10 + 1 = Pavel "Bobr" Novotný (Candy Meatworks)

Před pár týdny jsme přinesli „jedenáctkový“ výběr zpěváka a basáka Tomáše Ledviny z pražsko-kladenského tria Candy Meatworks, tentokrát jsme si podali Pavla „Bobra“ Novotného, který ve stejné formaci zastává post kytaristy. A pokud jeho domovská kapela míchá funky s metalem a avantgardním rockem, jeho výběr tomu taktéž odpovídá – artové kytary, jazz i vážná hudba, hroznej maglajz… 10 a jeden zásadní song podle Bobra. Tak.

King Crimson – Indiscipline
První musí být King Crimson, protože jsou prostě první. A když ne první, tak aspoň inovativní. Pražský koncert o třech bubenících obsahoval všechno, takže není divu, že zvedal pamětníky s hlasitým „joooo“ ze židlí. Rock, jazz, písnička, gamelan, klasika, cokoliv.

Sonic Youth – Silver Rocket
Nezvyklé ladění, jedinečný zvuk, punková destrukce, dnes už klasika. Sonic Youth mě naučili milovat vazbení a respektovat punk, čímž nezbytně narušili mé předchozí artrockové pozérství.

Dream Theater – This Dying Soul
Šprťáckej metal! Když jste obdařeni tím, že se nemusíte ve škole s nikým bavit a poslouchat jejich drsnou hudbu, můžete si doma smažit o samotě Drímy a stavět si Lego. Pak se naučit hrát na baskytaru (samozřejmě šestistrunnou) a rozhodně na to nikoho nesbalit. Ale za jedničku z chemie to stojí.

John Coltrane – My Favourite Things
Ahoj, jáposlouchámjazz, jakožeKoltrejnaaMajlse… to tak, stejně tomu nerozumíš. Ale Coltrane tomu rozumí a není nutný si ho do sívíčka dávat jenom kvůli světovosti. Ale třeba i kvůli téhle živé nahrávce, která dokáže dvacet minut gradovat a držet pozornost. Rozpačitý start, kdy nevím, jestli to je náhodné seskupení neladících not nebo zamýšlený úvod, který si ale sedne a do konce utahuje a napíná.

Igor Stravinskij – Svěcení jara
Aby se mnou už nebyla žádná sranda, musím uvést zástupce tzv. klasické hudby. Ale když se vám při premiéře baletu porve obecenstvo, tak jste vlastně pankáč, neboť se to dá vysvětlit jako předzvěst poga. Takže Stravinskij vyhrává na počet vyvolaných moshpitů nad Dream Theater. Gratulujeme.

Pražský výběr – S. O. S.
Než začal Kocáb dělat hudbu budoucnosti, kterou dnes ještě nikdo nedokáže ocenit, před obdobím politické kariéry, dokonce před jeho angažmá při vyhnání Rusů z Československého ráje, působil společně s Pavlíčkem, Čokem a Hrubešem v Pražském výběru. Což každý ví a zná, ale abych pokračoval ve stylu prezentace interpretů před rokem 2000 a zároveň zařadil mé tuzemské oblíbence, servíruji něco, co mě svou ironií kdysi nadchlo.

King Gizzard & The Lizard Wizard – Melting
Kapela milénia. Ale zní jak ze sedmdesátek, čímž zapadá do konceptu starých kapel. Přitom baví. Umí hrát. Skládat písničky. Přemýšlet. Komponovat. Zpívat. Hrát si. A je jich jak psů. Alb mají taky hromadu. A všechna jsou unikátní.

Angles 9 – Pacemaker
Fakt bych si měl pořídit bekovku a kabát, abych vypadal víc jako jazzman. Protože jen hudbou jazzman nežije, že? Ale tady tento, nejspíš neznámý nonet ze Švédska, který střídá cool jazzíček s totálním bordelem, je při mohutnosti zvuku danou počtem nástrojů víc strhující než nějaký prašivý kytary.

The Nels Cline Singers – Canales Cabeza
Asi před měsícem jsem si uvědomil, že neposlouchám žádnou kytarovou hudbu a že mě ten nástroj vlastně štve. A tak abych to změnil a získal zpět pocit jeho využitelnosti, jsem začal znovu poslouchat Nelse Clinea a jeho zpěváčky. A kadím maggi v kostkách.

Alois Hába – Sonáta pro čtvrttónové piano
A abych nakombinoval všechny aspekty předchozích interpretů (20. století, Česko, vážná hudba, progrese, hravost, mikrotonalita), tak zmíním českého skladatele, který by si rozhodně zasloužil víc pozornosti. Alois Hába mohl změnit lokální produkci hudby vůbec, vedl dokonce obor mikrotonální skladby na konzervatoři. V roce 1951 byl ale obor zrušen, asi ta hudba nebyla dost veselá a budovatelská.

Gorale Originale Pardubiciensis – Přemysl Otakar II.
Když můj kolega Tomáš může uvádět death metaly, tak já zas představím směr, který je budoucností avantgardy. Milovníci tradice, zábavy a historie, zpozorněte! Pokud někde koncertují, okamžitě se tam koukejte dopravit a pět oslavné chorály na Krále železného a zlatého (a hlavně našeho)!