David Čajčík | Články / Sloupky/Blogy | 14.01.2020
Jsou festivaly pohodové, jsou festivaly stresující. Eurosonic rozhodně patří mezi ty druhé. Tři zhruba šestihodinové přebíhačky, během nichž se představí tři stovky umělců z celé Evropy. Vybrat si ideálně je víceméně nemožné, stejně jako vybrat si správně z výlohy plné okýnek, za nimiž se ohřívají smažené krokety a burgery. Nudit se nebudeme a následujících deset jmen je toho zárukou. A kdo by snad chtěl ještě více, zde najde náš playlist.
Black Country, New Road
Fronty před kluby na umělce, okolo kterých září aura hajpu a/nebo výjimečnosti je už na Eurosonicu tradicí. A zatímco loni jsme čekali před legendárním groningenským podnikem Vera na Fontaines D.C. či Black Midi, letos to bude podobné se Squid a Black Country, New Road. Ty druhé jmenované před nedávnem vyhlásil na svém sledovaném twitteru guru New Weird Britain scény John Doran z The Quietus jako nejlepší kapelu na světě. Milovník sága?
Dry Cleaning
Další londýnská parta. Dry Cleaning jsme viděli už na loňském Great Escape v Brightonu a od té doby vydali kritikou ceněné EP Sweet Princess a Boundary Road Snack and Drinks. Tragicky charismatický projev zpěvačky Florence Shaw nemusí sednout každému, ale ve světle nedávného Megxitu bude vystoupení jedné z mála levicových kapel, která monarchii a zejména Merghan Markle veřejně obdivuje, určitě zajímavé.
Rrucculla
Bilbao bylo nedávno vyhlášeno službou AirBnb jako jedna z top destinací pro rok 2020 a to ani nevědí, že právě odsud pochází španělská producentka a bubenice Rrucculla. Její hravé, zasněné, dekonstruované beaty se těžko k čemukoliv přirovnávají. „Vyzývavě divné,“ píše Resident Advisor. To by šlo.
Meduza
Trio italských producentů s hity Lose Control a Piece of Your Heart loni ovládlo taneční parkety i streamingové služby. Stovkám milionů poslechů na první poslech omamných tracků se nelze divit. Od koncertu raději nic jiného než pouštěčku nečekejme, ale zatančíme si stoprocentně. Vidět je v Česku můžete už na letošních Colours of Ostrava.
Stake
Gent je rodištěm skvělých metalových či noisových kapel a každý přírůstek na scéně čtvrtmilionového belgické maloměsta je potřeba pozorně sledovat. Grungem inspirovaný postmetal je odvážná škatulka na propagaci, zároveň se současný metal nachází v dostatečně slepých uličkách na to, aby i nezvyklé kombinace mohly velmi dobře fungovat. Nejenom na showcasu.
Regarde Les Hommes Tomber
Americký metalový label Season of Mist je známý svou selekcí jen těch nejostřejších kapel současného metalového soundu. Zatímco většina metalové soupisky Eurosonicu (v podprogramu s názvem LOUD) si pohrává s bluesem či stonerem, francouzská kapela Regarde Les Hommes Tomber je správná blackcorová sypačka, jak se sluší a patří v zemi, jejíž metalová scéna je etalonem kvality.
Celeste
Francouzský black metal s čelovkami jsme na Eurosonicu viděli taktéž, ale tentokrát přijíždí do Groningenu úplně jiná Celeste. Čerstvá vítězka prestižní ankety BBC Sound of je nepochybně jedna z nejvíce žádaných umělkyň na evropské scéně. Debutové album je na spadnutí a i když se může v Česku někdy zdát, že soul a R&B je hudbou minulosti nebo bezčasí, ve skutečnosti je (nejen) Celeste známkou toho, že taková hudba je sakra aktuální. „Isn't it strange?/ How people can change./ From strangers to friends./ Friends into lovers./ And strangers again.“ Nic pravdivějšího v Groningenu neuslyšíme.
Sinead O’Brien
Jeden z důležitých inkubátorů britské alternativní scény Brixton Windmill (stačí se zeptat Black Midi) už pár let hostí sérií večerů New Gums zaměřenou na mluvené slovo. Právě tam poprvé prorazila Sinead O’Brien, koketující s poezií stejně jako s postpunkem. Její první singl pak vyšel na Speedy Wunderground, jednom z nejzajímavějších evropských labelů současnosti (stačí se zeptat Black Midi).
Arlo Parks
Devatenáctiletá zpěvačka a skladatelka Arlo Parks se v průběhu loňského roku objevila víceméně ve všech britských anketách predikujících úspěšné umělce. Její jazzem ovlivněný bedroom pop je jasně cílený na vrstevníky, kteří od smutného trapu přechází k… smutnému popu. Debutové EP Super Sad Generation je začátek její cesty, na níž chce být "role model" pro lidi, kteří při dospívání nikoho takového – podobně jako ona sama – neměli. A to je hezká motivace.
The Dickins Dynasty keynote
Konferenční část je monstrózní a pro běžného návštěvníka nepřehledná a navíc pekelně drahá. Přesto stojí za to zmínit počin Eurosonicu, který letos přemluvil legendu hudebního průmyslu Barryho Dickinse a jeho děti Lucy Dickins a Jonathana Dickinse k účasti na jednom pódiu. Vůbec poprvé tak veřejnost bude sledovat rodinnou chemii mezi agentem Boba Dylana a Neila Younga, ředitelem manažerské firmy zastupující Adele nebo Jamieho T a agentkou Adele a Mumford & Sons, která z firmy svého otce odešla za konkurenční agenturou. Celebrity v londýnských kancelářích? Nepochybně.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.