Z opuštěného nádraží: "...taky moh' vyhrát ten Švarcenégr"

V tipech na kulturu ne-kulturu mimo rozsah Full Moon Zinu doporučuji pouze to, na co se sám chystám, resp. na co bych sám šel, kdyby bylo více času či to bylo blíže mému bydlišti a pracovišti. Proto jste tady třeba nenašli žádnou zmínku o duu Eva a Vašek, Michalu Davidovi ani doporučení, zda volit šaška nebo tragéda (kdo je kdo záleží na vašem pohledu či levo-pravém horo-dolním a předo-zadním světonázoru) - v tomto směru jsem pro monarchii a dlouhodobě a kontinuálně volím jeho excelenci karmínového krále Roberta I. Více také poslední zápisek, ukázka>.

Volby dopadly jak dopadly. Pro někoho dobře, pro někoho špatně, pro někoho je to tragédie a chce emigrovat a někomu je to úúúúúúúúúúúúúplně jedno. Další jsou rádi, že vyhrál Zeman, jiní tvrdí, že to mohlo dopadnout hůř, že „taky moh vyhrát ten Švarcenégr“. Před volbami politologové a odborníci tvrdili, že lidé chtějí změnu. Opravdu? Tak proč poslali do druhého kola dva největší politické dinosaury??? Ale k něčemu to přeci jen bylo dobré: poznali jsem nepoznané, užili si trošku švandy a hodně emocí. Jak říkal náš nejlepší hokejový trenér Ivan Hlinka: „Hlavně se z toho neposrat.“ A protože ve válce a politice je dovoleno vše, vraťme se pro jistotu zpět ke kultuře.

V pátek jsem místo „abbysty z Vysočiny“ nebo „pravicového pankáče“ volil jiný program, konkrétně kulturně-gurmetský trojboj: výstavy - večeře - divadlo. Tentokrát prvorepublikové modernisty a steak v Plzni nahradily výstavy v GJF (Boček + zchátralá Kyselka), picéryje u hegeroministerstva a divadlo ve „stověšatá matyčka“, jak by řekla francouzským přízvukem Chantal Poullain.

Na obě výstavy jsem upozorňoval, ale již skončily - naopak na divadlo můžete ještě zajít. Konkrétně na představení souboru Divadlo Letí ve Studiu Švandova divadla s názvem Rozhovor s astronauty. I když bych řekl, že je určené spíše ženám, není to nikterak feministické (jak jsem se někde dočetl a malinko obával) a mohli by to vidět i ortodoxní mužští šovinisté bez újmy na zdraví i egu. Nelze nedoporučit.

Švandovo divadlo se mi vůbec líbí. Nedávno zrekonstruované, nepůsobí nabubřele ani majestátně; jen slouží svému účelu. Plusem může být i fakt, že nejde o typ divadla, do kterého se musí chodit v kouzelnickém jako jinam (Divadlo na Vinohradech, Rudolfinum, Státní opera, Národní...). Zatím mám v hledáčku kousky Byla jsem doma a čekala až přijde déšť, Mlč, Jobe, mlč!, Šoa, Nebe nad Berlínem nebo Kdo je tady ředitel? Bohužel Kvílení (Allen Ginsberg) se odkládá na příští divadelní sezonu.

A ještě jedno divadlo! Přesněji Divadlo v Dlouhé, Kabaret Kainar – Kainar. Divadelní kavárna proměněná v kabaretní scénu v podobě restaurace s atmosférou a cenami konce 50. a 60. let minulého století - a pak už jen básně, texty a písně Josefa Kainara.

Nečekaně překvapila (dokonce pozitivně!) Česká televize a nejen milovníky železniční historie. Připravila totiž nový devítidílný televizní cyklus Tajemství železnic. Provází jím Martin Dejdar, premiéra vždy v sobotu dopoledne. Pilotní díl byl odvysílán minulou sobotu (26. ledna). A na železnici ještě zůstaneme, jen místo TV použijeme rádio (event. později jeho archiv). Pohled z nádraží Praha-jatky aneb Proměna Holešovic očima básníka, historičky a matky, ČRo 3 Vltava, 6. února 2013 od 21:45.

A co tady máme dál? Zničené židovské památky severních Čech 1938-1989 připomíná od 23. ledna do 3. března výstava v pražském Klementinu. Otevřeno denně kromě pondělí, vstup zdarma. Národní galerie připravuje výstavu Bohumila Kubišty (2016) a retrospektivu Františka Kupky (2017). Kdo nepoužíváte papírové diáře, můžete si je uložit do svých Outlooků a iCalů. Je na co se těšit.

A na závěr hudební tip (sic): poslední deska několikanásobné držitelky Grammy Norah Jones s názvem ...Little Broken Hearts vyšla sice už téměř před rokem, to ale nic nemění na tom, že byste si ji měli poslechnout - a na cédéčku nebo vinylu koupit. Stahovat nebo pálit můžete jiné, tady by to bylo asi jako chození s falešnou kabelkou od Louis Vuitton.

A když už jsem se zmiňoval v úvodu o „gurmetsko-“, místo sladké tečky na závěr ukázka z připravovaného alba “krabičkové” cellistky Julie Kent. A cože to znamená “krabičkové”?