redakce | Články / Seriály | 29.03.2023
Circus Brothers před nedávnem vydali novou desku Za všim si stojim, kterou pokřtili v Paláci Akropolis. Obsahuje devět skladeb a širokou paletu hudebních nálad od pomalé balady přes klezmer, balkan punk až po psychedelické techno. A jak už je u Circus Brothers zvykem, nechybí vtipné a rafinované texty. Pojďme si je proklepnout.
Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Tomáš: V dětství jsem začínal s folklórem, pak jsem na školách studoval klasickou hudbu a s klukama jsme experimentovali s balkánskou dechovkou. Krom toho jsem rád poslouchal Prodigy, Fatboy Slima, Sum 41, Justina Timberlakea, Jamieho Culluma, Jamiroquai a Antonína Dvořáka. Takže různé hudební styly mě stále inspirují.
Jakub: První seznámení s balkánskou hudbou, změna životního stylu a snaha žít trochu víc naplno, energie a vzrušení z pódií.
Eliáš: Vždy jsem měl rád filmy Emira Kusturicy, kde dominovala balkánská dechovka, hudba dodává těm filmům lehkost a vtip a zároveň mě celkově hodně baví balkánská kultura a energie. Zároveň se snažím poslouchat veškerou hudbu, co existuje, nezaměřovat se na jeden žánr, z toho nám potom lezou songy, které jsou podle mě zajímavé a každý je specifický.
Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Tomáš: Hodně sportuju, dělám rekreačně box a brazilské jiu jitsu. A co se týče práce, tak účinkuju ve Studiu Kamarád, kam i skládám hudbu pro děti.
Jakub: Další hudbou… Baví mě hrát různé styly a žánry, krom toho jsem součástí vývoje mladých talentů na uměleckých školách.
Eliáš: Vystudoval jsem herectví na DAMU a dá se tedy říci, že jsem profesionální herec. Hraju v několika divadlech v Praze (Minor, Švandovo divadlo, X10), občas něco natočím. Dále jsem lektor ve škole improvizace a člen improvizačně-divadelního souboru České Národní improvizační divadlo. Když zrovna nepracuju, tak rád běhám anebo chodím po horách.
Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Tomáš: Nejhorší a zároveň nejlepší je cestování. Člověk se podívá na místa, kam by se jen tak nedostal, a ještě je tam pracovně. Zároveň ztrácí hodně času v dodávce.
Jakub: Když se nehraje, to je největší depka, raději hrát dvacetkrát do týdne než vůbec.
Eliáš: V kapele je nás šest, takže nejhorší je se vždycky na něčem domluvit a na něčem se shodnout, ale myslím, že poslední dobou to nám jde líp a líp. Další věc, kterou nemám rád, je čas v dodávce, když hrajeme někde daleko.
Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Tomáš: Bubeník.
Jakub: Zlato, jak se třpytí, to mě rozhodně zaujme, a co rozhodí… vždycky něco úchylného páč to mě ba nejvíc.
Eliáš: Nový zvuk, který jsem ještě neslyšel, krásná holka a Málek, náš trombonista.
Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Tomáš: Rozhodně tam musí být voda. Bez té se nedá nic zapíjet. Hlavně prosím žádné obložené mísy!
Jakub: Catering od našeho heligonisty ozzyho, to je vždycky velká dálka, co servíruje za dobroty jak „na zlatým podnosu“, a pití za mě ideál hoooodně neperlivé vody, krásně ošetřený Pilsner Urquell od Mikeše Krčmáře a ideál agricol rum Canna Blue 2021 Cleméta – za mě TOP!
Eliáš: Kafe, pivo, jameson, redbull, vege jídlo.
Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Tomáš: Za plátky na klarinet, kabely, mikrofony a hudební software.
Jakub: Za novou muziku, studium, nástroje, recording a také samozřejmě za mejdany, protože bez vlny rozkoše se snoubenkou a přáteli nelze žíti a radosti rozdávati.
Eliáš: V první řadě za nástroje a aparaturu, dále za údržbu a opravy nástrojů, za struny, za hudební software a hudební aplikace, za lístky na koncerty jiných kapel, za nahrávání ve studiu a za psychoterapii.
Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?
Tomáš: Svět se mění. Lidi se nemění. Pojďme si ho užít.
Jakub: Hrdost. Smutek. Vztek a láska.
Eliáš: Na jednu stranu se nacházíme v době, kdy máme nejvíc svobody a pohodlí, co jsme kdy na světě měli. Na druhou stranu se nacházíme v čase, kdy je na světě historicky nejvíce lidí a s tím i nejvíc globálních problémů. S tím souvisí i to, že mi svět v poslední době přijde někdy už přehlcený a je těžké objevovat skutečně dobré nové věci a vážit si jich.
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.
redakce 12.11.2024
Letos to bylo tak nabité, že jsme sotva stihli na jídlo... A nezapomeňte, že se pár drobků z Le Guess Who? objeví v nejbližších dnech také v Praze.
redakce 12.11.2024
Jakou hudbu poslouchají a kde hledají inspiraci tvůrci, kteří se staví proti uhlazeným moderním trendům? V sobotu v Praze.
redakce 11.11.2024
Stadionová kapela nehraje v klubu každý den. Nepropásněte.
redakce 08.11.2024
Co kromě koček, tequilly, radosti z objevování nových měst a dvou společných nahrávek spojuje tyhle holky, které již podruhé vystoupí v Praze pod hlavičkou Heartnoize?
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.