Anna Mašátová | Články / Reporty | 29.06.2014
Co Čech, to muzikant? Známé rčení by si v novém století zasloužilo úpravu na „Co Izraelec, to muzikant“. A nutno dodat - extrémně talentovaný muzikant. Faktem je, že svůj podíl na tom má nepochybně Amerika, New York především. Tamní hudební školy i bary slouží jako startovní plocha pro většinu izraelských hudebníků, zakladatelé Balkan Beat Box Tamir Muskat a Ori Kaplan nejsou výjimkou.
Shodou náhod se oba potkali v Brooklynu, kde Muskat mlátil do bicích, zatímco Kaplan zkoušel prorazit coby klarinetista. Muskat má balkánské rytmy v krvi, narodil se rumunským přistěhovalcům, bubeník a perkusista známý především jako producent stál u vzniku desek Firewater, Alaev Family, Chavy Alberstein, Asafa Avidana a dalších. Se saxofonistou Kaplanem prošli soubory Firewater či J.U.F. (Jüdisch-Ukrainische Freundschaft), projektem s Kaplanovou tehdejší mateřskou kapelou Gogol Bordello, oba navíc sólově působí jako djs. Nedlouho po založení Balkan Beat Box roku 2004 se taktéž v New Yorku seznámili s Tomerem Yosefem, bývalým stand-up komikem a hercem, perkusistou, bavičem, který svou nespoutanou energií dokonale doplnil autorskou dvojici. Už jako trio s doprovodnými hráči napsali úspěšnou desku Nu-Med (2007) i následující Bluey Eyed Black Boy (2010) a dva roky starou Give. Nesmrtelnou slávu na klubové scéně jim zajistila píseň Bulgarian Chicks z debutového alba, ale Yosefovým příchodem nastala pozvolná změna orientace kapely spíše k dancehallu než ke klezmeru a balkánu. I když snažit se o popis jejich stylu je téměř nemožné, což v Čechách předvedli i minulý rok na hlavní scéně Colours of Ostrava, kde roztančili několik tisíc přihlížejících.
V Praze letos splnili a snad i předčili veškerá očekávání. Šestice ovládla sál od prvních vteřin nadupanou a stále gradující show, při které se vám do uší zarýval ryk dvou saxofonů doplněných basou, kytarou, bicími a perkusemi. Fúze s prvky bhangry, arabské hudby, balkánu, reggae i rocku, zkrátka Balkan Beat Box music. A byla by chyba myslet si, že jsou jen další ze série duc-duc-balkán diskoték. Počítač sice hraje svou roli, všemu ale vládnou skvělí hudebníci, kteří dokáží ze svých nástrojů dostat maximum. Zvukaře asi nepotěšil Yosef skákající po odposleších, případně Muskatových bicích. Pokud se někomu zdálo, že vuvuzely na fotbalovém šampionátu v Africe dělaly rámus, věřte, že Balkan Beat Box to dokážou ohulit třikrát více. Novější Part of the Glory z alba Give, megahit Bulgarian Chicks následovaný Marleyho coverem Roots, Rock, Reggae, balkánsky cirkusová balada She's My Baby i neméně oblíbená Hermetico. Nechybělo nic. Skvostná kytarová sóla Rona Bunkera, rytmický battle mezi Yosefovými perkusemi a Muskatovými škopky, kusy oblečení ve vzduchu, výzvy k míru, hektolitry potu dopadající na podlahu a samozřejmě štědré přídavky.
Nová deska už se připravuje, tak se nechme překvapit, jakým směrem se bude trio Muskat – Kaplan – Yosef ubírat.
Balkan Beat Box (isr)
26. 6. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Ioana Taut
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.