Zážitky z druhé strany: Hradby Samoty

Pamětníci, kteří si ještě dnes vzpomenou na první ročník Hradeb Samoty na zřícenině hradu Cimburk u moravských Koryčan, jen těžko vytěsní z hlavy unikátní pohled na bledý měsíc nad téměř neproniknutelným hvozdem, jak vykresluje pitoreskní siluety starého opevnění a skály, od kterých se odrážela opalizující záře pochodní tklivě doplněná o temnou hudební složku. Je na místě přiznat, že tehdejší festivalové zázemí nepatřilo k nejlepším, stejně jako technické podmínky či doprava na samotnou zříceninu, nicméně to vše vyvážilo skvělé pivo, atmosféra, hudba, příroda a hlavně lidé. Kdo byl zkrátka přítomen na prvních Hradbách, pravděpodobně na tento zážitek nikdy nezapomene.

O sedm let později se pořadatelé odhodlali k podobnému kroku, aby znovu dali poznat všem návštěvníkům ducha pravého undergroundu a hlavně té jedinečné atmosféry, která je dnes k nalezení jen na pár místech ve střední Evropě. Proto padl výběr na unikátní lokalitu na hranici východního a středního Slovenska, a sice na zámek v městečku Jelšava. Tato oblast se již jednou nesmazatelně zapsala do povědomí temných subkultur v legendárním románu Brama Stokera Dracula, který podle východoslovenských vesniček a zapomenutých hradů popisoval Transylvánii hraběte Vlada Narážeče. A právě v této pozapomenuté, ale významné kulturní památce s neopakovatelnou atmosférou se uskuteční VII. ročník Hradeb Samoty.

Celý zámek, vskutku jak vystřižený z hororů počátku 20. století, na dva dny a dvě noci ovládnou audio-vizuální sebranky nejrůznějšího střižení a konceptů – od čistě hudebních až po specializované, site specific instalace. Návštěvníci festivalu budou svědky organické proměny celého zámku, ať už pomocí videomappingu či změny akustického nebo fyzického prostoru jako takového. Samozřejmostí je pak množství prodejních stánků, dostatek ubytovacích kapacit a především dechberoucí příroda i folklór slovenských Karpat.

Pro návštěvníky je připravena i netradiční výprava se sdružením Čierne Diery. Z Jelšavy vás přepraví autobus do obce Magnezitovce – viděli jste už někdy funkcionalistický kostel? Jestli ne, na začátku tohoto tripu budete mít možnost. Vzhledem k místům, která budou následovat, vám pohled na sakrální stavbu může vnést do duše uspokojení. Nedaleko odtud na vás bude čekat viadukt a menší tunel. Taková malá zkouška odvahy nebo možná ochutnávka toho, co přijde posléze: exkurze temným, dva a půl kilometru dlouhým tunelem. Přibližně po necelé hodině absolutní tmy vás začne vítat světlo na druhé straně. Znovuzrození, osvobozující pocit a jakási úleva – to je téměř zaručené. Na druhé straně v obci Slavošovce už na vás bude čekat autobus, který vyrazí ke krásné vysoké peci s ještě krásnějším jménem Etelka. Abyste se o místech, jimiž procházíte, i něco dozvěděli, doprovázející Čierne diery vám poskytnou výklad. Tak neváhejte, toto je potřeba prožít na vlastní kůži.

Jako místo pro exkluzivní premiérové zahraniční vystoupení si Jelšavu vybral guru současného hlasového etno-drone ambientu Alex Těgin, známý z projektu Phurpa, tentokrát ovšem přijede se svým oldschoolovým industriálním projektem Corps. V něm půjde o zejména o analogově vytvářené kovové ruchy, DIY basovou kytaru s nejdelším krkem široko daleko a samozřejmě Alexův hlas. Corps ovšem nebude jediný projekt ze vzdáleného východu, jelikož se do Jelšavy chystá i Alexův dřívější souputník Svjatoslav Pomarev, dnes hlavní člen projektu Purba. Tentokrát se bude jednat o inkarnaci s názvem Myasorubka, kterou tvoří krom Svjatoslava ještě Jan Kruml, známý z projektu Instinct Primal. Na rozdíl od živočišně industriálních Corps představí Myasorubka hudbu obohacenou o field recordings, vlastnoručně vyrobené nástroje a ambientní nálady doplněné samozřejmě dostatečným hlukem. Od severních sousedů se objeví letos vícero interpretů: zasněného hvězdopravce X-NAVI:ET můžete znát z projektů jako Hati či Kapital, z Polska přijede i dynamický harshnoiser Purgist. Až mimozemské zvuky předvede Rez Epo, který odehraje svůj poslední koncert, a nakonec diváky roztančí techno/EBM projekt Emma Zunz z Vratislavy. Z Budapešti pochází stylový experiment Entrópia Architektúra a z Ostravy přijede oslavit 20 let existence legendární industrial-jazzový projekt Sklo.

Důležitým prvkem letošních Hradeb jsou krom specifického místa i nejrůznější kolaborace a boční projekty známých hudebníků, proto letos budeme moci při exkluzivním setu přivítat shoegaze-noise libůstku z labelu Exitab – projekt Teapota Obete Sekty, který se představí na festivalu poprvé a zároveň naposledy, protože Jelšava. Kolaborace projektů Massola & Sedem Minút Strachu & Supraphon Family & Drén se pokusí natvrdo otestovat sílu konstrukce lidského těla i jeho sluchového aparátu a ve společném setu se také předvede 900Piesek společně se 777 Babalon.

Vizuální složka bude letos pestřejší než kdykoli předtím. Jelšava bude hostit jednoho z nejúspěšnějších slovenských glitch/gif vizuálních umělců – Adama Pižurného, který nám představí ukázky své tvorby, jež si našla cestu do předních uměleckých i komerčních projektů doslova po celém světě. O své místo ve vaší přízni budou bojovat také výtvarní umělci z Chaos Company, radikální grafik Stanislav Greždo s novou sérií prací, Zuzana Sabová jako rezidentka slovenské 4D gallery, pionýři videomappingu na Slovensku NANO VJs i mnoho jiných vizualistů jako Pali Bratranec, Ján Bátorek, Mašindog, Samayel, Melcore nebo Jozef Čabo z projektu The Blackwood Incident s interaktivní instalací s třiceti obrazovkami.

Při letmém pohledu na místo i nabitý program festivalu můžeme konstatovat, že letošní ročník rozhodně není pro někoho, kdo hledá absolutní festivalový komfort či jenom další aktivitu na prázdniny. Sedmý ročník Hradeb Samoty se snaží, jak už jsme napsali výše, zprostředkovat návštěvníkům doslova nezemský zážitek, při němž jsou marná jakákoli očekávání či předsudky. Tentokrát se Hradby prostě vymykají jakémukoli jinému festivalu, a tak je atmosféře a duchu místa přizpůsobeno prakticky vše. Nehledejte tedy slavná jména v programu, složité technické finesy ani podbízivý program. Letos jdeme zkrátka na dřeň a ty, kteří budou ochotni překonat vzdálenost do místa konání, odměníme zážitkem vskutku hraničním, na který budou, podobně jako v případě úplně prvního ročníku Hradeb, vzpomínat ještě dlouhou dobu. VII. Hradby Samoty setřou hranici mezi návštěvníkem a vystupujícím i mezi realitou a snem.