rionka | Články / Reporty | 16.08.2015
Vedro. Šeptání. Tma. Narůstající napětí. Dusno. Pot stékající po čele, po rukách, po nohách. První řadu tvoří skoro samé holky, dívky a ženy. Dav je ale různorodý, vidím i starší fanoušky a chlapy jako hory. Co je sem přivedlo? Podle některých přišli proto, že kapela má zpěvačku, která má prsa. Jasně, zahlídli jsme bradavku, hurá (zdravíme Novinky, český Daily Mail). Někteří z nás ale začali poslouchat i texty a vnímat celkový potenciál Halestorm. "Am I brave enough, am I strong enough to push away my fear, to stand where I'm afraid?" Za pár hodin z tohohle sálu všichni odejdeme o něco odvážnější. Pero je mocnější než prsa.
Už od okamžiku, kdy bedňáci proběhnou pódiem a nalepí na zem kus papíru s (dlouhým!) setlistem, víme, že to bude fajn večer. Lzzy Hale nastupuje na pódium v tílku, sukni, punčoškách a bundě, kterou později odkládá. Kapely s holkama mám na mušce odjakživa: některé z nich jsou sexy, jiné se snaží trend zvrátit a vypadat jinak. Lzzy patří mezi individua, která se s tím nese... prostě dělá, co se jí zachce a je v tom dobrá. Úvodní Love Bites ihned přechází do It's Not You (fanoušci ječí), teprve pak si kapela na moment vydechne (fanoušci nepřestávají ječet) a zpěvačka nás krátce uvítá. "This feels so right, it's amazing! This is our very first time in Praha, thank you so much for having us. We will never forget tonight."
Sledování situace z první řady nemůže být nikdy objektivní. Lucerna Music Bar je vyprodaný, všude se tísní hromady lidí a zpocený dav natěsnaný kolem kulatého pódia si užívá každou vteřinu. "I have two rules for tonight. Rule one is: Have fun. And rule two: everytime I say 'scream', you will scream as loud as you can," naviguje Lzzy publikum. V davu potkám fans z Německa, vepředu vidím kohosi s polskou vlajkou, slyšet je ruština i slovenština. S pochopením samozřejmě nikdo nemá problém a následující skladbu Scream doprovodíme ukázkovým řevem po každém řádku refrénu. Scream till they hear you!
Nová deska Halestorm s názvem Into the Wild Life vyšla na jaře 2015 a naznačuje, že rocková muzika nebude v populární kultuře tak mrtvá, jak občas někdo tvrdí. Album je celistvé, ale pocitově různobarevné, tvrdší pasáže střídají citlivější momenty. Nutno poznamenat, že Halestorm jsou bez výjimky schopni ty songy zahrát stejně precizně jako na desce. Mezi moje oblíbené tvrdé kusy patří Sick Individual a Mayhem, obě se k mému potěšení objevují uprostřed setlistu. Pak intimní dopis pro dceru Dear Daughter a bezešvý přechod v New Modern Love. Basák v klobouku tančí po pódiu, kytarista se směje a podává lidem do natažených rukou trsátka. Lzzyin mladší brácha bubeník předvádí famózní bubenické sólo a dav ho absolutně miluje - pokud jsme si až doteď neposlintali triko, přišel čas to změnit.
Je velmi jednoduché přeložit si vystupování sebevědomé uřvané zpěvačky jako aroganci. Dělá přece, co ji napadne a neohlíží se na okolí. Nikdo v prvních řadách vám to ale neuvěří, protože smysl toho, co Lzzy Hale dělá, je předat dalším generacím tuto informaci: Můžeš být, cokoli tě napadne. "I had very cool parents and I feel like I need to pass it along to you: no matter what you guys want to do with your life - to be a make-up artist, a doctor, a street dancer - you can totally do that." Člověk může vnímat tohle přerušení hudebního vystoupení buď jako nudnou vsuvku, nebo jako zajímavé mentální postrčení: Kdy jsme opravdu šťastní? Skutečně je možné dělat to, co chceme?
Setkání s kapelou před klubem o půl druhé ráno je už jen sladkou tečkou za emocionálně vypjatou show. Halestorm za námi přicházejí v plném počtu, objímají se s fanoušky a podepisují cokoli, co je v dosahu - kromě desek, které narozdíl od kapely do Evropy zatím nedorazily. Nyní je nutno každému členu kapely sdělit, jak se nám vystoupení zamlouvalo a že musí nutně přijet znovu. Mám pro Lzzy malý dárek; za odměnu získávám hug, pár společných fotek a název jejího zvláštně nahořklého parfému. Domů se vracíme s pocitem, že dokážeme cokoli. Vypadá to, že mám další křížek do seznamu nejlepších koncertů roku.
Here it comes - the moment when
you know you'll never be the same again.
Power chord, see the light
You found your place in the world tonight.
Halestorm (usa)
13. 8. 2015, Lucerna Music Bar
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.