redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 17.06.2020
Tomáše Vondru můžete znát z Rekomanda nebo z řady hudebních projektů. Dnes je základní stavební jednotkou skupin Orient a Tomáš Palucha, působí i v tělese Lavra, se kterým krom nahrávek natočil i krátkometrážní film. Jediným společným jmenovatelem jeho aktivit je tajuplnost a kvalita. Tomáš Palucha i Lavra byli na cenu Vinyla nominovaní, Orient ji v roce 2016 i vyhráli. S námi se dělí o své inspirace, iniciační zážitky a poznatky z rozmanitých scén.
Plagues - Badlands
Baví mě domýšlet si i tam, kde to není nutné. Rok 1966 sice už hostil Revolver od Beatles, ale tenhle zašlý singl zachází dál coby mollová dvanáctka s odvážnou a urputnou snahou uhnout z její řadovosti a pozhasínat, jen nenápadně. Jinými slovy, v celkovém kontextu je to zasraně temná nahrávka a David Lynch by ji nemohl dát jako šlágr, kterým chce vykontrastovat zfilmovanou noční můru, protože tady už je obsaženo obojí. Haunted.
Coil - Fire of the Mind
Gymnázium jakožto jedna z nejhorších a neskutečně ubíjejících zkušeností nabízel dost prostoru k objevování na bázi lehkého eskapismu. Coil mě štvali albem Ape of Naples a jeho naoko nesourodými prvky, které však při uvolněném poslechu dávaly prazáhadný smysl a platí to doteď. DJ set před Hypnopazuzu v Berlíně 2017 vyvolal ducha Johna Balance se Sleazym syrovější verzí milovaného otvíráku desky a námořníček hned nato stvořil Krista.
Black Sabbath - Iron Man
Nejvýraznější iniciační zážitek vůbec, v rámci výsadku na skautském táboře. Do dvanácti jsem poslouchal jen věci z Óčka, v tuhle kouzelnou chvíli se zavázanýma očima a s Black Sabbath z autorádia zbystřím smysly, hlavně ten jeden. Po tom, co najdeme cestu zpět do tábora a pak i dál, hledám doma máminu kytaru a cédéčka v knihovně a všechno dostává konečně tvar. Stále stejně esenciální záležitost, bez nostalgie a bezpáteřního ironického odstupu.
Moolah - Crystal Waters
Přestože je to má nejoblíbenější věc za posledních deset let, zbytek desky se mi moc nelíbí. Studiem Moolah možná prorůstala kdejaká magická bylina, ale kdybych měl zůstat v této rovině, song mi připomíná naopak hlavu, která z takového oblaku ráno procitne a nadechne se prvního, elektrizujícího poryvu větru. Child wonder, žádný childlike wonder.
Anna Domino - In The Land of My Dreams
Srdečný/í vibe, z každého songu i mimo album East and West se časem klube klenot. Nejčistší expresionismus. Jemnější tah – důležitější tah.
Residents - Rest Aria
Řada desek Residents před jejich objevením MIDI a ubývající důsledností tajení identit je mi blízká nejen sureálným pitvořením se svým současníkům (vždy s patřičným respektem!), ale i výsledkem všemi směry expandujícího unikátu se zcela vlastním jazykem (místy doslova) i okem (doslova). Na první, nejmilovanější desce, rovnocenně s Not Available, je zcela spontánní a esenciální víření v tomto duchu stejně zábavnou věcí, jakou je dosud slušnou částí posluchačů nepochopené Eskimo. Rest Aria se dost vymyká i všemu řečenému. A takhle by se dalo pokračovat donekonečna.
Gwen Stefani - Rich Girl
Moje první CD v životě bylo od Britney Spears na základce, a i když jsem ho směnil za Eminema, větší žánrová rozvětvenost, harajuku girls a noční můry z některých klipů Gwen Stefani trumfovaly. I nynější optikou se suverénně vymyká někdejším popkulturním atributům, možná by mohla být i mimo hledáček kolektivu Tiqqun.
Wu-Tang Clan - Triumph
Eminem je svébytná jednotka, ostatnímu hip hopu/rapu jsem do puberty odolával. Zlom přišel v McDonaldu u Happy Meal za vysvědčení. Klip k Triumph v televizi se hemžil drsnými i zlými manýry, ale s evidentní nadsázkou. Té může ubývat a ani o nadsázku nemusí jít, ale ani jedno bych tehdy neocenil a víc neocením ani teď. Velké dveře ke stěžejní vrstvě, jíž je hravou i údernou formou podaná sociální kritika.
Tim Story - The Moors
Tribálně ambientní kompilace Nightlands je vzácný artefakt místy připomínající luciditu probdělé noci. Prosté místa i času, jen atmosféra.
Joe McPhee - Shaey Jake
Každé letošní páté ráno začíná tímto syrovějším bratránkem Davisova Bitches Brew. Aneb když Sun Ra vystřelí Jamese Browna do vesmíru v elegantně zrezivělém korábu.
guilty pleasure: Mrs. Miller - A Hard Days Night
Život ve dvou a půl minutách. Pro princeznu Lentilku.
Orient
bandcamp kapely
Tomáš Palucha
bandcamp kapely
živě:
Rekomando 10 let
19. 6. 18:00 Rekomando, Praha
fb událost
Punx Treffen Zarch
3. 7. 2020 Liběšovice
fb událost
Festival UTOpije
4. 7. 2020 koupaliště Úžlebec
fb událost
foto © Mária Karľaková
redakce 23.10.2024
Ředitel Marek Hovorka pro vás vybral 10+1 filmový tip, který byste si neměli nechat ujít, což berte jako velmi husté, jakkoliv jedinečné síto. Snímků budou stovky!
redakce 17.10.2024
Francouzský fenomén, který doma vyprodává mnohatisícové haly, míří k nám na dva koncerty. Groove Brno.
redakce 06.10.2024
V rámci festivalu Music is Nina a Štěpán Honovi představí jedinečnou barevnost spojení klavíru a vibrafonu. Zatím si poslechněme klavíristčiny oblíbené skladby.
redakce 19.09.2024
Co může být lepšího než doporučení přímo od členek týmu festivalu, které vám prozradí, na jaká shows letošního Lunchmeatu nesmíte chybět?
redakce 11.02.2024
Lukáše můžete znát z kapel Orient nebo Ginger Wizard & Peter Jacksons. Také je součástí nahrávacího studia Tropical Cell. Lásky, nejoblíbenější kapela a guilty pleasure?
redakce 26.10.2023
Co všechno peruánskou rodačku Alejandra Cárdenas Pacheco inspirovalo? Můžete vidět a slyšet na Le Guess Who?, nebo taky za pár dní v Punctu.
redakce 13.10.2023
"Znát a milovat album Raw Power od The Stooges bylo součástí mé identity, když jsem začínal hrát ve vlastních kapelách," říká zpěvák Felix Bushe. Zítra živě.
redakce 02.10.2023
Sedm divadelních vzpomínek, které jsou pro Adama zásadní, tři tipy, co v nejbližší době vidět v Praze, a jedno guilty pleasure!
redakce 15.09.2023
"Nedávno jsem si uvědomila, že hudba kterou jsem poslouchala jako teenager hluboko uvnitř mě zakotvila a podvědomě inspiruje mou dnešní produkci," říká Martyyna. Lunchmeat volá.
redakce 04.08.2023
Jako první pod hlavičkou nového projektu Ávéčko vystoupil americký hudebník a umělec Freddy Ruppert. Giallo, giallo a zase giallo!