Články / Rozhovory

Anthony Béard, Benoît Lecomte (Ni): Hledání svatého riffu

Anthony Béard, Benoît Lecomte (Ni): Hledání svatého riffu

Dominik Polívka | Články / Rozhovory | 26.06.2024

Ni je francouzské kvarteto, které nešetří nováčky ni trénované posluchače, jak o sobě sami tvrdí. Jejich hudba je útočná, podvratná, i náladová a poutavá. Nadsázka a hravost v surrealisticky progresivním běsnění není pouze prvoplánovým pozlátkem. Pod povrchem si kapela zakládá na specifické disonantní atmosféře s promyšlenou dynamikou, která činí písně zapamatovatelnými i přes jejich technickou složitost. Třetí album Fol Naïs je toho dobrým příkladem. Nakolik jde o polyrytmický kalkul a nakolik o improvizační šarvátku? Odpovídal kytarista Anthony Béard a basák Benoît Lecomte.


Vaše hudba je velmi dynamická, chaotická, hravá, ale také akraktivní. Jak ke své tvorbě přistupujete? Máte od začátku jasný plán, nebo tomu necháváte volný průběh?
Ben: To záleží na jednotlivých skladbách. Někdy se vychází z téměř hotové, kterou přinese jeden z nás, jindy propojíme nahodilý rytmus s harmonickými hrátkami. Docela dobře se nám pracuje s demosnímky, které si před zkouškami posíláme. Všechny skladby pak procházejí fází schvalování všech členů skupiny a kolektivního přearanžování, aby každý mohl přiložit ruku k dílu. Jde převážně o psanou hudbu, která se do zkoušek přetavuje celé hodiny.

Předchozí album bylo analýzou fobií, aktuální je seznamem šašků. Jak vymýšlíte témata, koncepty a proč právě Fol? Ben: Je to podle období, kterými v životě procházíme, a podle toho, co nás nutí přemýšlet o daném okamžiku. Jde také o to, co nás rozesměje nebo čemu chceme vzdát hold. Fol Naïs, je pocta těm, kteří kritizovali moc, a zároveň bavili lidi. Dokázali se vysmívat pánům a říkat to, co se nikdo neodvážil říci, šikanovat ega a institucionální postavy. Šašci mohli uvolňovat napětí a přinášet nadhled! Byli přehnaní, ztřeštění, zkrátka měli hodně společného s naší hudbou.

Chaos, nebo řád? Invence, nebo cit?
Anthony: Řád je chaos, pocit je invencí.


Cit pro invenci slyším v každém kytarovém úskoku a v nespočetných rytmických obměnách. Máte oblíbený time signature?
Anthony: Všechny, které jsou groovy.

Může existovat progresivní technická hudba bez hudební průpravy?
Anthony: Jsou tací, co dokáží psát intenzivní a progresivní věci bez jakéhokoliv hudebního povědomí. Je jich málo, ale existují. Samozřejmě hrát takovou hudbu naživo je jiný problém.

Jak se s technicky náročnými skladbami vypořádáváte živě vy? Držíte se osnovy, improvizujete?
Anthony: Improvizovaných momentů je v naší hudbě málo, ale dějí se i po spoustě let a zkouškách.

Vaše alba mají specifickou grafickou podobu. Mnohdy jde o surreální výjevy připomínající Boschovy obrazy.
Ben: Rádi desky ilustrujeme obrazy, které k nám promlouvají. Zůstáváme věrní obraznosti kombinující fantastické bytosti, vizuální slovní hříčky, fantaskní bestiáře, obrazy, které ilustrují námi zvolený koncept. Spolupracovali jsme například s Davorem Vrankićem, kterého jsme kontaktovali poté, co jsme viděli jeho výstavu v Paříži. Požádali jsme ho, zda bychom mohli použít jedno z jeho děl pro naše předchozí album Pantophobie. Byl nadšený a a poslal nám vše, co jsme potřebovali. Na Les insurgés de Romilly, našem prvním albu, jsme zase spolupracovali s Jacquesem Dealem, který je z podobného vesmíru jako Hieronymus Bosch.

Jaký je příběh coveru Fol Naïs?
Ben: Vychází ze staré standarty, která se používala při francouzských karnevalových průvodech. Na ní je výjev představující hru pet-en-gueule (prd do obličeje). Jde o velmi starý obraz pocházející z 16. století, který tehdy nesla dijonským průvodem jedna bláznivá matka, jako formu protestu nebo aktivismu, jehož cílem bylo odsoudit zhýralost, excesy buržoazie a bohaté střední třídy. Moc se nám tento dadaistický obraz líbil, jelikož velmi dobře ilustruje téma desky. Reprodukci obrazu jsme získali s pomocí dijonského archivu a Muzea burgundského života. Pak už jsme si jen pohráli s rozvržením a přepracovali pár detailů.

Francouzské screamo je celosvětový pojem, ale jak se daří francouzské prog/math scéně, i v rámci kolektivu Dur et Doux, jehož jste součástí?
Anthony: Ve Francii je spousta úžasných progresivních nebo bláznivých kapel, bohužel nemají moc publicity. Máme také spoustu jazzových dobrodruhů, kteří občas dělají progové nebo rockové věci. Myslím, že scéna je naprosto v pořádku, ale potřebuje více proma.

Jaké máte plány? Existuje hudební oblast, kterou byste rádi prozkoumali, nebo umělec, se kterým byste chtěli spolupracovat?
Anthony: Spolupráce s jinými hudebníky děláme jen zřídka, ale jsme tomu vždycky otevření. Nápadů máme spoustu, ale chceme hlavně prozkoumat Fol Naïs a vyzkoušet, jak obstojí naživo, než se znovu pustíme do tvůrčího procesu.

Ve vaší biografii mě zaujala věta: „Searching the Holy Riff since 2009.“ Už jste ho našli?
Ben: Často přemýšlíme, jak se k němu přiblížit, pak cítíme, že je přímo před námi. Možná na příští desce? Děláme na tom.

Info

Ni (fr)
web

živě: Pohoda festival
11.–⁠14. 7. 2024
Letiště, Trenčín
Fb událost

foto © se svolením festivalu Pohoda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Brendan Canty (The Messthetics): Hraní naživo je nejlepší balzám na nafouklé ego

Banán 09.10.2024

Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024

Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.

Red Fang: Pivo a bulšit

Abbé 03.10.2024

Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…

Jakub Nový (Prague Music Week): Velkou mezeru vidím ve vzdělávání

redakce 30.09.2024

Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.

Midirama (Fuchs2): Musí tam být oheň!

Libor Galia 26.09.2024

Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?

Mikuláš Svoboda (HYB4): Přivézt Sungazer je splněný sen

Mariia Smirnova 24.09.2024

Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.

Vlzques (Fuchs2, Swine Daily): Baile Funk jednoducho milujem

Libor Galia 05.09.2024

Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace