Články | Recenze

Aktio ergo sum (Lunacybot)

Jakub Koumar | recenze 28.01.2015

Základem myšlenky je nestálost a nestálost je odchylka. Odchylkou je chyba. Chyba je estetická hodnota. Konfrontace a sjednocení dvou světů. Lunacybot.

Teplé místo pro chladné city (Láska)

Jakub Koumar | recenze 27.01.2015

Jejich duo Láska se schovává do škatule city-folk. Zbytečně, pouta folku autorského a tradičního zpřetrhal už Bob Dylan...

Pink Floyd aneb Jak přestat v nejlepším

Jiří Fiedler | recenze 26.01.2015

Říká se, že v nejlepším se má přestat, a to vlastně Pink Floyd s vydáním alba The Division Bell udělali. K čemu přesně je nahrávka The Endless River?

Sneeze. (Ne)klid hvězd & strun

Honza Štelcík | recenze 26.01.2015

Přesně takhle si představuju tenhle typ punkových "folkařů": Chuck Ragan, Tim Remis nebo neživý Tony Sly. Sneeze je ze Strakonic.

Zbytky ozářených ploch, čistý stůl (Leto)

Jakub Koumar | recenze 24.01.2015

Časem se asi každý projekt setká s tím, že povaha jeho desek zpětně formuje jeho osobnost. O to vzácnější a příjemnější pocity přicházejí u prvotin.

Žerty nejsou sranda! (Old Man Gloom)

waghiss666 | recenze 23.01.2015

Existuje víc verzí, jak to bylo a nebylo. Stačí číst zahraniční servery pro tvrďáky. Omyl nebo kalkul, je to fuk, páč deska ve všech třech verzích je Ú-ŽAS-NÁ! A bolí.

Smashing Pumpkins v tieni – Monuments to an Elegy

Peter Forgáč | recenze 22.01.2015

Potom, čo Billy Corgan od kapely odohnal postupne všetkých, ktorí mu pomohli ju presláviť, zostalo z nej už len meno... Až raz... Monuments to an Elegy.

Když bolest nepolevuje - Blonde Redhead

Martin Pípal | recenze 21.01.2015

Trio newyorských introvertů, které odstartovalo kariéru deskami nabitými disonantním rockem a brázdilo Spojené státy v dodávce coby předskokan Fugazi...

Kde přistál Gagarin a další naše lásky

cyril kosak | recenze 20.01.2015

... kteří solidně hýbali emo-coreovým podzemím v dobách, kdy emo znamenalo emo a screamo bylo základní skladební dvojicí každé pořádné věty o lásce k tomuto světu.

XTRMST, rukojmí a pokérované děcka

waghiss666 | recenze 20.01.2015

Označení straight edge hardcore lže i definuje. Největší pankáči můžou být klidně rappeři, bez číra nebo zběsilých bicích, abychom si to vyjasnili.

No Cities to Love – jako poslouchat bestofku

Akana | recenze 19.01.2015

Comebacky většinou vyhlížíme s větší či menší dávkou pochybností. Jsme rádi, že jsou naši oblíbenci zpět, těšíme se, ale už předem to v nás hlodá. Bude to stát za to?

Katarína Koščová, královna Oknom

Barka Fabiánová | recenze 16.01.2015

Stejně jako skladatelský má i textařský talent, v tomhle ohledu může směle konkurovat Michalu Horáčkovi a věřím, že obstojí.

Vāmācāra: Cesta ľavej ruky (ZU + Eugene S. Robinson, Music Blues a Faust)

Flippah | recenze 14.01.2015

Ktorá z Brandonových frajeriek najviac fetovala, nestrácajúc svoj obscénny šarm? Emily. Ale veci sa trochu dojebali. Veľká hospodárska kríza je oproti tomuto albumu dezert.

Střelec, kterého nikdo nesejme - Duke Garwood

mArcElkrIz | recenze 13.01.2015

Stejně jako v případě Lanegana si vás i Duke Garwood od první písně podmaní temným hlasem, vypravěčsky vstřícným, mysteriózním, až jazzově frázujícím...

Wu-Tang Clan: Rozpačité loučení netopýřího klanu

Jakub Šíma | recenze 13.01.2015

Zas tak hrozné to není. Na desce najdete několik povedených tracků, které dokáží i po dvaceti letech přinést tradičního ducha Clanu...

666 slov bledého císař pána (Marilyn Manson)

Lucie Ferová | recenze 12.01.2015

... stihli vypít 2,3 % světové produkce absintu, probdít několik dní a nocí na crystal methu, rozbratřit se s Trentem Reznorem, být obvinění z inspirace ke střelbám na středních školách...

John Grant vs. orchestr

Michal Pařízek | recenze 06.01.2015

Alba s doprovodem symfonického orchestru mají téměř vždy nálepku něčeho exkluzivního, ale málokdy za to skutečně stojí. John Grant je výjimka v mnohém.

Dnes to bude o poznání osobnější: Strangers in the City

Jakub Šilhavík | recenze 04.01.2015

Pár let tvrdé práce, poctivé probírání se stovkami nápadů a mladá dvojice z Veselí nad Moravou se zařadila mezi největší domácí naděje. Strangers. In the city.

Proč zrovna Vysněný život Ernesta G.?

Petr Janiš | recenze 03.01.2015

Po prvotině spisovatele Jean-Michela Guenassia Klub nenapravitelných optimistů, která se stala světovým bestselerem, vyšel nedávno druhý román Vysněný život Ernesta G.

Korben Dallas v Banskej Bystrici

Jiří Fiedler | recenze 02.01.2015

Bratislavská trojice Korben Dallas se vcelku rychle vyšvihla na přední příčky slovenských rádií. Ostych, podbízivost, originalita? Páči sa?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace