Články / Reporty

Andy McKee: orchestr o jednom muži

Andy McKee: orchestr o jednom muži

Martin Řezníček | Články / Reporty | 10.12.2016

Večer sedmého prosince měla v MeetFactory hlavní roli akustická kytara, do Prahy totiž poprvé přijel americký kytarista Andy McKee. Jako předskokan byl vybrán Tomáš J Holý. Nadaný kytarista, hrající podobným stylem jako hlavní hvězda večera, se sice v průběhu svého vystoupení přiznal, že je pokaždé velmi nervózní, rozklepané ruce ale na hru neměly žádný vliv a všechny tóny se poslušně ozývaly tam, kde měly.

Andy McKee nervózní nebyl, naopak z něj vyzařoval vnitřní klid a aura spokojenosti. Zpočátku se zdálo, že s publikem bude komunikovat pouze očima, ale po třech písních ticho prolomil a po zbytek večera hýřil vtipem.

Koncert byl průřezem kytaristovy tvorby, zazněly všechny zásadní kusy jako Art of Motion, Rylynn nebo youtubová senzace roku 2009 Drifting a slyšeli jsme také množství coverů. Kromě písně Africa, která v jeho interpretaci dává originálu od kapely Toto slušně na frak, zazněly skladby od dalších perkusivních kytaristů jako jsou Preston Reed, Billy McLaughlin nebo Michael Hedges. Posledního jmenovaného přitom McKee považuje za svůj největší vzor a právě díky němu se prý začal intenzivně věnovat hře na kytaru. Jeho význam potvrdilo i zařazení skladby Aerial Boundaries na místo prvního přídavku.

McKeeho hra je atraktivní nejen na poslech, ale i na pohled: pravá ruka vyťukává se sebejistou silou rytmus na tělo kytary a levá ruka se ladně pohybuje po krku, čaruje propracované melodie. Jemnost i hrubost – vybrnkávání i slapování.

Bezchybná interpretace svých i převzatých skladeb je hodna obdivu a jistě si zaslouží všechny superlativy, které McKeeho fanoušci používají v komentářích pod videi. Publikum včetně Tomáše J Holého bylo na kytaristu velmi natěšené a loučilo se s ním jen těžko – dva přídavky byly stále málo –, všichni ale mohli odejít spokojení a jediné přípustné zklamání bylo z toho, že mistr nepřivezl svůj kytarovo-harfový hybrid.

Info

Andy McKee (us), Tomáš J Holý
7. 12. 2016, MeetFactory, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace