Dveře jsou otevřené (Nový ukrajinský rap)

Jedním z vrcholů letošního festivalu Žižkovská noc bylo vystoupení ukrajinské rapperky Alyony Alyony. „Velká a vtipná“ Alyona Savranenko se o sobotní půlnoci vynořila ze zákulisí pražského klubu Fuchs2 praskajícího ve švech, spustila slovní kulomet a už nešla zastavit. Nehledě na svůj rozverný outfit – letní leopardí kostýmek a dlouhé, do červena nabarvené copánky – Alyona nepůsobila infantilně, naopak – rapovala energicky a soustředěně, mezi tracky ve dvou jazycích přemítala o ekologii, budoucích generacích nebo pozitivním vnímání těla. V rozhovoru, který jsme vedly v jejím hotelu zhruba dvanáct hodin před vystoupením (rozhovor čtěte ve Full Moonu #129, který vychází 5. ledna 2022), vypráví o tom, že si vědomě zvolila roli jakéhosi mostu mezi rapem a nezasvěceným publikem. Její aktivní sociální a tvůrčí pozice, ohromující rapový talent a rostoucí popularita ji staví do role patronky současného ukrajinského rapu. Zkusíme i za její pomocí nahlédnout pod pokličku tamní současné rapové scény.

Ta dnes podle Alyony Alyony velmi málo reflektuje světové trendy. Působí na ni spíše představitelé starší generace, kterým je současný zvuk tak trochu proti srsti, nebo teenageři zapálení do trapu, kteří zatím na vlastní styl a poselství čekají. Postupně ale přichází na scénu nové nadějné tváře. Savranenko se do širšího povědomí dostala zhruba před dvěma lety s klipem Ribki, kde jsou rybičky za sklem akvária metaforou šikovných a soběstačných žen, jakými jsou ona a její přítelkyně. Za její slávou jsou léta aktivního zájmu o hiphopovou kulturu, během nichž budoucí rapová hvězda sbírala životní příběhy coby ředitelka školky nebo sociální pracovnice. Ať už hlídá děti nebo vydává tracky, jejím cílem je pomáhat lidem a šířit osvětu: „Vědomě jsem si zvolila cestu prostředníka mezi rapem a lidmi. I proto je moje hudba teď trochu povrchnější a jednodušší než na začátku. Zato jsem lidi, co tvrdili, že na Ukrajině rap neexistuje, přesvědčila o opaku. Já jsem otevřela tyhle dveře. Není důležité, jak se bude moje kariéra vyvíjet dál – dveře jsou otevřené.”

Mezi umělci, co jimi prošli, Alyona Alyona zmiňuje trio Kalush, se kterým před dvěma lety vydala společný song Gory a které si pak přizvala na vlastní label Enko music. Skupina je na scéně teprve dva roky od okamžiku, kdy přišla s úspěšným videoklipem Ne Marynuj – dnes má na kontě spolupráci s americkým labelem Def Jam, klipy s miliony zhlédnutí a jednu dlouhohrající desku. I když textům frontmana skupiny Olega Psjuka místy chybí hloubka, rapper to vynahrazuje chytlavou flow.

Letos v červenci trio vydalo EP Jo-Jo, na kterém spolupracovalo s nejnovějším přírůstkem Enko music, rapperem Skofkou. Projekt Volodymyra Samoljuka byl letos na ukrajinské scéně hodně skloňován právě ve spojení se skupinou Kalush coby představiteli nového ukrajinského rapu. Alyona Savranenko ale jeho tvorbu láskyplně popisuje jako „staré písničky o tom hlavním” (odkaz na sérii muzikálů a televizních koncertů ruské televize začátku tisíciletí, kde estrádní umělci interpretovali populární sovětské skladby). Melodické tracky Skofky, ve kterých zvolna rapuje do smyček kytarových akordů, se nejčastěji obrací k tématům lásky a domova a ukolébávají posluchače pocitem něčeho dobře známého.

Na labelu Enko music zatím není žádná interpretka – podle Alyony Alyony na ukrajinské scéně ženy skoro vůbec nejsou. Za zmínku stojí výrazná umělkyně ze Zakarpatí Alina Pash, ta ale poslední dobou rapováním svoji eklektickou tvorbu spíše okořeňuje, velký prostor věnuje etnickým vlivům. Pash má za sebou dlouhou hudební kariéru, odmalička se účastnila pěveckých soutěží, vystudovala Kyjevskou akademii estrádních a cirkusových umění a stala se finalistkou pořadu X Faktor. Občas je jí vyčítaná velká žánrová rozkročenost, nicméně možná právě pro komplexitu a exotičnost její hudby ji oceňuje jak domácí, tak zahraniční publikum.

Pokud bychom na ukrajinské scéně hledali čistě rapovou protagonistku, najdeme ji v představitelce tzv. nové školy Anastasii Steblické aka Olive Taud. Není v rapu žádným nováčkem, dřív působila pod aliasem Old School Ninja a tvořila hudbu úměrnou své přezdívce. Dokonce vydala album Ostanniy Dynozavr (Poslední dinosaurus). S novými stylem a přezdívkou přišla před dvěma lety ve feministickém bangeru Krascha, který někteří její fanoušci příliš neuvítali. Taud je ale stejně sebejistá a naléhavá v obou polohách.

Dalším umělcem, který usiluje o současný zvuk, je rapper Krechet. Kromě toho, že se pojmenoval podle dravého ptáka, kterého nějakou dobu choval doma, o něm ve veřejném prostoru není téměř žádná informace, neodhaluje ani svou tvář. Možná i proto je tak sebevědomý – v jediném rozhovoru, který letos poskytl serveru Rap.ua, se povyšuje nad ostatní tvůrce, chlubí se vlastní produktivitou (během roku vydal tři alba a několik singlů a EP) a pochechtává se labelu Enko music. Naopak jeho respekt si vysloužila zmíněná Alina Pash, se kterou pravidelně spolupracuje, nebo lvovský rapper Palindrom.

Palindrom je sólový projekt Stepana Burbana, který je také účastníkem etablovaného rapového dua Glava 94. Palindromův styl předčítání se dá řadit ke „staré škole“, ve svých textech bývá často hluboce introspektivní nebo kritický ke stavu společnosti. Je zajímavý také svým otevřeným přístupem k hudebním vlivům, za což si vysloužil několik nominací na cenu pro nezávislou hudbu Jager Music Awards.

O cenu v nové kategorii Pomišanyj artist roku (Pomatený umělec roku ve smyslu multižánrový, experimentální) letos Palindrom soupeří s umělcem z východní Ukrajiny Stasem Koroljovem. Bývalý účastník electrofolkového dua Yuko se letos vydal na sólovou dráhu s oceňovaným albem O_x. Míchá na něm ruštinu a ukrajinštinu, deklamaci a zpěv, surovou elektroniku a decentní melodie, vypráví o závislostech, prokrastinaci, týrání a zaujímá nekompromisní politickou pozici. Koroljov chce svojí otevřeností nabádat fanoušky k aktivitě – ať už mentální, sociální nebo politické.

Na ukrajinské scéně je dnes dost umělců, kteří se svou tvorbou snaží posouvat hiphopovou kulturu – někteří se inspirují vlastními kořeny a tradicemi, jiní spíše napodobují globální trendy. Důležité je, že se povědomí o rapu šíří mezi lidi různého věku. „Deseti nebo patnáctileté děti posedlé rapem ho ukážou svým rodičům. Z těch se možná nestanou fanoušci, ale minimálně se o takové hudbě dozví a budou ji muset přijmout,“ uvažuje o rapu na Ukrajině Alyona Alyona, „Další generace už bude tolerantní k jakémukoliv rapu a rapperům. Tento žánr tu brzo přestane být exotickou záležitostí.“