Pořadatelská: Eliška Pírková (Mladí ladí jazz)

Dramaturgie mezinárodního hudebního festivalu Mladí ladí jazz se zaměřuje především na hledání projektů na hranici jazzu a dalších žánrů, jako jsou hip hop, elektronika, r'n'b a další. Vozí k nám zajímavé zahraniční projekty, ale pečlivě mapují i tuzemskou scénu, kterou se pak zase snaží posílat ven. „Nebojte se toho! Neděláme koncerty výtahové hudby. V projektech, na kterých se podílím, se snažím dávat prostor ženám, na podiu, v produkci, za kamerou. A budeme se o to snažit víc a víc i s Mladí ladí jazz,“ dodává Eliška Pírková, projekťačka festivalu.

Co chystáte další dny a týdny?
Čeká nás říjnová série Mladí ladí jazz ve známých klubech i na dalších zajímavých místech. Třeba v kostele na Jiřáku. Mám radost z té obrovské rozmanitosti. Totálně se mi plní sen tím, že uslyším naživo skladby argentinského skladatele Gustava Santaolally v Obecním domě (7. 10.), který má na svědomí soundtracky k mým oblíbeným filmům jako Zkrocená hora nebo Babel, v poslední době ho bylo slyšet hlavně díky hudbě k The Last of Us.

Pak přisviští úplně současná londýnská scéna reprezentovaná Blue Lab Beats (13. 11.) a naši miláčci elektronický Echt! do Fuchs2u (2. 10.). Ti nadchli hodně lidí už loni v Holešovické tržnici na našich patnáctých narozeninách nebo teď v létě na festivalu Povaleč. Celkově jsou to v našem týmu velcí oblíbenci. A říjen zakončíme poslechem toho nej z irské jazzové scény kapelou Negro Impacto a projektem Uly.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Nejčerstvěji mám v paměti letní festivalové zážitky, kdy mě úplně nečekaně a náhodou naprosto nadchnul koncert Tamary Kramar na Pohodě. Odehrála krásný set na druhé největší stagi. Přesto, že ještě žhnulo odpolední slunko, přišlo na ni hodně lidí. Byla naprosto bezprostřední ve své komunikaci s publikem, sama si koncert nesmírně užívala, takže v kombinaci s jejími upřímnými texty tam panovala skvělá atmosféra. Na Pohodě jsem stihla taky Eriku Rein s Isama Zingem a jejich show mě velmi překvapila osobitou energií. Podkres, který Jonatan tvoří živě, staví celé vystoupení dost vysoko. Roztančili úplně všechny.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Mám radost z toho, co se daří brněnskému Pop Messe. Sleduju skvělou práci, kterou odvádí kolektiv Heartnoize, kde určitě stojí za pozornost většina věcí, které sem přivážejí. Stejně jako se těším, co budeme moct vidět v dramaturgii Archa+. V listopadu se tam chystám určitě na koncert belgického písničkáře Porcelain id. Baví mě koncertní série Pulz Vojty Tkáče v Paláci Akropolis. Hodně se těším na koncert rakouské raperky Bex a jaký set přiveze Kanaďanka Chippy Nonstop, které bude možné slyšet na podzimní edici akce Crave ve Fuchs2u a Bike_Jesus. No a pojedu na brněnský showcase Batch, kde se taky objevují zajímavá jména.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Je to pro mě skvělý zdroj informací a někdy i inspirace, rychlý koncentrovaný svět a skvělý komunikační nástroj. Prostě už součást nás a našeho každodenního života, před kterým nejde utéct, takže je fajn si z toho vzít to dobré.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Na arašídové nudle do Satsangu ve Vršovicích. Na knedlíčky z Dim Sum Spot kdekoli. Na smažák do Hostince Na Slamníku. A občas taky na kebab, co mám u baráku.