Michal Pařízek | Články / Profily | 30.05.2013
Legendární noise/postpunková formace Girls Against Boys letos slaví čtvrtstoletí od svého založení a tuto příležitost se rozhodla využít jednak ke vzpomínkovému turné, ale hlavně k natočení nového alba, které by mělo vyjít na podzim. Girls Against Boys jednoznačně patří k tomu nejlepšímu ze zlaté éry amerického alternativního rocku v první polovině devadesátých let; jejich strohý, hutný a taneční basový sound ovlivnil mnoho následovníků. Post-punk a noise nikdy nebyli tak sexy jako v podání Girls Against Boys, jejich melodie měly často až soulový charakter a dvojice baskytar stvrzovala drtivý funky rytmus. Působili vždy razantně a masivně, zároveň ale až mazlivě a svůdně, bez jejich vlivu by skupiny jako TV on the Radio, Placebo, Liars a desítky dalších zněly úplně jinak. Jejich návrat je jednou z událostí roku 2013, coby headlinera si je vybral například lukrativní Donaufest, kde vystoupí ve speciálním programu spolu s frontmanem Jesus Lizard Davidem Yowem.
Začátky Girls Against Boys hledejme na pravověrné punk/hardcoreové scéně v americké metropoli Washington. Dodnes vysoce respektovaný label Dischord a skupina Fugazi kolem sebe shromáždili neuvěřitelně pestrou scénu, kterou spojovali vize a striktní DIY přístup. Právě bubeník Fugazi Brendan Canty oslovil v roce 1988 kytaristu věhlasné místní kapely Soulside Scotta McClouda a zvukaře Eliho Janneyho s ideou nové kapely, která měla využívat agresivní samply, podobně jako Revolting Cocks nebo Ministry sdružení okolo labelu Wax Trax. V tomto složení sice GvsB nahráli pouze tři songy, ale bylo nakročeno. Canty odešel a přidala se kompletní rytmická sekce Soulside. První nahrávka původně studiového projektu vyšla v roce 1990, jednalo se o EP Eighties vs. Ninetees, které sdružilo rané nahrávky s novým materiálem, to už Soulside patřili minulosti. První album Tropic of Scorpio vyšlo v roce 1992 – Girls Against Boys již předtím přesídlili do New Yorku a jejich zvuk hojně využívající dvojice baskytar osvěžený vhodně použitými samply a tanečními spodky se formoval do výsledné podoby. Vynikající album Venus Luxure No. 1 Baby vyšlo o rok později už na značce Touch and Go, se kterou jsou od té doby spojeni.
Následný úspěch dvojice alb Cruise Yourself (1994) a House of GVSB (1996) tvoří se zmíněnou Venus Luxure No. 1 Baby vynikající trilogii. Skupina se neuvěřitelně vyhrála a do svého zvuku postupně více a více zapojovala elektronické prvky, aniž by ovšem ustoupila od hutnosti a razance. V těch letech byli Girls Against Boys na vrcholu, hned několikrát účinkovali na významném americkém alternativním festivalu Lollapalooza a podobně jako mnoho dalších skupin vzešlých z alternativní scény nakonec také skončili u velké firmy. Album Freakonica vydané v roce 1998 stálo možná víc peněz než všechna předešlá a GvsB zněli mnohem elektroničtěji než kdy předtím, ale očekávaný komerční úspěch se nekonal. GvsB byli na mainstreamové publikum příliš chytří, jejich sound byl nezvyklý a snad až příliš pudový, možná i neslušný. Komerční hlediska, nezdravá očekávání labelu a také spory uvnitř kapely vedly k několikaleté pauze; McCloud se věnoval projektu New Wet Kojak, který založil již v roce 1995 a se kterým vydal čtyři desky.
Návrat Girls Against Boys přišel v roce 2002 s výtečným albem You Can’t Fight What You Can’t See, velice pestrým a výrazně tanečním. Ale nadšení vydrželo pouhý rok, doba alternativnímu rocku tehdy moc nepřála a malé kluby už kapele nestačili. Girls Against Boys se vlastně nikdy oficiálně nerozpadli, ale v dalších deseti letech odehráli jen několik málo koncertů, například v rámci 25. výročí jejich labelu Touch and Go (ten je bohužel od roku 2009 neaktivní) a krátké turné o 7 koncertech (2009), které neminulo ani Prahu. Napráskanému Paláci Akropolis bylo naprosto jasné, že hudba GvsB nejenom že nezestárla, ale léty dostala punc prověřené kvality. Možná právě někde tady začaly debaty o možném trvalejším návratu, ale všichni členové skupiny jsou natolik zaměstnáni, že to trvalo celé čtyři roky. Girls Against Boys jsou definitivně zpět až letos.
Girls Against Boys (usa)
www.gvsb.com
www.facebook.com/girlsagainstboys
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.