Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 15.04.2020
Tak to máme posvěceno. Koncerty nejdříve 8. června, o kapacitě raději nemluvě. Nějak podobně se to asi očekávalo, někteří byli možná větší optimisté, ale realita nás nakonec dohnala. A to ještě pozor, od června pojedeme, pouze pokud všechno půjde, jak má, a ještě navíc pěkně pozvolna. A co teprve v létě! Dnešní oznámení Pohody berme jako první, ehm, vlaštovku, celé léto bude hodně jiné, než jsme předpokládali. Festivalů si letos moc neužijeme. Hlavně těch větších, se zahraničními skupinami. Obecně nás čeká takový lokální rok, řečeno s nadsázkou. Je to špatně?
Osobně jsem na to velmi zvědavý. Sice už několik let vyhrožuji, že musím omezit cestování za prací i zábavou, ale přes všechny řeči se mi to pořád nedařilo. A teď je to tady. Můj „klasický“ červenec, měsíc, během kterého jsem v posledních cca patnácti letech trávil pravidelně doma sotva týden, bude letos vypadat jinak. Nebo ne? Záleží samozřejmě na okolnostech, uvidíme, do jaké míry bude uvolnění vládních opatření pokračovat, ale předpokládám, že nějaké menší akce, doufejme, že i ty pod širým nebem, přece jen povolené budou. Ve chvíli, kdy budou otevřená nákupní centra protkaná klimatizací a s často násobně větší kapacitou i návštěvností než malé nezávislé festivaly, by to nedávalo vůbec žádný smysl. Byla by škoda dívat se na všechno jen skrz obrazovku. Nějaké menší akce chystá na letní měsíce i Full Moon, všechno se brzy dozvíte.
Léta na potkání tvrdím, jak je na tom lokální scéna dobře, říkám to doma i v zahraničí. Ostatně ze zájmu, jakou jí věnujeme ve Full Moonu, je dobře poznat, jak si jí vážíme. Říká se, že v rámci aktuální světové situace by mohla být i příležitost něco změnit, vylepšit, proč by se to nemohlo týkat i přístupu k lokální scéně? Vždycky mě překvapí, když někteří redaktoři při hlasování ve výročním žebříčku vynechávají kategorii domácí, s tím, že českou hudbu neposlouchají. Jde spíše o výjimky, ale existují. Jistě nejen mezi redaktory Full Moonu, asi každý má ve svém okruhu někoho, koho domácí hudba nebo možná celá kultura jednoduše nezajímá. Tohle je šance zkusit pro jednou (nebo navždy) zapomenout na předsudky nebo jen zapátrat hlouběji, jiné koncerty než domácí nějakou dobu nebudou. Na české a slovenská scéně – špatně se mi to rozděluje, beru to spíš jako celek – toho najdeme zajímavého tolik, že s tím můžeme vydržet mnohem déle než jeden rok.
foto @ Andrea Petrovičová
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.