Eva Karpilovská | Články / Reporty | 28.11.2023
Praha se konečně dočkala koncertu švédské kapely Mando Diao, která vyrazila na evropské turné s letošním albem Boblikov’s Magical World a zastávku si udělala i v Lucerna Music Baru. Teprve podruhé v Česku předvedla své skladby sahající do různých subžánrů rocku, zazněly hlavně novinky, ale největší úspěch měly starší, hudebně poutavější songy. A tak se vracíme down in the past…
Úderný riff Frustration z aktuálního alba odstartoval nedělní večer. Podobně jako ostatní nové skladby spočívá i tato v jednom nápadu, který je hezký i chytlavý, ale než by došel k další myšlence nebo zajímavému obratu, je pryč. Z těch povedenějších se dá vypíchnout třeba rytmická Stop the Train, při níž se po nesmělém začátku zpěvák a frontman Björn Dixgård trochu odvázal.
Sál nebyl přeplněný a kdo přišel, náležitě si to užil. Lidi tančili, tleskali, skákali, zpívali, podávali si ruce s Dixgårdem. A ten dělal vše pro to, aby je uspokojil: házel trsátka, zpocené ručníky, vlnil se v bocích, křičel a sdílel s nimi svůj charakteristický chraplák, jak nejlépe to šlo. Na novinky to bylo akorát, skládal si je na míru současného hlasu. U některých starších věcí už mu hlasivky nestačily, což šlo slyšet třeba u příjemně akusticky ztvárněné Ochrasy. Že ale nešel do vyšších poloh, nakonec tolik nevadilo, starší kousky plné hudebních nápadů a detailů ty nové i tak předčily.
V půlce koncertu skupina opustila podium, aby se vrátila k upravenému, akustickému setupu. V Long Before the Rock’n’roll se tak nástrojovým obsazením opravdu přenesli do dob před rock’n’rollem – baskytarista Carl-Johan Fogelklou se chopil kontrabasu, bubeník Patrik Heikinpieti virblu, Dixgård hrál na poloakustickou lubovku a Daniel Haglund předvedl perfektní honky tonky piano. K tomu všichni čtyři přidali hlasy v pěkné harmonii a velmi originální verze hitu z roku 2006 byla na světě. Podobně vyzněla i The Band z první desky, píseň o lásce ke kapele, která si od té doby prošla mnoha zkušenostmi, alby, zvraty, odchody a stejně hraje i po víc jak dvaceti letech dál, byť v jiné sestavě.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Během další „elektrické“ přestavby se sál zaplnil teatrální reprodukovanou ponurou hudbou, na což skupina navázala až přehnaně dramatickou Rabadam Ching z Boblikov’s Magical World. Publikum si více oddávalo osvědčeným číslům jako Gloria nebo Scream for You, věnovanému všem ženám v publiku, a na závěr samozřejmě došlo na největší hit Dance With Somebody, který si notovali všichni. Srdceryvná Love Last Forever jako dovětek zpívaný s přednahraným doprovodem už snad ani nebyla nutná.
Fanoušci Mando Diao dostali velkou dávku nového, byť ne zas tak originálního materiálu, pár návratů do úspěšné minulosti, dost energie, kytarových sól i pořádné rande se skvělým, důvěrně známým hlasem. I přes vřelé objímání na podiu ale bylo znát, že zamračený kytarista Håkan Sörle s nimi hraje jen chvíli, a i přes perfektně naučené linky do ní ještě úplně nepasuje, a že Mando Diao těch osm let bez druhého frontmana Gustafa Noréna něco podstatného postrádají.
Mando Diao (se)
26. 11. 2023 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Stanislava Tumakova
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.