Anketa – festivalová, díl 2.: „Hrajeme s tím, co máme.“

Druhá část festivalové ankety k letošní letní sezóně (tu první najdete tady). Oslovili jsme pořadatele několika festivalů a ptali se na to, jak probíhají přípravy a proč na jejich akce jezdit. Pozitivní je, že veskrze převládá optimismus, veselá mysl se bude letos v létě náramně hodit. Akce srpnové až zářijové, české, slovenské a moravské. Vážné, temné i veselé. Hrajeme s tím, co máme.

David Dittrich (Maraton hudby Brno, 12.-15. 8.)
Ivo Kraml (Dobršská brána, 13.-14. 8.)
Petr Kotík (Ostravské Dny, 19.-28. 8.)
Marian Tesák (Flaam, 20.-21. 8.)
David Čajčík (Moody Moon Noize vol. 2, 26.-29. 8.)
Ezechiel (Prague Gothic Treffen, 27.-28. 8.)
Jan Barnet (Rosnička, 27.-28. 8.)
Mišo Berezňák (Sharpe, 3.-4. 9.)
Jednota (Jednota Polom, 4. 9.)
Ivo Voříšek (Cool V Plotě, 10.-11. 9.)

Kdy jste poprvé uvěřili tomu, že letošní ročník vašeho festivalu opravdu proběhne?
MIŠO BEREZŇÁK (SHARPE): Veril som tomu tak priebežne, aj keď myšlienky o možnom rušení tohto ročníka sú tu stále. Festival sme chceli pôvodne organizovať v štandardnom aprílovom termíne, čo sa však veľmi skoro ukázalo ako naivné. Chceme ako tím ostať optimisti a veriť, že sa nám po dvoch zrušeniach podarí tento rok Sharpe festival v septembri zorganizovať v kvalite a veľkosti, na ktorú sú návštevníci zvyknutí.

DAVID ČAJČÍK (MOODY MOON NOIZE, HEARTNOIZE): Hned potom, co jsme vyprodali ten předešlý. Jsme malá akce, pandemie se nás dotkla hlavně v tom, že jsme chtěli akce a měli ještě větší nadšení a víc času je pořádat.

DAVID DITTRICH (MARATON HUDBY BRNO): Věřili jsme celou dobu. Loni, kdy většina akcí nebyla, jsme Maraton hudby Brno uskutečnili téměř v plném rozsahu, bez výraznějších změn. Důvodem je jedinečný koncept, kdy je program rozdělen do víc jak třiceti míst napříč centrem Brna. Nedochází tak k hromadnému shlukování lidí jako v případě jiných festivalů.

EZECHIEL (PRAGUE GOTHIC TREFFEN): No, uvěřili… My jsme spíš tak nějak tvrdohlavě odhodlaní, že letošní Prague Gothic Treffen prostě bude. Vycházíme při tom z loňské zkušenosti, kdy jsme se s PGT vmáčkli do okna mezi lockdowny na konci prázdnin, a byli jsme tak jedna z mála žánrových akcí v Evropě, která vůbec mohla proběhnout. Tak věříme, že nás v tom gotická božstva nenechají ani letos…

JAN BARNET (ROSNIČKA): Letos nás příliš nenapadaly myšlenky, že by Rosnička neproběhla. Pro sichr jsme termín už v dubnu termín přesunuli z konce června na konec srpna. Nyní nás lehce znervózňuje další vlna, ale to se určitě zvládne!

JEDNOTA (JEDNOTA POLOM): Ve chvíli, kdy jsme ho začali dávat dohromady. Víme, proč odkládáme naše bezvěrectví a obracíme se k sakrálním místům. Oroduje za nás hudba.

PETR KOTÍK (OSTRAVSKÉ DNY): Nikdy jsme nepochybovali o tom, že Ostravské dny budou. Opačnou možnost bychom řešili až v případě, že by nastala.

IVO KRAML (DOBRŠSKÁ BRÁNA): Vzhledem k vývoji a nástupu nových mutací koronaviru to bohužel není jisté zcela ani dnes. Přesto jsme si stejně jako v loňském roce – a nechci, aby to znělo nerealisticky nebo povýšeně – vůbec nepřipustili, že by festival neproběhl. V loňském srpnu jsme měli štěstí, festival se termínově „vešel“ do krátkého uvolnění mezi dvě koronavirové vlny, snad letos nebude situace horší, doufáme, že tomu bude snad naopak. Samozřejmě jsme pečlivě sledovali vývoj v oblasti kultury, různé profesní iniciativy a platformy a před pár týdny ministerstvem kultury zveřejněný harmonogram uvolňování proticovidových opatření v oblasti kultury nám dal hmatatelnou naději, že i letos se fanouškům nadžánrové muziky znovu otevře Dobršská brána. Náš festival patří mezi ty specifičtěji zaměřené, s čímž přirozeně souvisí i oproti velkým festivalům s publikem v řádech tisíců nebo desítek tisíc menší množství lidí, které jej navštěvuje. A tak bylo velmi reálné, že koncerty na venkovních pódiích, ale i uvnitř v interiéru kostela splní právě ony „státní“ limity a kritéria.

MARIÁN TESÁK (FLAAM): Ja som celý čas veril, že Flaam bude, išlo len o to, v akej podobe. Keď sa začiatkom roka rozbehlo hromadné očkovanie, uveril som, že môže byť aj s medzinárodným line-upom, stanovačkou a všetkým, čo k tomu patrí.

IVO VOŘÍŠEK (COOL V PLOTĚ): Věřil jsem tomu prakticky od začátku.

Jak hodnotíte počínání vlády v rámci uvolňování kulturních akcí a jaké vám to přineslo a přináší nástroje, výhody nebo komplikace?
MIŠO BEREZŇÁK (SHARPE): Nepredvídateľné a chaotické. Troška napomohlo vytvorenie kultúrneho semafora, napriek tomu je pre mňa sklamaním, akým spôsobom bola doteraz nastavená komunikácia. Uvedomujem si, že nikto nemá vešteckú guľu, kde vidí budúcnosť, v týchto podmienkach je však veľmi náročné plánovať väčšie podujatia, hlavne ked s nimi spojené náklady nie sú finančne kryté a v prípade zrušenia ostávajú u organizátora podujatia.

DAVID ČAJČÍK (MOODY MOON NOIZE, HEARTNOIZE): Jsme připraveni na více variant, kromě té, kde netančíme. Samozřejmě nás to všechno kolem naučilo být flexibilnější. A to se hodí.

DAVID DITTRICH (MARATON HUDBY BRNO): Pandemická opatření ze strany ministerstva zdravotnictví a vlády ke kultuře jsou chaotická a bez znalostí problematiky kulturního prostředí. Ze strany ministerstva kultury vnímám, že bylo velmi nápomocné a snažilo se reflektovat požadavky pořadatelů i hudebníků.

EZECHIEL (PRAGUE GOTHIC TREFFEN): „Můžete udělat akci, ale nesmí se na ni tančit.“ Já myslím, že to je všeříkající ukázka toho, jak současná opatření „usnadňují“ pořadatelům i návštěvníkům cestu z nucené kulturní hibernace.

JAN BARNET (ROSNIČKA): Tento rok to dává rozhodně větší smysl. Je to předvídatelnější, změny nejsou tak hektické a nárazové. Výhody mě žádné nenapadají, snad jen využití v naší propagaci. Občas na internetu vznikne téma vhodné k parodii. Nevýhody jsou zcela zřejmé, vstup na festival je podmíněný testem, očkováním nebo proděláním nemoci. To znamená organizačně více práce, finanční náklad i určité procento potenciálních návštěvníků, kteří ale kvůli těmto podmínkám na festival nevycestují. Naštěstí naše cílovka jsou lidé, kteří to zas až tak neřeší a udělat si test jim problém nedělá.

JEDNOTA (JEDNOTA POLOM): Nehodnotíme. Hlídáme si podmínky, nejsme zbrklí, ale taky rádi tančíme, a to se prý nesmí. Tak přivíráme oči.

PETR KOTÍK (OSTRAVSKÉ DNY): Počínání vlády u nás se nevymykalo tomu, jak si počínaly okolní státy. Proč to tak bylo, a je, je širší otázka.

IVO KRAML (DOBRŠSKÁ BRÁNA): Náš festival letos v malém jubileu pátého ročníku je v něčem asi trochu atypický i z hlediska organizačního, totiž je to naše jistá, důležitá, ale nikoli hlavní pracovní náplň, spíše je to takový velký koníček, který přináší radost, poznávání, nová přátelství, ale také dobrodružství, napětí, letos i v loňském roce díky koronaviru více než kdy před tím. Chci tím naznačit, že nejsme při jeho pořádání finančně bezpodmínečně a zásadně vázáni na podporu státu v době koronavirové, tato činnost nás neživí, a tedy jsme se rozhodli žádný z „koronavirových“ programů v oblasti kultury nečerpat. S tím souvisí možná jistý nadhled a volnější ruce, umožňující nám festival plánovat organizačně a dramaturgicky do jisté míry bez ohledu na určité limity, kdy stát otálel, pravidla sděloval pozdě, měnil je. I když myslím, že ministr kultury za svůj resort bojoval usilovně a často úspěšně, jen někdy byl výsledek o něco později, než byl očekáván, než by umožnil jistější plánování akce. Ministr, myslím, dosáhl maxima možného v rámci celku, kdy kultura je v politice státu či preferencích vlády tak trochu trvalou Popelkou. Samozřejmě jako každý, kdo nějakou kulturu organizuje nebo vytváří, jsme i my počínání vlády sledovali, ale z výše zmíněných důvodů s o něco menší nervozitou, a tedy o výhodách nebo komplikacích v souvislosti s naším festivalem v zásadě nelze hovořit. A reptání, naříkání, stěžování si na tu či onu situaci, nejistotu, mediální manévry nejsou cesta, kterou bychom kdy volili k dosažení cíle, tím spíše v dnešní komplikované době.

MARIÁN TESÁK (FLAAM): Mám pocit, že náš kultúrny semafor je stále trocha bordel, ktorý nevychádza z reality hromadných podujatí. Ale hráme s tým, čo máme. Nemyslím, že nám to niečo výrazné prinieslo, a mierne komplikácie, ktoré to prináša, sú súčasťou sveta, v ktorom momentálne žijeme. Ale snažím sa na to pozerať aj pozitívne. Verím napríklad, že viaceré z nich – napríklad zvýšené hygienické štandardy – budeme dodržiavať aj po pandémii.

IVO VOŘÍŠEK (COOL V PLOTĚ): Zcela dementní, většinou i kontraproduktivní opatření naší vlády v boji s covidem snad nelze ani komentovat nejen na poli kulturním, snad jen s výjimkou trochu se snažícího Zaorálka. Pevně doufám, že v brzké době začnou probíhat žaloby a trestní oznámení na protiústavní nařízení.

Proč vyrazit zrovna na váš festival?
MIŠO BEREZŇÁK (SHARPE): Kvalitný program a unikátne priestory Novej Cvernovky sú to, čo zo Sharpe-u robia podujatie, ktoré sa oplatí navštíviť.

DAVID ČAJČÍK (MOODY MOON NOIZE, HEARTNOIZE): Nikde jinde si nemůžete točit lázeňskou minerálku za poslechu Fvck_Kvltova Zabijem sa! O hudbě se ale v hudebním magazínu příliš nebavme, chystáme rozmanitý doprovodný program včetně procházek, diskuzí a filmů. A vždycky je tady mystický Slavkovský les hned za rohem, jeden z klenotů západních Čech. Zejména přírodní rezervaci Kladské rašeliny bychom rádi doporučili všem fanouškům borovice blatky, borovice rašelinné a borůvky.

DAVID DITTRICH (MARATON HUDBY BRNO): Festival má jedinečnou atmosférou. Je postaven na unikátních hudebních projektech, které jsou vkusně zakomponovány do brněnské architektury. Navíc Bezuliční busking v nádherných pokojících Kateřiny Šedé, to je prostě pecka. Kromě toho jsme také bezpečným festivalem.

EZECHIEL (PRAGUE GOTHIC TREFFEN): Protože to vlastně není festival. Jasně, na Prague Gothic Treffen zahraje během dvou dnů osm kapel od postpunku přes darkwave až k EBM, ale stejnou váhu mají i DJské stage, které jedou paralelně s koncerty, nebo třeba odpolední gothic picnic. To vůbec nejdůležitější je ale „treffen“ – možnost potkat a poznat se s umělci i příznivci gotické subkultury z různých koutů Evropy a nakouknout, jak ta „gotika“ vlastně v současné době doopravdy vypadá. A většinou je to taky dost mejdan…

JAN BARNET (ROSNIČKA): Protože to je nejlepší festival ve Svitavách. Kromě toho ale určitě unikátní prostředí v přírodě, promyšlená dramaturgie, super kvalitní zvuk a bézvá atmoška, že ano.

JEDNOTA (JEDNOTA POLOM): Lineup, místo, borovička.

PETR KOTÍK (OSTRAVSKÉ DNY): Je to jedinečná světová událost soudobé (klasické) hudby. Pokud vás zajímá – osobně, hudebně, intelektuálně – přijít do styku s hudbou naší doby, není v České republice jiná příležitost, která by se přiblížila svým obsahem a rozsahem festivalu Ostravské dny. A navíc budete mít možnost setkat se osobně s významnými osobnostmi soudobé hudby prakticky z celého světa.

IVO KRAML (DOBRŠSKÁ BRÁNA): Náš festival má to štěstí, že díky volbě dramaturgie, žánrovému zařazení a lokaci nikdy nepatřil a nemá od samého počátku ani ambice patřit mezi ty velké, masové. Vyhledávají jej hudební nadšenci i oborníci z hudební branže právě pro jeho jedinečné spojení genia loci Dobrše a hudby, která je každý rok ohraničena volbou jednoho konkrétního nástroje. Letos jsou jím bicí a perkuse. Ve dvou dnech na třech pódiích, každém se specifickou atmosférou, se setkávají evropští a světoví muzikanti, aby nabídli publiku své hudební projekty, se kterými uspěli na pódiích jinde v Evropě, ale české publikum je nemělo zatím možnost slyšet, někdy jde i o premiéru. Letos za nástroj bicí, spíše mužskou doménu, zasednou i dvě ženy - Anne Paceo z Francie a Anika Nilles z Německa. I to jsou překvapivá a neotřelá spojení soudobé hudby na pomezí jazzu, blues, soulu, často s žánrovým přesahem, které obohatí srpnové večery festivalu.

MARIÁN TESÁK (FLAAM): Pretože Flaam má vibe, ako žiadny iný festival – ale to hovorí asi každý promotér, nie? Máme skvelý line-up, od domácej špičky, Katarzie, Ventolina či Bert & Friends, cez zahraničné frajeriny ako Pom Poko či Mind Enterprises, až po neutíchajúce bíty až do svitania s Krisom Bahom, HRTL, Fleikom či ďalšími. Zároveň nie sme klasický festival, ktorý drží návštevníkov len vo svojom areáli – využívame totiž blízkosť mesta, ktoré je hneď za riekou. Na akom inom festivale môžu návštevníci zažiť napríklad túru s akustickým koncertom s výhľadom na celé mesto či cyklotúru po priemyselných architektonických pamiatkach?

IVO VOŘÍŠEK (COOL V PLOTĚ): Je dramaturgicky ojedinělý, s domácí atmosférou a širokým záběrem v hezkých prostorách a krásném městě Písek.

Na kterou akci se kromě té, na níž se podílíte, chystáte a proč?
MIŠO BEREZŇÁK (SHARPE): Priznám sa, že nemám veľa konkrétnych plánov na návštevu podujatí, skôr som začal navštevovať kluby náhodne a užívam si možnosť konečne po dlhých mesiacoch vidieť koncerty naživo s publikom.

DAVID ČAJČÍK (MOODY MOON NOIZE, HEARTNOIZE): S Heartnoize se ve skoro kompletním složení chystáme na Pohodu doplnit si hladinku grilovaného oštiepku v krvi. Pak na Okolojeles, Besedu u Bigbítu a na Lunchmeat, juch! Týden po Mariánkách pak pořádáme s Jednotou další seanci na sakrálním místě v Železných horách. Pak už snad pomalu začne klubová sezóna. Doufáme. Vevnitř je vždycky víc kouře.

DAVID DITTRICH (MARATON HUDBY BRNO): Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou – festival, na kterém vždy narazím na zajímavé projekty, které jsou velmi inspirativní. Líbí se mi také prostředí zámku a celková festivalová atmosféra. Jednoduše skvělá hudba skloubená s geniem loci.

EZECHIEL (PRAGUE GOTHIC TREFFEN): Část naší crew vyrazí na festival Castle party do Polska, vymeteme akce spřáteleného kolektivu Rare, budeme hrát na Alternu kolegů z Hellu… nudit se nebudeme.

JAN BARNET (ROSNIČKA): Podívali jsme SE na Pop Messe v Brně, bylo to super, dobře zprodukované, dramaturgie kvalitní, ale nepříliš progresivní. Snad příště! Dále bychom se rádi podívali na Bukoliku, Besedu a Transformu. Obávám se ale, že kvůli blížící se Rosničce a intenzivnějším přípravám se to ne všechno nepovede. A až to bude hezky za námi, po létě hurá na Lunchmeat.

JEDNOTA (JEDNOTA POLOM): Jednota je početná entita, takže to za léto objedeme tzv. všecko. Hradby samoty, Pelhřimovy, Dekmantel, Beseda, Pohoda, Letní filmová škola, Marienbad Film Festival, Ambient Festival v Liběchově, Transforma, Lunchmeat v Kladně a na konec léta dvojboj Vary a Mariánky. Ve volném čase budeme krotit FoMO, které některým z nás najelo, jako by nikdy žádný covid nebyl.

IVO KRAML (DOBRŠSKÁ BRÁNA): Vzhledem k tomu, že pořádání festivalu je naše vedlejší aktivita, stejně jako sezónní provozování galerie na bázi spolkové činnosti, nezbývá v blízkých týdnech a měsících příliš čas na návštěvu akce jiné. Alespoň jednu ale zmíním – jde o koncert a křest CD uskupení Romanovská Tichý Hrubý a Blažíková s hudebním hostem německým perkusionistou Klausem Kugelem v žižkovském Atriu. Nahrávka CD, jež vydává vydavatelství Hevhetia, vznikla právě v dobršském kostele, a její protagonisté budou jedněmi z českých vystupujících letošního festivalového ročníku.

MARIÁN TESÁK (FLAAM): Na Pohodu, samozrejme, lebo som veľmi zvedavý, čo Mišo K. a spol. vykúzlia na trenčianskom letisku vo výrazne zmenšenom formáte.

IVO VOŘÍŠEK (COOL V PLOTĚ): Ruinfest, Vivat vila Prachatice, možná Povaleč a mnoho dalších.

Co nám pandemie řekla o roli kultury v naší zemi?
MIŠO BEREZŇÁK (SHARPE): Že je na čom pracovať, aby sa povedomie o kultúrne zvýšilo a ľudia si uvedomili jej hodnotu pre svoj život.

DAVID ČAJČÍK (MOODY MOON NOIZE, HEARTNOIZE): Nic, co bychom nevěděli. Houževnatost napříč scénou bylo a je fascinující sledovat. Teď se ale prosím dívejme spíš dopředu.

DAVID DITTRICH (MARATON HUDBY BRNO): Kultura je naprosto nezbytná součást lidského života. Rozhodně to není nástavba, ale základní potřeba člověka. Pandemie ukázala, že i když máme co jíst a kde spát, ale jsme bez sociálního kontaktu a kultury, tak nežijeme. Jen přežíváme.

EZECHIEL (PRAGUE GOTHIC TREFFEN): Že kultura musí i v roce 2021 pořád tvrdě obhajovat svoje místo na slunci. A že díky své nepostradatelnosti si vždycky cestu najde. To je na tom povzbudivé…

JAN BARNET (ROSNIČKA): Asi odpovím na jinou otázku. Minulý rok jsem si všiml rozšiřujícího se názoru, že Vládu kultura příliš nezajímala, že jí dostatečně v krizi nepodržela. Neviděl bych to zas až tak černě. Kompenzace do kulturního sektoru se realizovaly, většina klubů přežila. Malí živnostníci napojení na toto odvětví to ve většině taky nezabalili, jen si třeba na pár měsíců odskočili do truhlárny (zdravíme Zbyňu ze Silentsoundu!). Tuším, že nejvíce trpěli největší hráči, ti kteří to dělají na total profi úrovni - velké agentury, velcí promotéři, velké haly, velké rentovky, velké kapely. Zkrátka ti, co točí desítky milionů ročně. Nezávislá a underground kultura to myslím zvládá relativně dobře. Role kultury v naší zemi se snad nezměnila. Stále bude bavit lidi a rozšiřovat jim obzory.

JEDNOTA (JEDNOTA POLOM): Totéž, co každá nominace na libovolnou stínovou vládu. Totiž že kultura je až na posledním místě. Ale naštěstí ne pro všechny a s těmi vedeme dialog. A když nad ránem usnou, tak někdy i monolog.

PETR KOTÍK (OSTRAVSKÉ DNY): Role kultury v každé zemi a společnosti je velmi široká a jeden problém a situace nemůže vydat svědectví za celou oblast. A potom je zde role umělecká a role umělců. Ta sice zapadá do celkové kultury, ale kulturou sama o sobě není. Tvorbu umělců nelze ztotožňovat s „kulturou“. Ta jde velmi často proti kultuře, tedy proti zaběhaným zvyklostem. Práce umělce se stává součástí kultury, až když vstoupí do historie, když se dílo stane minulostí.

IVO KRAML (DOBRŠSKÁ BRÁNA): Pandemie potvrdila, že role kultury je z hlediska priorit v politice státu téměř na okraji zájmu. Rovněž potvrdila, že umělci napříč všemi oblastmi kultury jsou trpěliví, mají rádi svůj obor, profesi, jsou nadšenci s velkým srdcem… a jsou za kulturu, především tu živou připraveni i bojovat, že umí improvizovat, přizpůsobit se výzvám doby a „dostat kulturu“ k publiku novou cestou, třeba formou online, streamování. Díky pandemii tak máme nejednu novou zkušenost, dovednost. Doufejme, že nás ale už nebude v takové míře v dalších měsících organizování „hraní na dálku“ opět čekat.

MARIÁN TESÁK (FLAAM): Najmä dve veci: 1) To, že hoci sme v Maslowovej pyramíde ako spoločnosť materiálne už pomerne vysoko, psychologicky a hodnotovo sa to v našom zmýšľaní stále neodráža. Kultúra je braná ako bižutéria, nie ako integrálna časť našej spoločnosti. To ma hnevá. 2) Ešte viac ako doteraz ukázala, že ľudia, ktorí u nás tvoria kultúru, sú chodiace švajčiarske nožíky, ktoré si poradia so všetkým. Tá ich odolnosť ma napĺňa presvedčením, že keď začnú dostávať ešte viac priestoru a rešpektu, môže tu raz byť fantasticky. A to ma teší.

IVO VOŘÍŠEK (COOL V PLOTĚ): Pandemie pouze ukázala, co dokáže strach, manipulace, média i s mnohdy inteligentními lidmi udělat. Kultura v tom má také jistě co do činění.