MeetFactory, ty nejhorší časy teprve nastávají.

V pondělí 25. května otevírá novou výstavu, divadelní inscenace Psí dny se vrací zpět do bazénu Barrandovských teras, ateliéry pomalu obsazují rezidenti, na léto je naplánováno Letní kino. Faktem ale zůstává, že kulturní program se plánuje minimálně půl roku (spíše rok a půl) dopředu a prostě otevřít tedy nestačí. O finanční ztrátě za poslední měsíce, které ovlivní chod továrny ani nemluvě. „Jarní měsíce jsou pro nás vrcholem sezóny, jen za měsíc březen máme zatím spočítanou ztrátu 1,5 milionu korun, další měsíce jsou na tom dost podobně. Asi nemusím zdůrazňovat to, že tyto ztráty mohou být do budoucna likvidační,“ nastiňuje všeobecnou situaci ředitel Marek Lakomý.

Jednou ze zásadních příjmových položek, ze kterých smíchovská továrna žije, je vstupné z koncertů a z pronájmů prostor. „Situace není tak jednoduchá, jak vypadá,“ říká hudební dramaturg Michal Brenner, který v MeetFactory pracuje už deset let. „Byť u některých akcí ještě čekáme na finální potvrzení, v současné chvíli jsou všechny hudební akce do konce léta přesunuté nebo zrušené.“ A vyhlídky na podzim nejsou růžovější. Koncerty jak z produkce MeetFactory, tak ty, na které sál továrna pronajímá, jsou totiž z velké části postavené na zahraničních kapelách a interpretech. A modlit se k otevření našich hranic prostě nestačí. „V současné chvíli se v mnoha zemích sice začínají opatření rozvolňovat, ale v každé zemi tento proces probíhá jinak. Turné kapel se plánují a potvrzují několik měsíců dopředu a musí pro kapelu vydělat určitou částku,“ vysvětluje dále Brenner. Pokud si tedy kapela např. půl roku předem není jistá, že se dostane do všech naplánovaných zemí a že naplní kapacitu sálu, pak turné raději přesune na další rok. „S touto nejistou vyhlídkou jsme se rozhodli přerušit pořádání hudebních akcí až do podzimu a dočasně rozpustit náš produkční tým,“ zakončuje Brenner. „Na podzim řešíme několik variant podle toho, co bude možné např. s domácími umělci nebo těmi, co to sem nemají daleko. Pořád věřím tomu, že se po létě na koncertech stejně potkáme.“ Koncerty, které jsou oznámeny na podzim, jsou tedy stále aktuální a celý tým doufá, že se od září zas hudební sál naplní fanoušky.

Kapacita většiny představení divadla MeetFactory je šedesát osob. Dalo by se říci, že má tedy vyhráno. Vzhledem k nařízením se ale kapacita divadelního sálu zmenší o polovinu a divadlo se dostává do podobné situace jako většina ostatních scén – hrát za daných okolností nelze. I proto se divadelní dramaturg Matěj Samec rozhodl obnovit přerušenou sezónu jen inscenací Psí dny, situovanou do venkovních prostor bazénu Barrandovských teras. „V budoucnosti zatím plánujeme náhradu zrušených termínů Pohlavních životů siamských dvojčat se Zuzanou Stivínovou a Anitou Krausovou,“ říká Samec. Kvůli finanční ztrátě se snížil počet chystaných premiér z plánovaných čtyř na dvě, aktuálně se aspoň zkouší adaptace knihy Serotonin od Michela Houellebecqa (premiéra 14. června), v procesu zkoušení je i adaptace knihy Můj boj Karla Oveho Knausgårda se Sašou Rašilovem v hlavní roli. „Hledáme nové cesty, jak divadlo přizpůsobit této nové době a zároveň přemýšlíme, jak se těmito novými podmínkami inspirovat,“ uzavírá Samec.

Galerie MeetFactory 25. května otevře výstavu Spiritualities: Three Contemporary Portrayals of Transcendences and Beliefs. Veřejná vernisáž ale plánována není. Stejně tak se čeká i s doprovodnými programy. Odpadá tak důležitý prvek, smysl výstav: setkávání se. Také kurátorky galerií Eva Riebová a Tereza Jindrová přehodnocují program založený z velké části na zahraničních umělcích. „Například v Galerii Kostka jsme měli v dubnovém i v červnovém termínu otevřít výstavy s umělci z Indie, Izraele a Slovenska,“ popisuje Riebová. „Program se zatím zkracuje o dvě až tři výstavy, které budou snad přesunuty do příštího roku.” Výstavy chystané na podzim patrně také neproběhnou v plném rozsahu. Zkušenosti, které galerie získala během karantény, hodlají kurátorky plně využít i v budoucnosti. „V současné chvíli uvažujeme, jak náš program lépe komunikovat prostřednictvím digitálního prostředí, osvědčilo se např. streamování komentovaných prohlídek výstav. I přes náročné období jsme rádi, že se aspoň jedna z našich galerií otevírá a těšíme se na první návštěvníky,“ zakončuje Riebová.

Rezidenční program, který je největší svého druhu v ČR, a jehož hlavním cílem je rozvíjení mezinárodních vztahů, podpora kulturní výměny a představování zahraničních umělců, poslal všechny své zahraniční umělce domů a omezil tak dočasně svou činnost. „Sice doufáme, že od září program zaměřený na mezinárodní rezidenční pobyty obnovíme, ale když se neuvolní cestování, tak budeme muset zrušit další rezidence,“ popisuje aktuální stav Lucia Kvočáková, která společně s Piotrem Sikorou program kurátorsky připravuje. „Dočasně jsme program upravili a poskytli tak rezidenční příležitost umělcům žijícím v ČR, když však budeme nuceni zrušit zahraniční program i v druhé polovině roku ztrácí mezinárodní rezidenční program smysl a hrozí mu zánik.“

Přes všechny tyto černé scénáře a aktuální škrty se celý tým smíchovské továrny snaží být optimistický a hledat cesty, jak svůj program fanouškům vrátit v co největší míře. Ať už to dopadne jakkoliv, v plánu je určitě potkat se na podzim v rámci Veřejného domu – večera, kdy všechny čtyři dramaturgie představí svou činnost. Dát si drink na zdar nadcházející sezóny bude třeba.